„Musíš z toho koštěte pořád padat?" brblal Draco, když za Harrym v noci tajně přišel na ošetřovnu.

„Já za to nemůžu," bránil se poté, co snesl starostlivé natřesení polštářů a urovnání pokrývky. „Collins mě trefil potloukem přímo před zlatonkou. Sotva jsem ji chytil."

„Jo, jasně, pan Potter si prostě musí užít minutu slávy, místo aby sletěl níž."

„Nemůžu za to, že jsem pak omdlel," bránil se a založil si ruce na hrudi. „Čekal bych ale, že mě budeš litovat a ne peskovat."

„Ty idiote, vždyť já se o tebe bojím," odsekl. „Jednou spadneš tak, že už ti žádný doktor nepomůže."