,,Už jsi to viděla?"zeptala se jednoho dne, už dávno o prázdninách, Rose Daviesová své kamarádky.Skoro celé prázdniny tento rok trávila Evellin u svých přátel, ale i tak se už celkem těšila do Bradavic.Chybělo jí to celé kouzlo té staré školy.
,,Co?"odpověděla otázkou Evellin.
,,Tohle."podala jí Rose Denního věštce a Evellin zalapala po dechu.
,,Masový vrah Sirius Black utekl z Azkabanu!"hlásal popisek.
,,J-jak je to možné?"podívala se Evellin na Rose, která sledovala jak se Evellin začínají klepat ruce, v kterých držela noviny.
,,Nevím, ale...Jsi v pořádku?"optala se ustaraně Rose.
,,Já...nejsem si jistá.On vážně utekl z Azkabanu?To se nikomu nikdy předtím nepodařilo."
,,To ne, ale nemyslíš si, že se chce mstít, ne?"
,,Vůbec nevím."pokrčila Evellin rameny. ,,byl tam dvanáct let a je dost možné, že ho to poznamenalo.
Třeba...to už vůbec není on, třeba bych ho už ani nepoznala, kdybych ho viděla.Ne, blbost, pořád si i tak  myslím, že by se nechtěl mstít.
Myslím, že ho znám i po těch letech dost na to, abych věděla, že by nikdy nikomu neublížil."řekla Evellin s naprostou jistotou.

Nevěřila, že by byl něčeho takového Sirius schopný.Vždyť moc dobře věděla, že té noci, kdy zemřeli Potterovi, žádné mudly nezabil.Skoro celou dobu byla totiž s ním.
A myšlenku toho, že by se z něj stal opravdu vrah se jí zdála až nepředstavitelná, nerealná a prostě...
Vždyť to bylo absurdní!Sirius Black, vrahem?To nepřicházelo v úvahu, aspoň pro ni ne.I po těch letech ho milovala z celého srdce a nepřežila by, kdyby se opravdu potvrdilo, že je to všechno pravda, že za to všechno může on.Ani to nedávalo smysl.Jaký by měl Sirius důvod se přidat k Voldemortovi a vlastně zabít Lily a Jamese?Nijaký, byl jejich přítel a Jamesův ten nejlepší a byla si jistá, že by mu neublížil, stejně jako jí samotné a nikomu dalšímu na kom mu aspoň trochu někdy záleželo.

Proč by pak taky tehdy té noci, když se Evellin zeptali jestli ho zná, dělal, že se nikdy před tím neviděli.Kdyby vážně prozradil Voldemortovi úkryt Potterových, tak by mu bylo jedno jestli by ji chytili spolu s ním, i když nic neudělala.A navíc to ani do sebe nezapadalo, vždyť Sirius strážcem tajemství ani nakonec nebyl!
,,Evellin?"vytrhl ji z myšlenek hlas Rose.
,,Co?Promiň, už půjdu.Jsem z toho teď nějaká vykolejená."omluvila se Evellin a zvedla se.
,,To chápu, ale nechceš si třeba o tom promluvit?Neměla by jsi teď být moc sama."
,,Děkuji, ale ne.Musím být teď naopak sama, abych se z toho nějak vzpamatovala."zakroutila hlavou, rozloučila se a přemístila se domů.

Celou dobu nemohla dostat z hlavy Siriuse.Nešlo jí to prostě do hlavy.Jak se mohl dostat z Azkabanu?Jsou tam přece mozkomoři a ochraná kouzla, aby se nikdo odtam nedostal, tak jak se mu to povedlo?Vždyť nemá u sebe ani hůlku a po těch letech s mozkomory na tom nebude úplně nejlíp.Tak jak?Jak, to byla jediná otázka, kterou si pokládali všichni včetně Evellin samotné.Na jedné straně byla šťastná, že se odtam dostal, ale za takových podmínek už ne.Všichni po něm pátrají a myslí si, že je nebezpečný.
Takový život nemůže snad ani za nic stát.To neustálé schovávání.Když se nad tím tak zamyslela, tak měla o něj strach.Kam půjde, když nemůže nikam jít?

Na chvíli se otočila, když v keři něco zaslechla a snažila se upřeným pohledem zjistit co to mohlo být.
Ale když uznala, že se jí to spíše jen zdálo, otočila se, odemčela dveře a vplula do svého domu.Hned po tom co zavřela, se vyzula a vzala ze stolu dnešní výtisk Denního věštce se Siriusem na titulní straně, který četla u Daviesových.Ne, bylo to tak šílené, že tomu stále prostě nevěřila, i když to bylo v novinách a byly všechny důkazy.Na Ministerstvu musel kvůli tomu být strašný rozruch, že teď byla vděčná, že tam nepracuje a nemusí tam jít.Lehla si na pohovku a zavřela oči.
Na chvíli se ponořila do vzpomínek, které už teď byly strašně vzdálené.
Uběhlo už tolik let...

○○○

,,Tos byla ty, že jo Potterová!"kvílel Sirius Black, když k nim Evellin ráno "jen tak" přišla do pokoje na návštěvu.
,,Máš krásný vlasy, Blacku."zašvitořila Evellin s úšklebkem, který mluvil za vše.A to Blacka ještě více vyprovokovalo.

,,Ty!Kdybys nebyla Dvanácterákova sestra, tak bych ti to pěkně vrátil!
Podívej se cos mi udělala s mými krásnými vlasy?!"Evellin se mu musela smát.A smála se tak moc až sebou sekla do bratrovi postele a vypadala jak střelená.

Všichni obyvatelé pokoje se na ni dívali jakože jestli je v pořádku.No jo, prostě Evellin Potterová.

~

,,My máme na sebe, ale štěstí."
zaslechla za sebou hlas a nadskočila leknutím.
,,Pro Merlinovy spoďáry!Vyděsil si mě, Blacku!"zavrčela na něho.
,,Nemůžu za to, že jsi hluchá a stojíš zády ke mě."ohradil se a Evellin radši ani nezmiňovala to, že hluchá opravdu není a nemůže za to, že chodí tak strašně potichu.
I, když...tohle by mu mohla říct.

,,Nemůžu za to, že chodíš potichu jak
zloděj!"vystrčila na něj bradu.
,,No jo.A co tady vůbec děláš?Vždyť už je dávno večerka."změnil téma.
,,Můžu se ptát stejně.A vůbec, kde máš ostatní?Čekala bych, že vás najdu všechny společně se toulat hradem pod neviditelným pláštěm."
,,Chtěl jsem se jen projít."řekl.
,,A to tě nebude můj bratříček hledat?"zeptala se ironicky, ale přesto...sladce.

,,Nevím, ale má plánek."řekl, ale pak jí položil další otázku.
,,Ne, ale vážně co ty tady v tuhle dobu děláš?Ses rozhodla s Dvanácterákem hrát hru kdo za celý pobyt v Bradavicích dostane nejvíc trestů a ty máš zatím tak jeden, takže se to snažíš dohnat?"zasmál se, ale jí moc do smíchu nebylo.

,,Fakt vtipný, Blacku.Potřebovala jsem jen na vzduch a do...knihovny"
přiznala, ale k jeho velmi "vtipné hlášce" se už nehodlala vracet.
,,A co ty?"podívala se na něj a rázem pohled zapíchla někam za ni do zdi, protože jí byl jeho pohled a ty oči, které ji provrtávali skrz naskrz prostě...nepřijemné.

,,Moc jsem nemohl spát."řekl a tentokrát se zase jí nadzvedly koutky úst.
,,Pan Dokonalý, Sirius Black, nemohl spát?To se často neslyší."uchechtla se.
,,Hele i takový lidi někdy nemůžou prostě spát!"švihl po ní pohledem a Evellin čekala kdy nasupeně odejde.
Ovšem nic takového se nestalo a on tu zůstal na chodbě stát se svou odvěkou nepřítelkyní.

,,Dobře, dobře.Já teď teda budu pokračovat v cestě....sama.A ty si půjdeš taky po svých, jo?Takže nikdo nezjistí, že jsme tu byli."řekla a chystala se odejít.Už zahýbala za roh, když ji nějaké paže chytli za ruku a otočili k sobě.

,,Hele, co to děláš, Blacku!"vřískla na něho, ale poslední slova zanikla, když ji dal ruku před pusu.Nevěděla co se děje, tak sebou začala škubat, ale on ji pevně držel, takže nemohla jít dál.

,,Ššš, jestli nechceš doopravdy s Jamesem hrát tu hru, tak buď zticha, jinak nás Filch nachytá."pošeptal jí do ucha a kdo ví proč jí naskočila husí kůže.Teď se, ale tím nemohla zabývat, protože měl pravdu.Zaslechla kroky a jakési mumlání, což nemohl být nikdo jiný než školník Filch.Musel být blízko a počítala by, že je tak ve vedlejší chodbě, takže jakmile zahne za roh, hezky na ně narazí a oni budou mít problém.

Až, když se Sirius ujistil, že je neprozradí, ruku z její pusy zase stáhl, ale druhou se pořád držel té její, takže se prostě drželi za ruce a ani jeden to ani nezaznamenali.
,,Co budeme dělat?"šeptla opatrně k němu.
,,Musíme pryč, ale potichu."odpověděl jí stále potichu a táhl ji naštěstí zrovna temnější chodbou pryč.

K jejich smůle, ale Filch poznal, že nějaký student nebo studenti nejsou v postelích tak přidal do kroku.Oni museli taky.A možná by se mu je i podařilo chytit a napařit jim nějaký pěkně velký trest, kdyby se na Siriuse s Evellin neobrátilo štěstí a oni na poslední chvíli nenašli odemčenou nějakou už pravděpodobně méně používanou učebnu.

,,Sem!"zavelel a oba otevřeli dveře a zase za sebou zavřeli.Našli si nějaký roh kam se oba na sebe natiskli, ale nikdo je v té tmě nemohl zahlédnout.
Filch jen rychle zkontroloval jestli tady právě nejsou ti studenti, které chce chytit a odešel.

~

,,Siriusi, Siriusi, James psal, že Lily už rodí!"vběhla šťastně Evellin do obýváku, kde si její přítel něco četl.
Ne, nečetl si knihu, to by bylo na Siriuse Blacka až moc divný!
Četl Denního věštce, ale hned co zaslechl tu novinu vyšvihl se z křesla do vzduchu a oba byli připraveni se přeletaxovat k Mungovi, kde Lily ležela na porodním.

~

,,S Lily jsme chtěli, aby se Harryho kmotrem stal jeden z vás, ale protože to výjde na stejno, když jste spolu, tak jsme chtěli poprosit tebe, Siriusi."
ozval se James a Evellin i Sirius k němu stočili svůj pohled přesto, že teď měli oči jen pro malého Harryho.

,,To myslíš vážně?"zeptal se Sirius.
,,Byli bychom moc rádi."přitakala Lily. Siriusovi dlouho trvalo než odpověděl.
,,No tak...jo."souhlasil a pohladil Harryho po vláskách.

Pak se na Harryho přišli podívat Lilyiny rodiče a večer šel James se Siriusem dokonce Harryho zapít, takže se domů Evellinin přítel s bratrem vrátili dost opilí a ona měla s nimi co dělat.Lily to raději ani neříkala.Akorát škoda, že se Jamesovi i Evellininy rodiče malého Harry už nedožili....

~

,,Ty-ty bys chtěl dítě?"zeptala se ho zaskočeně.
,,Když to bude s tebou, tak jo.Ty by jsi snad nechtěla?"
,,Jasně, že jo!"řekla s úsměvem Evellin a políbila ho.Sirius poslední dobou jen překvapoval.Nejdřív mluvil o svatbě a tudíž o tom, že by si ji chtěl vzít, i když ji ještě o ruku nepožádal a teď děti.Je úžasný!Nemůže říct nic jiného než, že ho prostě miluje!

~

,,Siriusi..."snažila se ho probudit a podařilo se jí to až po pár minutách.
Asi nespal dostatečně tvrdě.

,,Co-co se děje?"zeptal se rozespale.
,,Musím zajít do Godrikova dolu."
zašeptala.
,,Nemluvili jsme už o tom?Je pozdě a oni jsou určitě v pořádku."namítl.
,,Jen je půjdu prostě zkontrolovat. Prosím, Siriusi, možná jsou vážně v nebezpečí a my tu jen tak ležíme v klidu v posteli."naléhala.

,,Tak dobře, Linny, ale půjdu já a ty spi.Za chvíli se vrátím."řekl Sirius a přemístil se před dům Potterovým.

~

,,Postarám se o něj, Lily, a zajistím, aby mu nikdo neublížil.To ti slibuji"
řekla a až pak sešla s Harrym schody, kde se ještě smutně podívala na Jamese a vyšla v slzách ven, kde už stál Sirius.

,,Linny, co se stalo?"zajímal se, i když mu to bylo jasné hned jakmile uviděl Evellin vycházet s Harrym v náručí a v slzách.
,,S-siriusi...O-on...Lily...James..."nebyla to mezi brekem schopná říct.
,,Zabil je, James a...Lily jsou...mrtví!"
spustil se jí další vodopád slz a Harry zase začal plakat.
,,Pšš, pšš, Harry, neboj se, nikdo ti už neublíží."znovu ho začala kolébat a snažila se, aby chlapeček usnul.

Sirius k nim přístoupil a vzal Evellin kolem ramen.
,,Musíš odejít dřív než se to tu začne hemžit Smrtijedy a hlavně musíme Harryho skrýt."řekl a moc dobře šlo poznat, že taky těžko udržuje slzy.
,,Já-já vím."přikývla Evellin a s Harrym v náručí se se Siriusem vydala k brance domu, kde je zastavil Hagrid.Poloobr, který se tu objevil podle jeho slov za příkazem Brumbála.

,,No tak, Evellin, je to na příkaz Brumbála, musím ho vodvíst."naléhal na ni Hagrid, ale ještě stále ubrečená hnědovláska si malého Harryho pevně tiskla k hrudi a nehodlala chlapce jen tak Hagridovi vydat.

,,Ne!Je mi jedno co přikázal Brumbál!
Budu Harryho chránit i kdybych měla zemřít.Nedám ti ho!"řekla důrazně Evellin, přesto pořád zlomeně.

,,No tak, Brumbál ví co dělá."naléhal Hagrid dál.
,,Postarám se o něj!"přitiskla Harryho k sobě ještě víc.
,,Evellin, Hagrid má pravdu, Brumbál ví co a proč dělá."ozval se Sirius a konejšivě ji objal.

,,Takže ty taky, Siriusi?!Ne, prosím, neberte mi ho!Lily i James by si přáli, abychom si ho vzali k sobě a já jim to hodlám splnit."stála si za svým, ale nakonec stejně Hagridovi se slzami v očích Harryho svěřila.
,,Dávej na něj pozor a hlavně ať se mu nic nestane."zopakovala asi třikrát dokola.
,,Neboj, Evellin."přikývl Hagrid.

Pak vzlétl do vzduchu se Siriusovou motorkou, kterou jí dal.
A Evellin se k Siriusovi zase natiskla a plakala mu do hrudi.
,,Bude v bezpečí."uklidňoval ji a přitom hladil po vlasech.
,,J-já vím."natáhla a pomalu od něj odstoupila, protože se s ním chtěla raději přemístit domů.

Pak, ale oba zaslechli jen silné prásk a kolem nich se objevili bystrozoři s nataženými hůlkami do jejich obličejů.
,,Co-co co se děje?"nechápala Evellin, ale oni si jí nevšímali.Jen od ní Siriuse odtáhli a chtěli ho dovést na Ministerstvo kouzel.

,,Siriusi Blacku, jste zatčen za vraždu a stoupenství Vy víte koho."řekl jeden z bystrozorů.Asi ten, který všem rozdával rozkazy, tudíž hlavní bystrozor.
,,Cože?!To je absurdní a absolutní blbost!Já jsem nikoho nezabil!"hájil se nechápavý Sirius, ale oni ho neposlouchali.Měli svou pravdu, které se drželi.

,,A vy jste kdo?"zeptal se Evellin zase další.
,,E-evellin Potterová."vysoukala ze sebe.
,,Znáte ji?"otočil se na Siriuse a Evellin měla pocit jakoby se zastavil čas.
,,Ne, neznám, potkali jsme se teď před pár minutami."řekl a podíval se na Evellin.Oba už věděli, že je v maléru a pokud by ji z toho mohl dostat tak, aby se nenamočila i ona, udělal to, co bylo správné a ona to pochopila.
Vyčetl to z jejího pohledu.Netušili co se děje a tak raději udělal Sirius tohle, aby ji náhodou nepodezřívali z něčeho dalšího, když šli asi hlavně po Siriusi Orionovi Blackovi.

Evellin rázem zůstala stát na ulici úplně sama.Až po pár minutách si uvědomila co se to vlastně stalo a svezla se s dalším brekem na zem.

○○○

Prožili si toho hodně a nebylo fér, když se po tak krátké době museli odloučit.Ale pokud je nasvodobě, tak je malá šance, že budou zase spolu.
Vždyť by na ni nezapomněl nebo snad ano?Takové myšlenky se snažila hodit někam daleko za hlavu a věřit tomu, že zase budou spolu šťastně žít, i když šťastně žít je v této době, když je venku Voldemort, velmi těžké.

Řekla bych, že tohle je snad ta nejdelší kapitola co jsem u tohoto druhého dílu napsala😂Ale byla zase taková vzpomínková, tak doufám, že nevadí.Tak mě tak napadá, že bych mohla vymýšlet nějaké scénky Sirillin nebo i Jily s Evellin, které v prvním díle nebyly, protože mi už pomalu dochází všechny možnosti a nechci aby se vzpomínky opakovali, když jsem teď skoro všechno vždycky skopírovala.😅😂

Juli💗🦋
|•2427 slov•|