„To je odporné,“ rozčiloval se Loki a divoce gestikuloval rukou. Tony by přísahal, že v jedné chvíli se mu okolo zápěstí utvořily zelené plamínky.

„Copak?“ ptal se, rozvalen na druhé polovině postele.

„Jak může chtít někdo strčit malé dítě do pece a sníst?“ Zamával mu před očima knihou, kterou četl.

„Perníková chaloupka?“ přečetl s vyvrácenou hlavou. „Je to pohádka,“ upozornil ho pobaveně.

„Je to barbarské!“

„Tys taky nebyl zrovna mírný, když jsi sem přitáhl s Chitauri,“ namítl jemně.

Loki se zarazil. Nerad na to vzpomínal. „Nechtěl jsem...“ hlesl, zahodil knihu a posmutněl. „Neměl jsem na výběr. A... já nejím děti.“