,,Víš...přemýšlel jsem."řekl jednoho dne Sirius, když ho Evellin opět navštívila.Samozřejmě, že ho chtěla zase vidět, ale měla i jiný důvod své návštěvy.
,,A na co jsi přišel?"
,,Že bychom se už měli dát do příprav svatby."odpověděl a Evellin k němu překvapeně vzhlédla.Dosud seděli na gauči, Sirius měl jednu ruku položenou na opěradle gauče a ona měla hlavu na jeho hrudi.
,,Vážně?"podivila se.
,,Jo,"přikývl. ,,co se tak divíš?"
,,Já jen...čekala jsem, že se svatbou začnu otravovat dřív já, než ty."
zasmála se.A byla to pravda.
Nenapadlo ji, že to Sirius bude brát tak...vážně.

,,Co je na tom, že si tě chci vzít co nejdřív?Čekal jsem už dost dlouho a nechci čekat dýl."odpověděl.Evellin mu musela dát za pravdu.Čekali už dost dlouho.
,,Navíc vím, že ty to chceš taky.Konečně se vzít."řekl s úšklebkem.
,,Ty to víš?Kdo ti to řekl?"zasmála se.
,,Není to jedno?"
,,Ne, není, chci vědět kdo mě pomlouvá."řekla žertovně.
,,Psal mi to Harry, ale líbí se mi, že už používáš své nové příjmení na veřejnosti."řekl s úsměvem.
,,Vážně ti to nevadí a jsi s tím v pohodě?Vždyť jsem tě mohla prozradit.Docela se divím, že se mnou nechtěl náhodou mluvit někdo z ministerva, protože si nejsem jistá jestli výmluvě, že nemusím nijak souviset s kouzelnickou čistokrevnou rodinou Blacků někdo uvěří.I když ne, že by to nebylo možné.Mezi mudly je spoustu Blackových."řekla.

,,Už zase vidím Jamesovu sestru."
konstatoval.
,,Co?"nechápala.
,,Mezi váma platilo to, že sourozenci nemusí být vždy stejné povahy.
Oproti Jamesovi jsi totiž byla vždycky taková...jiná, mnohem laskavější.Ale teď jsi zariskovala a to by James udělal klidně taky."vysvětlil, ale vzápětí se zeptal: ,,A už jsi přemýšlela koho na svatbu pozveme?"
,,Určitě bychom měli členy Řádu a Weasleyovy.Taky jsem přemýšlela nad holkama, jestli pozvu Rose, Kath a Betty s rodinou, ale oni neví, že jsem... zase s tebou a tak nevím jestli je to úplně dobrý nápad."přiznala.
,,A myslíš si, že by hned neběželi na ministerstvo, kdyby ses jim to zkusila v klidu všechno vysvětlit?"zeptal se.
,,Myslím si, že Dennímu věštci úplně nevěří, ale zase o Siriusovi Blackovi ví všichni a nejen díky Ministervu, takže je dost možné, že by si mohli myslet, že jsem se opravdu dala dohromady s vrahem."řekla.
,,Myslím, že tobě věřit budou."políbil ji na čelo.
,,Doufám..."povzdechla si Evellin a jakmile dopovídali o svatbě, zmínila se mu o tom, jak se jí Harry svěřil, že ho bolí ta jeho jizva, takže se několik dalších minut bavili zase pro změnu o tomhle.

A to ještě Evellin měla na další den domluvenou schůzku s Brumbálem v ředitelně.Pracovní schůzku, samozřejmě.Jestli se tomu tedy tak dalo říkat, když povětšinou probírali věci ohledně Voldemorta, Řádu nebo Harryho Pottera...
,,Dobrý den, Albusi."pozdravila, když vešla do Brumbálovy pracovny.
Ředitel jako obvykle seděl ve svém křesle a krmil svého fénixe Fawkese.
,,Chtěl jste se mnou mluvit?"
zajímala se.
,,Ano, Evellin, posaďte se."přikývl ředitel.Evellin se usadila do křesla naproti tomu Brumbálovu a na chvíli se zadívala na obrazy, které visely v řešitelně a kouzelníky na nich, kteří se na ni dívali.Už tu byla celkem hodněkrát na to, aby už velkou část lidí z těch obrazů znala.A vždycky poznala Phineuse Nigelluse Blacka, dávného bradavického ředitele a Siriusova prapradědečka.

,,Myslím, že víte o čem s vámi chci mluvit."řekl Brumbál.
,,Myslíte Harryho?"optala se, protože si nebyla úplně jistá jestli Brumbál náhodou nemyslí to, že studenti jí konečně mohou říkat celým jménem a ne jen "profesorko Evellin".O tom, ale očividně Brumbál nemluvil, i když už to nepochybně věděl.
,,Ano,"přikývl. ,,Další rok, kdy je Harry znovu tady na škole."
,,A rok, kdy ho naprosto ignorujete, Brumbále!Nemyslete si, že se mi Harry nesvěřuje, svěřuje a viděla jsem, jak jste se choval na jeho disciplinárním řízení."řekla možná až moc ostře.Brumbála to ale nevykolejilo.Naopak, zůstával stále klidný.
,,Předpokládám, že se vám, Evellin, Harry svěřuje, stejně jako se svěřuje Siriusovi nebo ještě minulý rok mně.
A ani nepopírám, že je to vůči tomu chlapci dosti nefér, ale dělám to stejné, co jsem chtěl před jeho příchodem sem také od vás,"řekl.
,,dělám to pro Harryho."dodal.

,,Takže, abych to pochopila správně.
Vy se schválně Harrymu vyhýbáte, protože se domníváte, že pak není tak snadným terčem pro Voldemorta?"
optala se a pokračovala:
,,A nemyslíte, že je to právě naopak?
Když má vaši ochranu a samotný pocit bezpečí, Voldemort se ho nesnaží tak moc dostat, jako když je sám.Je to naprosto jednoduché.Lépe se totiž útočí na jednoho, než na celou skupinu."
,,Myslím si, že Harry je i tak v bezpečí a nemusí se bát ani on, ani my."
odpověděl Brumbál a Evellin spolkla poznámku o tom jestli to myslí opravdu vážně nebo jen z legrace, ale jeho tvář byla naprosto vážná, takže uznala, že to myslí naprosto vážně.V tuhle chvíli měla i jeho, Albuse Brumbála, chuť něčím praštit, aby se vzpamatoval.

,,Jak myslíte, Brumbále."ukončila raději tuhle debatu, protože takhle by se mohlo stát, že by Brumbálovi řekla několik nehezkých slov a to určitě nechtěla.Však si sama pro sebe dodala: ,,Ale pokud se něco stane, půjde to na vaši hlavu."
,,A málem bych zapomněl.Gratuluji k zásnubám, Evellin."rozzářil se Brumbál a Evellin s úsměvem poděkovala.Vztek jakoby vymizel.
Ale samozřejmě, že to nebylo všechno co probrali, ale další věci už asi nemusíme zmiňovat.Mnohem zajímavější je totiž to, co se dělo ještě ten večer v Nebelvírské společenské místnosti.

,,Ehm...Harry?"zeptal se nejistě Ron, když jeho kamarád sklouzl najednou ze židle na kolena a s nahrbenými zády se teď krčil na propálené a ošlapané rohožce před krbem a zíral do plamenů.
,,Co to děláš?"
,,Zrovna jsem v ohni viděl Siriusovu hlavu."vysvětloval.
Řekl to naprosto klidně; konec konců v tomtéž krbu už Siriusovu hlavu v ohni viděl v minulém roce, a dokonce s ní mluvil.Tentokrát si ovšem nemohl být jistý, jestli ji viděl doopravdy, protože strašně rychle zmizela...
,,Siriusovu hlavu?"opakovala po něm Hermiona. ,,Myslíš jako tehdy, když s tebou potřeboval mluvit při Turnaji tří kouzelnických škol?Teď by ale něco takového neudělal, bylo by to příliš...Siriusi!"
Zalapala po dechu a podívala se do ohně.Ron upustil brk.Uprostřed tančících plamínků ležela Siriusova hlava a dlouhé tmavé vlasy lemovaly usmívající se obličej.

,,Už jsem si myslel, že půjdete spát dřív, než ostatní zmizí."ozval se Sirius.
,,Kontroloval jsem to každou hodinu."
,,To jsi každou hodinu strkal hlavu do ohně?"zeptal se Harry napůl se smíchem.
,,Jen na pár vteřin, abych se podíval, jestli už je vzduch čistý."
,,Co kdyby tě ale někdo viděl?"trnula Hermiona.
,,No, mám pocit, že jedno děvče - řekl bych, že to byla prvňačka - mě možná letmo zahlédla, ale nedělejte si starosti."uklidňoval je honem Sirius, když si Hermiona vyděšeně přitiskla ruce k ústům.
,,Zmizel jsem, jakmile se po mně ohlédla, a vsadím se, že si myslela, že viděla jen nějaké divné poleno nebo něco takového."
,,Ale Siriusi, to je přece strašlivě riziko..."začala Hermiona.
,,Mluvíš úplně jako Molly a Evellin."
zarazil ji. ,,Tohle byl jediný způsob, který mě napadl, jak odpovědět Harrymu na dopis a nemuset přitom použít žádnou šifru - tu by navíc mohl někdo rozluštit."

Když se zmínil o dopisu, Hermiona i Ron se na Harryho otočili a zadívali se na něj.
,,Neřekls nám, že jsi Siriusovi napsal!"
řekla vyčítavě Hermiona.
,,Zapomněl jsem."omlouval se Harry a byla to naprostá pravda.
,,Nekoukej na mě takhle, Hermiono,bz toho dopisu rozhodně nikdo nemohl žádnou tajnou zprávu získat, že ne, Siriusi?"
,,Ne, napsal jsi to velice dobře." usmál se. ,,No nic, raději si pospěšme, co kdyby nás někdo vyrušil.Takže k té jizvě."
,,Co s ní..."chtěl se vyptávat Ron, ale Hermiona ho zarazila.
,,Řekneme ti to pak.Mluv, Siriusi."
,,Totiž - vím, že to nemůže být nic příjemného, když tě bolí, ale nemyslíme si, že by to bylo něco, s čím by sis musel lámat hlavu.
Pobolívala tě přece celý minulý rok, ne?"
,,To ano, a Brumbál říkal, že k tomu dokáží pokaždé, když Voldemort něco mimořádně silně prožívá."odpověděl Harry a jako obvykle si nevšímal, jak sebou Ron i Hermiona vyhlášeně škubli.
,,Takže ho možná ten večer, co jsem měl školní trest, jen něco - já nevím - pořádně naštvalo nebo tak nějak."
,,Víš, teď, když se vrátil, tě ta jizva určitě bude bolet častěji."pokračoval Sirius.

,,Takže ty nemyslíš, že to mělo něco společného s tím, jak na mě Umbridgeová sáhla, když jsem si u ní odbýval svůj trest?"vyptával se Harry.
,,Pychybuji o tom."zavrtěl hlavou Sirius. ,,Ledacos jsem o ní slyšel, ale jsem přesvědčený, že nepatří k smrtijedům..."
,,Hnusná je na to dost, aby k nim patřila."prohlásil Harry a Ron s Hermionou jeho slova potvrdili důrazným přikývnutím.
,,Jistě, jenže svět se nedělí jen na slušné lidi a smrtijedy."usmál se Sirius ironicky. ,,Vím, ale, že je to odborná stvůra - měli byste slyšet, jak o ní mluví Remus."
,,Lupin se s ní zná?"zeptal se bleskově Harry.
,,Ne,"odpověděl Sirius. ,,před dvěma lety ale sepsala předlohu jednoho zákona proti vlkodlakům, díky kterému Lupin prakticky nemá šanci najít práci."
Harry si vzpomněl, jak mnohem víc ošuměle Lupin v poslední době vypadal, a jeho odpor vůči Umbridgeové se ještě prohloubil.

,,Co má proti vlkodlakům?"zajímala se rozzlobeně Hermiona.
,,Nejspíš z nich má strach."odpověděl Sirius a pousmál se jejímu rozhořčení.
,,Očividně nemůže vystát žádného jen částečně lidského tvora.Loni vedla kampaň za to, aby byli sepsáni a odděleni od ostatních i jezerní lidé.Jen si představte, že někdo plýtvá časem a energií na pronásledování jezerních lidí, zatímco po světě volně pobíhají takové odporné hnidy, jako je Krátura."
Ron se zasmál, Hermiona se však zatvářila pohoršeně.
,,Ale Siriusi!"ozvala se káravě. ,,Jsem fakt přesvědčená, že kdyby sis dal s Kráturou jen trochu víc námahy, hned by se choval líp.Jsi koneckonců jediný, kdo mu z celé rodiny Blacků zbývá, a profesor Brumbál říkal..."
,,Jo, já vím.O Kráturovi mi dělala několikrát přednášku i Evellin."ozval se Sirius.
,,Tak vidíš, možná bys měl..."
,,A ještě jsem zapomněl,"skočil jí Sirius opět do řeči. ,,Kdy máte příští víkendovou sobotu návštěvu Prasinek?Říkal jsem si, že s tou proměnou psa nám to na nádraží prošlo, co vy na to?Tak mě napadlo, že bych..."
,,NE!"vyjekli Harry s Hermionou.

,,Tys nečetl Denního věštce, Siriusi?"
zeptala se ustaraně Hermiona.
,,Ach tak, ty myslíš tohle,"ušklíbl se Sirius. ,,Vždyť ti přece pořád hádají, kde asi jsem, ale nemají žádnou skutečnou stopu..."
,,Jistě, jenže my si myslíme, že tentokrát mají."přerušil ho Harry.
,,Z něčeho, co Malfoy řekl ve vlaku, jsme usoudili, že tě poznal, a jeho otec tam na tom nástupišti byl taky, Siriusi - znáš přece Luciuse Malfoye - proto se tady v žádném případě neobjevuj.
Kdyby tě Malfoy znova poznal..."
,,Dobrá, dobrá, je mi to jasné."
nenechal ho domluvit Sirius.Tvářil se nesmírně dotčeně.
,,Byl to jen takový nápad, myslel jsem, že bys mě rád viděl."
,,To bych opravdu rád," zdůraznil Harry. ,,jen nechci, aby tě znova strčili do Azkabanu a jsem si jistý, že Evellin taky!Přece bys ji tu znovu nechtěl nechat, zvlášť teď, když se máte brát!"

V nastalé odmlce Sirius hleděl z ohně na Harryho a čelo mezi zapadlýma očima mu zbrázdila hluboká vráska.
,,Podobáš se otci míň, než jsem si myslel," zahuhlal nakonec a z jeho hlasu čišel chlad. ,,Právě to riziko by Jamese bavilo."
,,Poslyš..."
,,Promiň, ale už musím pryč.Slyším Kráturu, jak jde dolů ze schodů."
prohlásil Sirius, Harry si však byl jistý, že lže. ,,Takže ti napíšu, kdy se ti zase budu moci v tom ohni objevit, ano?
Pokud ovšem to riziko uneseš."
Pak se ozvalo tiché prasknutí a tam, kde ještě před chvílí byla Siriusova hlava, zase už jen tančily plameny.

Právě mi došlo, že v této kapitole Sirius dvakrát porovnával někoho s Jamesem.Poprvé to byla Evellin a pak Harry.🤣Ale co už?Nevadí😂

Juli🦋💗

|•1948 slov•|