Pohled Marka:

,, Samozřejmě že chci, vždycky jsem to chtěl" ,, Já vím, tak ty první" řekl a podal mi lék. ,, Miluju tě a to že budu člověk to nezmění." Ujistil jsem ho a napil se, pak jsem ho dal Patrikovi, nejdřív jsem necítil rozdíl ale najednou se mi všechno zamlžilo. Párkrát jsem rychle mrkl a svět okolo se ustálil. ,, Jak se cítíš?" Zeptal se Patrik. ,, Jinak, neumím to popsat." ,,A jinak, je všechno při starém?" Chytl mě za ruce a mě napadlo si z něj vystřelit, za tohle budu určitě pikat ale bude to stát za to. Pustil jsem jeho ruce a nechápavě se na něj podíval ,,jak to myslíš?" Byl zmatený a viděl jsem obavy, smutek a zoufalství, vypadá to že to vyšlo. ,,To, ne ne ne prosím řekni že si ze mě jen děláš srandu a tvoje city sa nezměnili." Usmál jsem se a pohladil ho po tváři ,, neboj ty se nikdy nezmění." ,,Ty zmetku víš jak si mě vyděsil?" Políbil jsem ho ,,To byl plán"...

Pohled Patrika:

,,To byl plán" bože nemůžu vám popsat jak moc mě to vyděsilo. ,, Měli bychom se přesvědčit že lék fungoval" našel jsem jehlu a píchnul se do prstu, tekla mi krev a nehojilo se to. ,, Nehojí se to, to znamená že to fungovalo jsem člověk." U Marka se to taky nezahojilo, oba jsme zase lidé. ,, Musím říct že to automatické uzdravování mi bude chybět." Zasmáli jsme se a políbili se, těším se na strávený život po Markovém boku, sice to nebude věčnost ale to nevadí. Bohatě mi stačí umřít s vědomím že jsem prožil život plný lásky, že mě po celou dobu někdo miloval a že já miloval jeho. Jediná věc, která jistě vydrží navždy je má láska k Markovi...

The end

Vím že tenhle epilog byl trochu slabší ale nic lepšího mě bohužel nenapadlo. Snad se vám příběh líbil a pokud budete chtít další Marmr, neváhejte a pište nápady o čem by mohl být. Může to být úplně cokoliv, nechám to na vaší fantazii.

Mimochodem něco se blíží... nejspíš víte co... třetí série Mejmra, yes tak moc se těším až se dám do psaní. Přivítání do příběhu a první část můžete čekat zítra.