Úspěšně přišel konec roku a to znamenalo, že už brzy budou prázdniny.Harryho mrzelo, že nic nedokázali a Siriuse nevysvobodili, ale Remus s Evellin ho ujistili, že toho dokázali s přáteli spoustu.Jediné co Evellin mrzelo, že příští rok tu s ní nebude Remus, který se kvůli své nemoci rozhodl podat výpověď.Byl toho názoru, že když se teď všichni dozvěděli, že je vlkodlak, rodiče studentů nebudou chtít, aby jejich děti učil někdo jako je on.

Ale Evellin se i přesto všechno těšila až bude zase se Siriusem.Sice mu posílala dopisy a od její poslední návštěvy ho ještě jednou navštívila, ale i tak se těšila až budou mít tolik času pro sebe, kolik jen budou chtít.
A navíc i s Remusem bude teď v kontaktu, takže nehrozí, že by se zase několik let neviděli.Dokonce i se Sirius si všechno vyříkali, takže byli spolu v kontaktu i oni dva.Sirius se mu omluvil, že ho tehdy podezřívali, že je zradil právě on, když to byl ve skutečnosti Peter.Jen si vyříkali co potřebovali, hlavně tohle a dál už to neřešili už jen proto, že se k tomu neradi vraceli a vzpomínali.

Poslední den Evellin vyprovodila s Hagridem všechny studenty k vlaku. Rozloučila se s Harrym a jeho přáteli a vlastně i s ostatními žáky, které si kromě trojce nebelvírů oblíbila a čekala jen než vlak odjede z Prasinek.
Až pak se přemístila domů, kde si nechala svoje zavazadla a pak spěchala hned k Siriusovi.Trochu ho sice překvapila, když se tu tak rychle objevila, ale byl příjemně překvapen.

Už takhle na začátku prázdnin byli spolu každý den.Jen párkrát Evellin navštívila své kamarádky, kterým ale nemohla ještě říct, že má zase svého přítele zpátky.A taky navštěvovala i Weasleyovi, kde potkávala i Hermionu.Nezapomínala ani na Remuse, se kterým si ale zatím bohužel jen psala.

,,Nad čím přemýšlíš?"vytrhl ji z myšlenek Sirius a políbil ji do jejích voňavých vlasů.Doteď neměl ani ponětí jak moc mu vlastně celé ty roky chyběla.Chyběl mu vlastně každíčký kousíček její osobnosti a dokonce vůně jejích vlasů, ať už by to mohlo být pro některé lidi jakkoliv divné.

Teď leželi pod peřinou v jeho ložnici v posteli a užívali si přítomnosti toho druhého, jak tomu bývalo poslední dobou docela často.Byli oblečeni, aby bylo jasno a jen se objímali!
,,Nad vším možným."odpověděla.
,,Vím, že to pořád opakuju, ale jsem vážně ráda, že tě zase mám."podívala se na něj.
,,To já přece taky."usmál se a zahleděl se jí do očí.Evellin tušila, že se chce na něco zeptat, ale na co, to ji docela překvapilo.
,,Linny...můžu se tě na něco zeptat?"
zeptal se opatrně, jakoby se bál.
,,Povídej."

,,Nechci, aby sis myslela, že ti nevěřím nebo něco takového, ale..."
,,Jen to řekni, neboj se."povzbudila ho s jemným úsměvem.
,,Měla jsi někoho za tu dobu, co jsem tu nebyl?"zeptal se nejistě a Evellin v jeho hlase slyšela obavy.To se vážně bál, že ho vyměnila?Nebo ještě hůř skoro zapomněla?Vždyť kdyby se náhodou někdo objevil, kdo by se jí aspoň trochu zalíbil, už hned na prvním rande by měla výčitky a pocity, že Siriuse podvádí, věděla co by bylo.
,,Co myslíš?"neodpověděla přímo.

,,Já bych pochopil, kdyby jo.Několik let jsme byli odloučeni a ty jsi určitě pár mužů potkala, takže určitě si s někým trávila čas a já ti to ani nevyčítám -"začal Sirius, ale Evellin ho přerušila polibkem.Přišlo jí roztomilé, jak si byl nejistý.
,,To jsi vážně myslíš, ty pitomečku?
Že jsem si někoho našla a nahradila tě?Jak si vůbec můžeš něco takového myslet?Celý ty roky jsem čekala jen na tebe až se vrátíš."řekla, ale nijak vyčítavým hlasem.

,,A abych ti konečně odpověděla.
Ne, nikoho jsem neměla, protože tě i po těch letech miluju pořád stejně, ne-li víc a nikdy jsem nepřestala.
Siriusi, já...Nikdy jsem ti to nepřiznala, ale myslím, že jsem tě milovala odjakživa.Už od našeho prvního setkání.Nepřiznala jsem si to hned, ale odjakživa to tak asi bylo.
Vlastně jsem nevědomě skoro s nikým nechodila ani v Bradavivích jen kvůli tobě a i ty všechny holky co se okolo tebe motaly jsem nenáviděla právě kvůli citům k tobě.Nikdy jsem ti nepřiznala ani to, že, i když jsem Marlene měla ráda, v tomto ohledu, jak k tobě měla blízko, jsem ji nenáviděla ze všech nejvíc.
A dělala jsem, že tě nesnáším jen kvůli tomu, že jsem tě milovala, ať už to zní sebevíc divně, ale je to pravda.
Vážně si myslíš, že po tom všem se k tobě otočím jen tak zády a zapomenu?Ne, nezapomenu... nikdy."řekla, když se odtáhla.

,,Já jsem taky nikdy nezapomněl a ani nezapomenu, tím si můžeš být jistá."
řekl, vzal její tvář do svých rukou a něžně políbil, jako před chvílí ona jeho.Byla pravda, že se líbali docela často, ale bylo to něco, čím si říkali jak si navzájem chyběli a jak moc se i po letech milují.
,,Taky jsem tě vždycky miloval, Linny."zašeptal, když si zblízka hleděli do očí a nespouštěli z toho druhého zrak.V jednom pohledu dokázali toho tolik vyčíst, přestože si neřekli ani slovo.I tak si toho řekli až příliš a to v jednom pohledu.Bylo až nemožné, jak se dokázali milovat i přes léta odloučení a bolesti.Evellin si už dokonce myslela, že ho už nikdy neuvidí a teď ho měla zase u sebe.
Zase mohla každou noc usínat v bezpečí jeho náruče.Chybělo jí to, opravdu.A že doteď neměla ani tušení jak moc.

,,A můžu se tě teď na něco zeptat já?"
zeptala se a když Sirius přikývl, položila svou otázku.
,,Proč jsi mi tehdy neřekl, kdo je pravý strážce tajemství.I já jsem měla za to, že jsi to byl ty.Vždyť jsme si říkali vždycky všechno, ale s tímhle ses mi nesvěřil ani ty, ani James nebo Lily."
,,Čím míň lidí to vědělo tím líp.Navíc jsme tě všichni tři chtěli chránit.
My dva jsme byli jejich nejbližší a toho mohl Voldemort využít.Jenže to neudělal a vyhlídl si někoho úplně jiného...Zlobíš se?"zeptal se ustaraně.
Nechtěl, aby to mezi nimi bylo špatné.
Zvlášť teď, když už byli zase spolu.Byl nervózní, když Evellin hodně dlouho trvalo než promluvila, ale pak z ní vypadlo, že ne.
,,Ne, nezlobím se, je to už dlouho."
řekla.

,,Počkej, počkej, kam to jdeš?"zastavil ji, když se začala zvedat.
,,Co by?Slíbila jsem Molly Weasleyové, že se u nich stavím."řekla a dala mu jemnou pusu než vstala z postele.
Jenže Sirius ji vzal za boky a stáhl zpátky k sobě.
,,A nemůžeš tady přece jen zůstat se mnou?Weasleyovým se nic nestane, když se tam jednou neukážeš."objal ji kolem pasu, ale ona zakroutila hlavou.
,,Promiň, Siri, nejde to.Navíc tam bude i Hermiona, na kterou se těším a které jsem slíbila, že s ní proberu jednu látku do školy."
,,Páni, ty se nezdáš!I po škole jsi pořád stejná.Podobná, jak ta malá vševědka"
,,Nech toho a neříkej jí tak!Hermiona je milá."vyvlíkla se z jeho sevření a vstala z postele.
,,Vždyť já vím."odpověděl Sirius.
,,Nebudu tam dlouho."ujistila ho a pak ještě naposled k němu přistoupila a políbila ho na tvář, než konečně zmizela na chodbě.

Nechtěla ho tu znovu nechávat samotného, ale byla si vědoma toho, že by s ní jít ještě nemohl, protože nebyl zbaven vinny a navíc Weasleyovi by si mohli ještě myslet, že jsou spojenci, i když oni vlastně svým způsobem jsou, že ano, ale přece jen ne, tak jak by si mysleli.

Otevřela vchodové dveře a přemístila se před trochu polorozpadlý dům rodiny Weasleyovy.
,,Evellin!"zvolala šťastně Molly Weasleyová, která jí přišla otevřít.
,,Ahoj, Molly, ráda tě vidím."objala baculatější ženu a vešla do domu, kde bylo dalších několik členů rodiny.
Se všema se pozdravila a šla pomoct paní Weasleyové do kuchyně.
,,Ale to není potřeba, zlatíčko, nemusíš mi pomáhat."zakroutila Molly hlavou a zahnala ji zpět k ostaním.

,,Tak jak se máš, Evellin?"zajímal se Artur Weasley.
,,Poslední dobou skvěle, díky za optání, Arture."usmála se a poděkovala Molly za pití, které jí právě zrzavá žena donesla.
,,A co práce?"zajímal se dál pan Weasley dál.
,,Pokud se ptáš jak mě baví, tak jo, mám tu práci ráda a navíc v Bradavicích... to je opravdu splněný sen."
,,Jé, Evellin, ty už jsi tady?"ozval se ze dveří hlas Hermiony a hnědovláska k ní otočila hlavu.
,,Ahoj Hermiono, ahoj Ginny."
pozdravila dvě dívky, které jí pozdrav okamžitě oplatily.Měla Weasleyovy ráda.S nimi měla prostě pocit bezpečí a domova, který Evellin v jistých dobách potřebovala a vážila si toho, že k nim mohla přijít.
A navíc se jí zdálo, že je to vzájemné.

Nakonec u nich byla vlastně až do večera.Stihla si s každým popovídat a s Hermionou se dokonce podívala na jednu látku, kterou si k velkému překvapení všech nebyla kudrnatá nebelvírka jistá.Sice ano, měla výčitky kvůli Siriusovi, ale tak co měla dělat?
Přece se nemůže odříznou od všech a být jen s ním.Navíc to, že ho stále všichni považují za masového vraha, mu přijde z nějakého neznámého důvodu strašně vtipné, což Evellin strašně štve.Vůbec nechápala, proč to s ním absolutně nic nedělá.I když vlastně, jak ji to může překvapovat, že?Vždycky byl tak trochu dítě i v těch dvaceti a puberťák je tak trochu i teď, takže se očividně není čemu divit.
Až skoro v noci se vrátila zpět na Grimaldovo náměstí dvanáct, aby zase od dalšího rána mohla být se svým milovaným.

Vím, že včera vyšla nová část, ale já si nejsem jistá kolik budu mít času na psaní až bude škola, i když mám toho docela dost předepsaného.
Snad se vám taková kratší Sirillin scénka líbila 😂💗A co se týče toho gifu, žádný jiný jsem nenašla, tak musí stačit no🤣Ten chlap asi úplně není Ben Barnes  ale aspoň trochu tak vypadá, tak proč ne?😅😂
Juli🦋💗

|•1621 slov•|