Hurt
Pohled Michala:
Dorazil jsem na most a viděl Marka jak sedí na okraji ,, Nedělej to prosím" řekl jsem se strachem v hlase. Otočil se na mě, měl smutný výraz ,, Proč ne, člověk kterého miluju mě nenávidí a nikdy mě už nechce vidět, už nemám důvod žít" otočil se zase zpátky. ,,Ale máš, miluju tě. To co jsem řekl, jsem řekl v afektu. Prosím nechci o tebe přijít". Opatrně jsem k němu přišel ,,podej mi ruku" natáhl jsem ji k němu. Díval jsem se mu přímo do očí a to co jsem v nich viděl mě znepokojovalo, odevzdanost. ,, Promiň" řekl, roztáhl ruce a padal dozadu, snažil jsem se ho zachytit ale nepovedlo se. Koukl jsem se dolů, pád z takové výšky rozhodně nemohl přežít, bezmocně jsem si sedl na zem a začal neskutečně brečet, ztratil jsem nejdůležitějšího člověka svého života, svoji životní lásku. Jenom kvůli své blbosti, potom co jsem se vybrečel jsem nějak dorazil domů. Tam mi všechno Marka připomínalo. Pořád jsem ho viděl před sebou, v hlavě mi pořád zněl jeho hlas,po asi hodině trápení jsem věděl že to tu nevydržím, víte jak se říká že nemáte míchat prášky a alkohol, přesně to jsem dělal až dokud jsem necítil jak slábnu, už brzo se zase uvidíme Marku, pomyslel jsem si a nechal ze sebe vyprchat poslední zbytek života....
Pohled třetí osoby:
Jeden spáchal sebevraždu kvůli zlomenému srdci, druhý protože nedokázal žít bez své životní lásky. Jejich kamarádi byli v šoku a truchlili, zatímco ti které oplakávali se na ně zezhora dívali, ano posmrtný život existuje, existuje jakási druhá strana na které mrtví najdou věčný klid. Marek a Michal ho nakonec opět našli ve společnosti toho druhého a teď měli opravdovou jistotu že už spolu zůstanou navěky věků, že si zůstanou už navždy po boku....
The end
Tohle byla oficiálně poslední část tohoto příběhu... já tu brečím a nemůžu uvěřit že už je to skutečně u konce. Tenhle příběh se mi dostal pod kůži a jsem strašně nadšená že měl tak obrovský úspěch, vždyť už má přes 7 tisíc přečtení💙 Nesmírně si vážím vaší podpory. Jinak chtěl bych tuhle část věnovat dvěma asi nejaktivnějším čtenářkám, které to prožívali stejně silně jako já SoanaSK a lucdoc23, děkuji holky💗💗Ani nevíte jak těžce se mi ním loučí, nicméně, jednou to prostě muselo přijít.
PS: Vím že jste chtěli happy end ale řekla jsem si proč nenapsat oba takže nebojte bude i happy end😘 ( kdybych ho nenapsala tak mě byste mě asi zabili😂)
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top