7. KAPITOLA

,,Co se stalo tak závažnýho, že ses přiřítila do společenky a málem ho uškrtila?"zeptala se Katherine Evellin, když další den po tom incidentu seděly všechny čtyři v jednom z výklenků na chodbě.

,,Tak bacha, nevypadala jsem, že ho uškrtím.Jen mě naštval a potřebovala jsem to s ním vyřešit."řekla Evellin a Elisabeth se uchechtla.
,,Ty jsi vypadala, že mu vpálíš avadu hned na místě."
,,Ne, svého bratra bych Betty nezabila, neboj se."ujistila ji se smíchem.
,,A co se vlastně stalo?"
,,To vám nemůžu říct, je to jen mezi mnou a ním."odpověděla smutně své kamarádce Evellin.

,,Promiň Evellin za to co teď řeknu.
Je mi jedno co se stalo tak závažného nebo... dobře no, není, ale když nám to nemůžeš říct, tak tě respektuji.
A jsem fakt ráda, že někdo toho kreténa už konečně srovnal."ozvala se Lily a Katherine jí dala za pravdu.

,,To je pravda.Vždyť jediný kdo ho dokáže doopravdy sklidnit je prostě jen Evellin a možná i ty Lily, kdyby si mu dala šanci."Lily po ní vrhla zabijáckým pohledem.
,,Nedělej si srandu, Kath!Umíš si mě s ním představit?"
,,Víš Lily, že docela ano."přiznala Kath, ale holky se víc už o tom nebavily, což bylo Lilyino štěstí, protože jediný téma, které ji doslova sralo bylo Potter a to cokoliv souvisejícího s ním.

,,Už se těším do Prasinek."
,,Vždyť jsi tam byla před třemi dny, Evellin."
,,Já vím, ale občas je fajn vypadnout z tohoto hradu i, když je to takový můj druhý domov."přiznala Evellin.
,,Mě se tady líbí."opáčila Lily.
,,To mě taky, ale občas se chci podívat i někam jinam.Snad chápeš co tím myslím, ne?"zeptala se Evellin a Lily chápavě přikývla.

Pak se všechny zvedly a zamířily zpět do hradu.Jenže na chodbě na ně čekalo překvapení.
,,Hej, Evansová!"Lily i Evellin se otráveně otočily čelem k samotnému Jamesi Potterovi. ,,půjdeš na rande?"
,,Že tě to pořád baví, Pottere!Myslíš, že za těch pět let se moje NE změní na ano?"
,,Vše je možné a když seš to ty..."
poškádlil ji a Lily měla co dělat, aby se na něj nevrhla i, když James by si spíš myslel, že ho jde líbat nebo tak,
než třeba umlátit k smrti.

,,Jamesi, kdy už toho necháš?!"
ozvala se naštvaně Evellin.Víceméně byla Lilyina taková ochranka.
,,Evellin, já jsem jen...."
,,Kdy už toho konečně necháš?!"
vřískla na něho a on zůstal stát jako přikovaný.Ano, jediná Evellin ho dokáže mít pod kontrolou.Je to prostě jasné!

,,Chtěl bych s tebou mluvit, ségra."
podrbal se na zátylku a pak se otočil k Lily.Už otevírala pusu, že mu opět něco vmete do tváře jako před chvílí a vlastně jak to většinou dělá Evellin, ale on ji předběhl.

,,Směl bych si dámy vypůjčit mou sestru?"zeptal se holek.Ty mohly dělat, ale jen jediné a to přikývnout.
Pak se všichni podívali na Evellin, která měla ruce založené na prsou a zase se jí něco nezdálo.Podezřívavě se na něj dívala.
,,Fajn, ale hlavně, že ses mě zeptal, co?"
,,Tak se tě ptám teď.Můžu s tebou na chvíli mluvit, o samotě?"
Evellin pomalu přikývla a když kývla holkám, že s ním půjde, oba se rozešli někam, kam Evellim neměla ani tušení.

James se, ale na poslední chvíli otočil a směrem k Lily Evansové řekl.Ano řekl!
,,Promiň, Evansová!"
Pro změnu to byla teď Lily, která stála na místě jak socha a překvapeně se dívala na odcházející Jamese a Evellin Potterovi.Kousek za nimi šli Poberti, ale za chvíli se od nich odpojili, aby jim dali soukromí.

,,Kam to jdeme?"zajímala se Evellin.
,,Do KNP."odpověděl s úškledbem.Musel se smát nad jejím nechápavým výrazem.
,,Cože?"
,,Komnata nejvyšší potřeby."řekl.
,,Aha, co to je?"zeptala se nebelvírka.
,,Uvidíš."odpověděl jí neurčitě.
,,Ty ses vážně Lily omlouval?"zeptala se najednou Evellin jako kdyby u toho vůbec nebyla, když se to...stalo.

,,No a?Byla pěkně vyvedená z míry, co?Ale byla pořád tak okouzlující."
,,Přestaň, Jamesi!"bouchla ho do ramena, aby stichl, protože ne, že by Lily nebyla pěkná, ale nebude celou cestu tohle od Jamese poslouchat.
,,Au, nech mě!Už končím!"asi mu dala větší ránu než plánovala, ups.

,,Páni!"nebyla schopná vydat ze sebe jedinou hlásku, když se s Jamesem objevili v té Komnatě nejvyšší potřeby.Nikdy tu nebyla.
,,Je to tu hezké, že?Jedno z našich dalších pobertovských tajemstvích i, když o tomhle místě Brumbál zaručeně ví."řekl James, když viděl její okouzlený výraz.

,,Jak to funguje?Vždyť jsme přišli k obyčejné zdi ze, které se staly dveře."
zeptala se.
,,Všechno tu funguje na představivosti.Představíš si proč sem potřebuješ jít a Komnata se ti otevře.
Táhle jsou křesla, pojď posadíme se."
ukázal James do rohu kde opravdu byla asi tak čtyři křesla.

Oba se tam rozešli a sedli si do křesel, tak, aby seděli naproti sobě.
,,Tak co potřebuješ?"zeptala se Evellin.
,,Promluvit si."
,,S tím jsi přišel už aspoň třikrát.Najdi si lepší důvod."
,,Tak jo, tentokrát to chci, ale opravdu vyřešit.Chybíš mi Evellin a mrzí mě, že jsem ti lhal."
,,Na to jsi měl myslet dřív."tentokrát po něm neřvala, jen říkala fakta.

,,Já vím, že už je asi pozdě na jakoukoliv omluvu, ale snad mi ještě dokážeš odpustit.Už znáš všechny moje tajemství."řekl a díval se na Evellin.Ta se jen nadechla a řekla.
,,Jamesi, já....nemůžu se na tebe zlobit.
Jen mě mrzí jak dlouho jsi to tajil.
A taky by mě teda zajímalo, jak dlouho už jsi zvěromák."
,,Od třetího ročníku."odpověděl jednoduše a naštěstí Evellin zůstala pořád v klidu a nevyskočila z kůže, jak to většinou dělávala.Místo toho z ní vystřelila bezmyšlenkovitě jedna věc při, které se James trochu zděsil.

,,Pomoz mi stát se zvěromágem taky.
Chci vám pomáhat."řekla a James do ní přísně zabodl svůj pohled.Právě teď se v něm objevoval ten ochranářský starší bratr.
,,To v žádném případě!Nedovolím, aby se ti něco stalo.Jedna věc je být zvěromákem, ale pomáhat nám při úplňcích věc druhá!"
,,Prosím, Jamesi.Remus je můj kamarád a chci mu pomoct."
držela se svého tak, že James po chvíli pochopil, že jí to nevymluví.
,,Tak dobře, ale zeptáme se kluků a ti rozhodně nebudou souhlasit."
,,Já jsem rozhodnutá a nikdo to nezmění."

A jak si James myslel, tak tedy bylo.
Poberti a hlavně sám Remus byl zásadně proti.
,,Ne, Evellin!Nechci jednou zjistit, že jsem ti ublížil.Zrovna tobě."
,,Remusi, já ti, ale chci pomoct."
řekla a došla k němu.
,,Nechci se o tebe pořád strachovat a vědět, že ti nemůžu pomoct.Ale, když můžu chci to."řekla a objala ho.Ale jen na chvíli, hned se pak odtáhla.

Sice to trvalo trochu déle, ale nakonec je Evellin prostě a jednoduše přemluvila.Asi má nějaké speciální schopnosti, že vždycky každého přemluví ke všemu.
,,Ale budeš opatrná a když řeknu a to kdokoliv z nás, abys zmizela, poslechneš nás."kladl jí James na srdce.

,,Neboj, ale to bych řešila až vůbec tím zvěromágem budu."zasmála se a hned potom se zeptala, kdy začínají s výcvikem.
,,V sobotu ve tři, v Komnatě nejvyšší potřeby."řekl James a Evellin přikývla.
Už se těšila.Ne, nemohla se dočkat!
S až moc nápadným a krásným úsměvem vyšla z pokoje Pobertů.
James, Remus i Sirius s Peterem věděli už teď, že udělali špatně, ale to už bohužel zpátky nevezmou.

Takže moji milí, vyšla další kapitola!!!😥😍🥰❤😅🙈
Jak se vám líbila?A v jaké zvíře si myslíte, že se Evellin nakonec promění nebo, že se vůbec tím zvěromágem stane?
Na odpovědi si budete muset bohužel několik kapitol počkat.

A ještě jedna věc.Strašně moc vám děkuju za překročení 200 přečtení na tomto příběhu.Opravdu si toho vážím a doufám, že se vám zatím Naděje lásky líbí.

A taky vám musím poděkovat za překročení 5K na mém úplně prvním příběhu, který je na Dramione a nese název Spolu.

Hrozně moc si toho vážím!💗Ať už tady nebo u Spolu.Mám z toho ohromnou radost.A pokud jste Spolu ještě nečetli budu ráda, když to napravíte.😉😁😊😅Ale to je samozřejmě jen a jen na vás.
Ještě jednou mocinky moc děkuji!!!🥰😍🦋❤😉😁🙃🙃🥺🥳😇😻🙈🙏

JULI🖤

•1342 slov•


Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top