„Měl bys na ni zapomenout, bratře," povídal Loki naléhavým hlasem s očima upřenýma na valkýru, která koketovala s Bannerem a společně se s ním dívala na dno ásgardské pálenky.

„Máš pravdu," souhlasil Thor s kývnutím hlavy, aniž by z ní spustil pohled. „To bych nejspíš měl."

„Je to jen malování si vzdušných zámků -" pokračoval Loki.

„Stavění," opravil ho bezmyšlenkovitě, „já vím."

„- které stejně nevyjde - moment! Ty se se mnou nehádáš? Ty se mnou souhlasíš?" ptal se ohromeně.

„Správně, Loki. Výjimečně s tebou souhlasím." Postavil se, bleskl po něm zuby v úsměvu. „To ale neznamená, že tě budu poslouchat."

„Jak jinak."