„Co se tu stalo?“ zděsil se George, když přišel domů a našel Harryho sedět uprostřed obrovského nepořádku. „Vypadá to tu, jako by tu vybuchl camrál.“ Starostlivě k němu přišel, pohladil ho po vlasech. „Jsi v pořádku?“

„Říká se granát,“ opravil ho nepřítomně a opřel se o něj. „Koneckonců, nejsem asi daleko od pravdy. Co to bylo v té zelené krabici pod oknem?“

George polkl. „No... trochu vylepšené bomby hnojůvky. Dělali jsme na nich ještě s Fredem,“ špitl. „Zapomněl jsem je uklidit. Promiň...“

„To je v pohodě.“ Unaveně se usmál. „Ale příště si uklízej hračky, co nemáme do postele, ano?“

„Slibuji.“