Pohled Marka:

Procházím se noční Prahou a ani nevím proč jdu přes park, výborný nápad Marku, co když tě tu někdo přepadne. Najednou ucítím závan větru, zastavím se a za mnou se ozve ,,Co tu děláš v tuhle hodinu tak sám" otočím se a pár kroků ode mě stojí mladý a docela sexy kluk, nevím proč ale něco mi říká že je nebezpečný a zároveň že s ním jsem v bezpečí. Udiveně si mě prohlíží a skousne si ret. ,, Šel jsem se projít, jsem Marek" odpověděl jsem na jeho otázku a představil se. ,,Patrik, to se nebojíš, takhle v noci? Nikdy nevíš na koho narazíš" ,,A ty se nebojíš, taky jsi tu sám" zasmál se, bože ten smích je naprosto dokonalý, kde jsem ho jen slyšel. ,, Nemám důvod, jsem dost rychlý a silný" ,, Taky slušný egoista" než jsem stačil mrknout byl těsně u mě, jak se tam tak rychle dostal? ,, Být tebou neprovokoval bych, nemáš ani tušení s čím si zahráváš" díval se mi upřeně do očí a já do těch jeho, měl by mě děsit ale spíš mě lákal se o něm dozvědět víc. ,, Tak mi ukaž s čím mám tu čest" přistoupil jsem k němu ještě blíž, abych mu dal najevo že mě jen tak nevyděsí, byli jsme od sebe pár centimetrů, najednou mě políbil. Pak se mi zadíval do očí a řekl ,, Zapomeneš na to že se tu něco stalo a půjdeš domů, dobrou noc Marku" zavřel jsem oči a když jsem je znovu otevřel stál jsem namístě uprostřed cesty a kolem mě nikdo nebyl, nevím proč jsem se zastavil. Nechal jsem to být a šel domů...

Pohled Patrika:

Mohl jsem mít takové štěstí a potkat že všech lidí zrovna jeho. Na něm mi ze všech lidí záleží nejvíc a za žádných okolností mu nechci ublížit. Chvíli jsme si povídali a vzájemně se představili, divím se že mě nepoznal když jsem se zasmál ale to je dobře. Nazval mě egoistou a to mě trošku naštvalo, chlapec neví s kým má tu čest. ,, Být tebou neprovokoval bych, nemáš ani tušení s čím si zahráváš"řekl jsem poté co jsem se dostal blíž k němu, díval se mi upřeně do očí a já do těch jeho, vůbec ho to nevyděsilo, přijde mi že dostal ještě větší kuráž.  ,, Tak mi ukaž s čím mám tu čest" přistoupil ke mě ještě blíž, už nás od sebe dělilo jen pár centimetrů, které jsem překonal tím že jsem ho políbil. Vím že jsem to neměl dělat ale neovládl jsem se. ,,Zapomeneš na to že se tu něco stalo a půjdeš domů, dobrou noc Marku" ovlivnil jsem ho a zmizel, nemůžu riskovat, nemůžu dovolit aby si to pamatoval, kdo ví třeba se ještě někdy potkáme....

Další část, Patrik narazil na Marka a dokonce ho i políbil ale nechal ho na to zapomenout aby ho chránil, potkají se znovu?