29. KAPITOLA
I ty prázdniny uběhly strašně rychle a už se všichni studenti měli opět vracet do Bradavic.Kromě prváků, tak všichni do vyšších ročníků, samozřejmě.
,,Nemůžu uvěřit, že už sem do Bradavic jedu naposled."říkala právě Lily Evansová velmi smutně.
Na její slova přikývla Elisabeth, kterou také čekal poslední rok a byla z toho nešťastná.Bradavice nejsou totiž jen škola, ale pro mnoho studentů i druhý domov.
,,A my s Evellin to budeme zažívat příští rok."povzdechla si Katherine Patinsonová.
,,Tak to bychom si tenhle rok měly pořádně užít!"zajásala Evellin a ostatní nemohly nesouhlasit.
,,Lily, jsi tu s námi?"zamávala jí Katherine před obličejem.
Betty s Kath si toho asi nevšimly, ale Evellin zahlédla ten Lilyin pohled, když kolem dveří kupé prošel jeden černovlasý chlapec.Tak ráda by Lily pomohla, jenže nemůže.
Dále cesta proběhla celkem dobře.
Teda jen kromě toho, že se Evellin nepodařilo najít Samuela.A ani nepotkaly Poberty, tím je myšlen hlavně James Potter.
Poberty potkaly až v síni, kdy si James neodpustil další pozvánku směrem k Lily.No, ona to není úplně poznámka na její účet, nýbrž pokřik, to víme všichni, že ano.
,,Ne, Pottere!Aspoň jednou si tohle odpusť!Tím bys mi udělal velkou radost!"vykřikla Lily na Jamese, když vypadal, že ze sebe vydá zase něco "hezkého".Společně pak s Alice, Mary a Dorcas vyšly ze síně.
James si jen povzdechl a rázem si sedl okamžitě vedle Evellin a Samuela, kteří se teď objímali.
,,Vážně mi řekni co má Lilyanka pořád za problém."chtěl vyzvídat, ale nepochodil.
,,Už bys mohl za těch sedm let pochopit, kde je problém, Jamesi, nemyslíš?"odpověděla mu, skoro ani na něj nepohlédla, vzala Sama za ruku a spolu vyšli z Velké síně odkud před chvílí vyšly holky.
Ty tři nebelvírky šly pravděpodobně do společenky, ale Samovi s Evellin to chvíli trvalo než tam dorazili taky.
Evellin totiž dostala nápad pozdravit Hagrida a pak se ještě zastavili do knihovny.Kvůli Evellin, samozřejmě!
A byli spolu do večera.Opravdu!
Dolétli do společenky jen s tichým smíchem.Nikdo, ale ve společence už nebyl.Nebo aspoň to si zatím mysleli.
,,Můžu tě políbit?"zeptal se Sam, když ji vzal za boky a díval se jí hluboce do očí.Jen nepatrně přikývla a hned na to se na ni víceméně vrhl.
Oba začali couvat a skončilo to tak, že přepadli přes opěradlo křesla div, že nespadli na zem.Ale nepřestali v tom co momentálně dělali.Jo, teď to znělo divně.Ale co, Sirius Black to zachrání!
,,Ehm, ehm.Nerad vás ruším, teď něco okolo půl jedenáctý, ale bylo by fajn, když by tu byl klid a málem si to tady nerozdávali.A nemluvím ani o tom, že zrovna vás bych tady takhle první den školy úplně nečekal, překvapujete."
mrkl na ně Sirius s úšklebkem.
Sam i Evellin se od sebe odtáhli a sedli si.Ona se, ale na Siriuse dívala tak nějak zvláštně.Jakoby si připadala provinile.
,,Siriusi, udělej mi tu laskavost a drž hubu!"řekla mu rázně Evellin.
,,James by byl taky jistě překvapený, že?"nepřestával se bavit nad tím jak tu zahanbeně před ním sedí na gauči v nebelvírské společenské místnosti a snaží se dělat jakože se nic nestalo.
,,Neřikej mu to prosím!"vyhrkla hned Evellin, aniž by si to uvědomila.
,,To ještě uvidím."ušklíbl se, ale jen na oko.Nebo teda aspoň zatím mu neměl v plánu nic říkat.To, ale vědět nemusí.
,,No...tak Evellin já...už asi půjdu."
řekl rozpačitě Samuel, nad čím se musel Sirius zasmát.Ale zase...jako kdyby jeho nikdo nikdy neviděl při trochu intimnější situaci.Vždyť se teď nic pořádně nestalo!Jen na sobě leželi a muckali se, to je celé!
Sam ji lehce políbil, zvedl se a odešel.
,,Překvapuješ, Potterová!"pokračoval stále, ale nebelvírka se ho snažila ignorovat, i když to moc nešlo.
,,Nech toho, Blacku!"obořila se na něj.
,,Víš, že by mě fakt zajímalo co by se stalo kdybych tu neseděl?To by taky mohl být nějaký student pěkný chudák.Nechtěl bych si prožít takovýto "zážitek" a nebo si umíš představit, že by to byl třeba náhodou
Dvanácterák?To bych tě litoval."smál se Sirius.
,,Jen se směj dál!A jen tak pro tvoji informaci.My nejsme zase tak blbý, abychom si to rozdali tady na gauči ve společence, kde může kdokoliv přijít."
hájila se Evellin, ale ihned se
začervenala, když mluvila o tom co by tady na tom gauči mohli vlastně dělat.Byla ráda, že nezmínila to, že pravděpodobně nemá její mozek a možná i srdce v plánu se se Samuelem Bingem vůbec někdy...ehm...vyspat.
,,Tak to je dobrý vědět."uchechtl se Sirius.
,,Proč si z toho a nejvíc ze mě děláš pořád srandu, Siriusi?Co jsem ti udělala!"vpálila mu najednou do tváře.
,,Nic."
,,Tak proč se tak chováš?"
,,Protože jsem tak zvyklý."
,,Trochu výmluva, ne?Tak mi řekni, že se ti hnusím!Řekni to, Blacku!"
,,Ale to není pravda, Linny!"zvýšil na ni hlas a okamžitě se zarazil.Nazval ji tak, jak nikdo neví, že jí říká.
,,Linny!Co sis jako spletl nějaký jméno nebo co?!"
,,Ne, to...jmenuješ se Evellin, ne?To určitě víš."řekl rychle, když viděl její výraz. ,,Tak prostě Linny."dořekl a Evellin to konečně pochopila.
,,Aha, tak to je...parádní.Jo, super, ale už mi tak prosím neříkej!"poprosila ho.
,,Ale musíš uznat, že je to hezká přezdívka."
,,No tak fajn, dělej si co chceš!"
řekla nakonec, čímž mu dovolila, aby jí klidně říkal ,,Linny".
,,A co jsi tu dělal?"zeptala se o chvíli později, aby řeč nestála.
,,No tak čuměl jsem do krbu do ohně, pak i někam z okna a do zdi,dokonce jsem tu měl i otevřenou učebnici, no a pak jste mě vyrušili."zašklebil se nad posledními slovy.
,,Už jsem se ti omluvila!"
,,To bylo kdy?"
,,Merline, Siriusi!"
,,Ne, kdy?"
,,Tak teď no!Omlouvám se."
omluvila se mu, ale on na to už nic neřekl.
Ještě chvíli tam spolu zůstali a povídali si.Ano povídali si, čtete správně!Evellin si ještě zašla pro knížku a četla, zatímco ji Sirius sledoval.Ona o tom samozřejmě nevěděla.Ve společence byli jen oni dva a práskání ohně v krbu.I ten zatracený Bing byl už dávno pryč a možná si už vesele spinkal nebo se aspoň o to pokoušel.
Byla tak roztomilá, když si četla.
Ne, Siriusi!Na co to zase pro Merlina myslíš?!zařval na sebe v hlavě a kdyby to šlo a hlavně dávalo logiku vrazil by si pěknou nakládačku.
Ale...vlastně to byla pravda za, kterou se Sirius nemusel fackovat.Ano, zrovna u něj je divný, že zrovna takhle o Evellin Potterové smýšlí, ale i její bratr by měl stejný názor, když by ji teď viděl, tak co.
Soustředila se na čtení tak, až se jí na čele objevila malinká vráska a měla velmi soustředěný pohled.
Nakonec si ho Evellin stejně všimla.
Zvedla hlavu a podívala se na Siriuse.
Čekali byste, že zase zrudne vztekem jako Lily, když vidí Jamese, že?
Bacha, to byste si, ale mysleli špatně!
,,Proč mě tak sleduješ?"zeptala se s nepatrným úsměvem, překvapivě.
Neříkala to ani nijak naštvaně, spíš se...bavila?
,,Nesleduju!"
,,Já jsem to viděla."teď už se opravdu zasmála.
,,Tak jo, možná jsem se na tebe koukal, ale ujišťuju tě, že za žádným účelem."
,,Fajn."zavřela knihu. ,,Kde je vůbec James?"
,,Naposled truchlil nad Evansovou.
Snad je pořád v pokoji."odpověděl jí a ona se musela od srdce zasmát.
James byl asi opravdu zamilovaný až po uši, když to všechno bral tak hrozně vážně.Evellin si chvílemi myslela, že zblbne nebo svého bratra uškrtí.
,,Tak to doufejme, že se nerozhodl pro sebevraždu."
,,Snad je aspoň trochu při smyslech.
Ale...víš, že bych mu to i přál?"řekl Sirius.
,,Co?Aby spáchal sebevraždu?To jsi teda vážně nejlepší přítel."nechápala Evellin.
,,Ty jsi pako, Lin-Potterová, vážně!"
praštil se Sirius rukou do čela.
,,Myslel jsem to tak, že mu to s Lily přeju."
,,To já taky....asi...možná.."
,,Ty bys nechtěla, aby byla tvoje nejlepší kámoška s tím nejlepším a nejhezčím klukem na škole a hlavně tvým bratrem?"zeptal se s úšklebkem Sirius.Evellin se na něj podívala stylem jakože ať si z ní raději úplně srandu nedělá.
,,Ale to víš, že...chtěla.Nebo teď už asi jo, když to vypadá, že se aspoň trochu sklidnil."
,,Teď už je jako zklidněnej?"optal se.
,,Siriusi!"napomenula ho, protože už ji opět začínal zase trochu štvát.
,,Tak jo, už mlčím!"dal ruce do obranného gesta.
O deset minut se Evellin rozhodla jí konečně lehnout.
,,Tak jo, už asi půjdu."
,,Já taky."zvedl se i Sirius a tak společně došli ke schodům, kde se museli rozejít, protože každý měl svou cestu.Evellin zamířila do dívčích ložnic a Sirius samozřejmě do těch klučičí, že jo.
Tak je tu nová kapitola!❤🤗🎉Upřímně se mi tahle ani trochu nelíbí, ale nevím jak bych ji napsala jinak a už vůbec jak bych ji měla přepsat, protože to bych pak mohla celou kapitolu smazat a začít znovu, což se mi nechce😂Ale i tak doufám, že to není zase až tak hrozný a třeba se vám i líbila.
Brzy se můžete těšit na další kapču☺️🥰❤🤗😊😉
Juli🦋💗
•1492 slov•
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top