Don't let me down
Pohled Marka:
Začali jsme padat, chytl jsem za ruku jak Michala, tak Vanessu. Ucítil jsem prudký naráz a než jsem stratil vědomí, pocítil jsem že Michalova ruka z té mé zmizela. Když jsem opět začal vnímat okolní svět a otevřel oči, byl jsem pořád připoutaný v sedadle, přežil jsem. Podíval jsem se okolo sebe, práva část letadla byla pryč, Michalovo sedadlo taky a hlavně i Michal. Za to Vanessa byla pořád vedle mě a držela mě za ruku , vypadala že je v pořádku ale roztřesená a bojí se otevřít oči ,, Vaness už je po všem můžeš otevřít oči" otevřela je a rozbrečela se ,,Co se stalo, kde je maminka?" ,,To bohužel nevím ale vím že se odtud musíme dostat" odpoutal jsem nás a ačkoliv jsem měl pochroumaný kotník, vzal jsem Vanesku do náruče a vynesl jí ven z trosek. Rozhlédl jsem se, vypadá to že jsme uprostřed nějaké džungle, musíme najít místo kde bychom se mohli utábořit. Cestou jsem podřád volal Míšovo jméno ale nic se neozvalo. Doufám že to přežil, musím ho najít ale nejdřív se musím postarat o malou. Našli jsme si celkem vyhovující místo, bylo tu i malé jezírko, podařilo se mi rozdělat oheň a postavit provizorní přístřešek, Vanessa na mě jen koukala a pochvíli začala plakat. Sevřel jsem jí do objetí a utěšoval ji. Když se mi jí podařilo uklidnit, vzal jsem jí za ruku a pomalu jsme šli kousek dál od tábořiště, našli jsme nějaké kokosy vzali jsme je a já je kamenem rozbil alespoň máme co pít a jíst. Zítra se pokusíme dostat na pláž a upozornit na sebe, teď se ale vyspíme. Vanessa usnula docela rychle ale já pořád přemýšlel nad tím co je s Míšou, žije? Jestli ano kde je teď, je kousek od nás jak moc je raněný, co když to nepřežil a já ho už nikdy neuvidím...
Pohled Michala:
Probudil jsem se na zemi někde v džungli, mám několik odřenin a zlomenou nebo minimálně naraženou ruku, protože bolí jako čert. Kolem mě nikdo nebyl, náraz mě musel odhodit od letadla a od Marka, Marek... přežil to? ,, Haló je tu někdo, Marku" křičel jsem ale žádná odpověď. Našel jsem si jedno bezpečné místo a utábořil se tam, přijdu si trochu jako Lara ze hry tomb raider, kterou jsem dřív hrál. (Kdo neviděl rozhodně se koukněte jsou to super série 😁) Uložil jsem se ke spánku a myslel jen a jen na Marka ,, dobrou noc Marku" řekl jsem do prázdna. Zítra se vydám najít pláž a nějaké jídlo, nevím jak dlouho tu budu muset přežít než se objeví záchrana...
Další část, kluci přežili pád letadla a jsou na ostrově a neví o sobě, oba se bojí o toho druhého. Marek má společnost v podobě Vanessy, která jako zázrakem taky přežila. Najdou se kluci a dostanou se z ostrova? Kdo se postará o Vanesku, když její matka zemřela?
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top