Pohled Patrika:

Nečekal jsem bude Marek tak odvážný, bál se bylo to vidět ale pořád se nebál natolik aby se snažil zdrhnout. Díval se mi do očí a najednou mě políbil, ten polibek byl úžasný a dokonce ve mě opět vyvolával city ale né dost na to aby to změnilo můj plán ho zabít. ,, Odvážné políbit někoho kdo tě přišel zabít" těžce polkl​ ,,Tak to udělej" ,, Cože?" Byl jsem v šoku a upřímně dostal jsem strach, strach z toho že to opravdu udělám a navždy o něj přijdu a navždy pro upíra je hodně, hodně dlouhá doba. ,, Slyšel si, chceš mě zabít tak to udělej" poprvé za celou dobu jsem zapochyboval ,,Tak na co čekáš zabij mě" zvýšil hlas. Miluju jeho kuráž, miluju jeho oči, úsměv, potřeštěný smích, miluju jeho. Položil jsem obě dlaně na jeho tváře a on zavřel oči, čekal že mu zlomím vaz. Místo toho jsem ho ale políbil, šokovaně otevřel oči ale hned je zase zavřel a polibek mi opětoval, omotal mi  ruce okolo krku a když jsme se odtáhli díval se mi do očí a usmál se ,, Já to věděl, věděl jsem že mě nedokážeš zabít a vrátíš se mi" ,, Příště by se ti to mohlo vymstít" varoval jsem ho. ,, Žádné příště nebude, už si tě pohlídám" ,, Miluju tě" ,, Taky tě miluju" najednou jsem ucítil prudkou bolest a ztratil jsem vědomí...

Pohled Marka:

,, Taky tě miluju" řekl a vzápětí sykl, rozšířili se mu zorničky a ztratil vědomí. Za ním stál Nikolas a v ruce měl nějakou injekci ,,Co si mu udělal?" křikl jsem na něj, vím křičet na upíra není nejlepší nápad ale v tuhle chvíli je pro mě nejhlavnější Patrik. ,, Vlkodlačí jed, probere se ale bude se cítit čím dál hůř a bude mít halucinace až nakonec zemře. Tedy pokud nepřijdeš na způsob jak ho zachránit o čemž pochybuju" nestačil jsem mu nic říct, byl pryč. Vzal jsem Patrika do náruče a položil na postel, lehl si k němu, objímal ho a u toho brečel ,, Nesmíš mě opustit, najdu způsob jak tě zachránit slibuju, slibuju ti to"...

Další část, Patrik je nakažený vlkodlačím jedem, který ho pomalu ale jistě zabije, existuje ale cesta jak ho zachránit, jaká?