Byla to sotva chvilka, co ho Sam vytáhl nahoru dřív, než mohl spadnout do horké lávy v Orodruině. V jeho nitru proletěla bouře emocí.

Euforii, kterou pociťoval ve chvíli, kdy si nasadil Prsten, odhodlán si ho nechat, vystřídala naprostá prázdnota, stesk a smutek. Ztrácel vůli žít.

Sotva vnímal, že ho přítel tahá za sebou z bortící se hory. Prázdnota v srdci se natahovala, chtíc ho polapit do svých spárů. Neměl chuť s ní bojovat.

Prsten byl pryč.

Nenáviděl Gluma, protože mu ukousl Prsten z prstu. Nenáviděl Sama, protože ho nenechal zemřít. Nenáviděl sebe, protože na samém konci podlehl.

Rozplakal se.