Evellin se Samuelem chodila už přes dva měsíce a zatím jim to doopravdy fungovalo přes to, že začátek jejich vztahu by se, jak už se několikrát řekli, mohlo zdát až příliš uspěchané.

Taky, že si to oni sami uvědomovali a hned jak se viděli v Bradavicích a trávili spolu dny, zpomalili a vždy si užívali přítomnost toho druhého.

Někteří, ale stále a tím byli myšleni hlavně její přátelé nemohli uvěřit tomu, že ona, Evellin Potterová, má přítele.
Ano, vždycky byla něčím zvláštní a dalo se čekat, že dřív nebo později někoho zaujme.Byla krásná, milá, laskavá, dokázala naslouchat, byla spravedlivá a spoustu dalších velice krásných vlastností.Jako každý člověk nebyla samozřejmě úplně ve všem dokonalá, ale svou povahou si dokázala získat přízeň mnoha lidí, ale to už vlastně víme.

Sice trávila dost času nad učením a v knihovně, třeba takový famfrpál jí úplně nebral i, když poslední dobou v něm tu zálibu nacházela, ale zárověň byla věrná svým přátelům a vždy dokázala každého vyslechnout a poradit.A ti lidi to věděli.

A někoho by tahla její vlídná povaha mohla překvapit, protože uznejme, sestru Jamese Fleamonta Pottera si představíte sice jakkoliv, ale většinou jako kopii jeho samotného a ne holku, kterou je a vždy bude, úplně jiná než její bratr.

,,Evellin, nechtěla by jsi mi už konečně říct co se děje?"zeptala se jí jednou Lily, když se spolu učily pod stromem u jezera.Bylo krásné léto a teplo, takže tohoto počasí museli za každou cenu využít.

Před pár minutami se zase semlela menší hádka mezí ni a Siriusem.
Lily nemohla přehlédnout to, že se opět nehádají z jejich vzájemné nenávisti, jak tomu bylo doposud,
nýbrž z nedořešených věcí, pravděpodobně.

,,Řekni mi jedinou věc.Vy jste se sice usmířili, jistým způsobem, ale vlastně si stále jdete po krku."nechápala Lily.
,,Neřeš to Lily, jo?Prosím."
,,Jak bych to nemohla řešit, když vidím jak si ubližujete?Všichni by myslím poděkovali, kdyby už to mezi vámi bylo v pořádku, jak to jednou už nadějně vypadalo.Vždyť těch pár dní po tom, co jste byli zavření v té učebně bylo poznat, že se něco stalo nebo aspoň, že nejste zvyklí, že vám ta přítomnost druhého nevadí, ale najednou se vše zvrtlo.Ale...víš co?
Mám jednu tu svou teorii a budu čekat tak dlouho dokud mi ji nepotvrdíš."usmála se Lily a Evellin si povzdechla.

Lily to prostě ví nebo má tušení, takže zapírat už nemůže.Je to její nejlepší kamarádka a zná ji, to se jí teď, ale úplně nezamlouvalo.Raději by byla, aby byla Lily jako ostatní a neřešila to.
Lily je taky, ale zárověň pravděpodobně jediná, které to dochází.

,,Tak fajn.Ta tvoje teorie je...ehm..pravdivá, máš pravdu.
My jsme se...no...ehm...líbali."přiznala koktavě.

,,Já jsem to věděla!"zajásala Lily.
,,Hlavně to nikomu neříkej, jo?"
napomenula ji Evellin a Lily přikývla.
,,Doteď jsem to nikomu neřekla, tak to nebudu vykvokávat teď, spolehni se."

,,A jaký to bylo?"optala se hned s úsměvem.
,,Lily, ty máš z toho snad radost.Asi to nevíš, ale já mám Sama, takže by ses měla ptát na něho a ne na Blacka."
upozornila ji Evellin.

,,Už je to zase Black, Evellin?Ale neblbni!Tak honem!Povídej!"
naléhala a tak Evellin začala mluvit po tom, co se rozhlédla zda tady není někdo kdo by je mohl zaslechnout.

,,Já vlastně ani nevím co to bylo, ale....
Byli jsme tam oba zavření, nevěděli jsme jak dlouho tam budeme a pohrávali si s námi...emoce.A tak se to prostě stalo Lily, víš?Byla to jedna velká chyba."začala a Lily ji poslouchala.Vlastně se jí i přiznala, že měla takový zvláštní pocit, ale, že se to zároveň snaží neřešit.Jak už řekla, byla to prostě a jednoduše velice velká chyba.

,,Když jsi mi to teď řekla, tak....
Uvědomuješ si doufám, že se zachoval určitě jinak než u nějaké jiné holky.
U nějaké nány by neváhal ani vteřinu a už by...víš co.Ale s tebou ne a sám ti řekl, že...jak jsi to řekla...
mohlo špatně skončit."
,,To udělal jen proto, že jsem Jamesova sestra a pěkně by dostal, kdyby to Jamie zjistil."argumentovala.

,,Jak myslíš, Evellin.Nevadilo by ti kdybych tě tu teď na chvíli nechala?Mám ještě runy a přeměňování."
,,Ne v pohodě."ujistila ji Evellin a Lily se vrátila do hradu.

Evellin tam ještě chvíli seděla než se rozhodla navštívit Hagrida.Rubeus Hagrid dělal bradavického šafáře a klíčníka a byl velmi přátelský a ona ho měla ráda.

Zaklepala na jeho hájenku a hned po tom co se ozval štěkot jeho psa Tesáka otevřeli se dveře a v nich stál Hagrid.
,,Ahoj, Hagride."pozdravila poloobra.
,,Jé, ahoj Evellin.Poď dál."usmál se a pustil Evellin do vnitř.
,,Posaď se."pokynul jí a ona tak udělala.Hagrid před ni položil hrnek s nějakou tekutinu, ale nevěděla přesně co by to mohlo být a tak jako vždy to nepila a jen dělala, že to pije.

,,Jak se máš?"zeptala se a pohladila Tesáka, který seděl vedle ní.
Pohladila ho za ušima.
,,Jo, ujde to.Jak ty?"
,,Taky."
,,Jaktože jsi nebyl po prázdninách ve Velké síni, Hagride?"
,,Je to trochu tajný."řekl.
,,Ale mě to můžeš říct, ne?"
,,Asi by sem neměl, ale tak jo.
Vyřizoval jsem něco pro Brumbála."
,,Aha."

Na chvíli se zakecali, vlastně se hodně zakecali.Evellin u Hagrida zůstala téměř hodinu.

,,Ráda jsem tě Hagride viděla, ale teď už bych se měla rádit."řekla Evellin a rozloučila se s Hagridem.

,,Ale rozhodně mě nezapomeň zase brzo navštívit."rozloučil se s ní a Evellin se vrátila do hradu.

Když vešla do společenky, tak první co uviděla, byli Calvin s Rose, kteří měli právě....řekněme..ehm...svoji chvilku.A tak je nechtěla rušit.

Proto zamířila do svého pokoje, kde se okamžitě svalila do postele.
Katherine i Brigitte v pokoji byly, ale kromě pozdravu se s ní do řeči nedaly.Však se taky pořád bavit nemusí, že?

O hodinu později na jejich okno zaťukala nějaká sova s dopisem. Evellin moc dobře věděla od koho je, od Sama.
Sedla si s dopisem za stůl a dala se do čtení.

V dopise stálo:

Co by si říkala tomu, kdybychom se v osm sešli dneska na astronomce?
Odepiš mi prosím tě co rychleji.

Samuel

Dopis dočetla a okamžitě odepsala kladnou odpověď.V osm, tak jak si přál, vyšla z pokoje a zamířila na Astronomickou věž.Zajímalo ji co si pro ni připravil.Nebo s ní chce být jen sám?To bývají často.

Vyšla schody a čekalo na ni doopravdy překvapení.
,,Ahoj."pozdravila ho trošku tlumeně a on se na ni s úsměvem otočil.
,,Ahoj!Jsem tak rád, že jsi přišla."
usmál se na ni.

,,Doufám, že nevadí, že jsem pro tebe přichystal takový malý piknik při měsíci na, který si, ale budeme muset ještě počkat."zasmál se a Evellin s ním.

,,Ne vůbec, Same.Právě naopak.Je to krásné a děkuju ti."usmála se a věnovala mu krátký něžný polibek, který jí samozřejmě oplatil.

A opravdu spolu do úplňku na té Astronomické věži počkali.
Samozřejmě nemuseli na úplněk čekat a spokojit se jen s měsícem, který nebyl v úprlňku, ale při právě tom úplňku to byla prostě taková romantika, že to za to čekání stálo.

Seděli spolu v objetí opření s dekou o zeď s nádherným výhledem na noční oblohu.Ale to, co Sam najednou vypustil z pusy Evellin opravdu nečekala a nevěděla jak má odpovědět nebo co udělat.

,,Miluju tě."Evellin se mu jen podívala do očí a aby jeho slova "potvrdila"
se k němu nahla a už po několikáté za tuhle noc ho políbila.

Vždyť je to tak jednoduché, tak proč jí to dělá takový problém? nadávala si v duchu, ale brala to tak, že nikdy s nikým nebyla a vlastně ani nikdy nebyla zamilovaná, takže je logické, že to slovo symbolizující lásku má menší problém vyslovit.Ano, to bude tím!Bude muset na tomhle nově nalezeném problému zapracovat.
S tím tuhle noc ulehala do postele.

Původně jsem si myslela, že dosáhnou více slov, když jsem kapitolu neplánovaně protáhla, ale nevadí😂🙈❤Aspoň to není dvoutisícová kapitola.

A jinak, máte rádi Sama nebo se vám na něm něco nezdá?
A Evellin asi pěkně neví co chce😂
Snad se vám kapča líbila i, když bych si přála, aby byli zajímavější, ale nemám moc nápady, no.
I, když děj mám víceméně rozmyšlený😂❤

Ale víte co?Já jsem si až teď všimla, že když jsem jednou zveřejnila takovou tu zprávu/oznámení😂(snad mě chápete, protože já vůbec neumím vysvětlovat), tak jsem zjistila, že jsem se tam nějakým neznámým způsobem přepsala a omylem tam dala ♀️ i, když jsem tam žádným smajlíka nebo něco jiného patrně nechtěla🤣Jakože what?🤯Jak se to proboha povedlo🤣😂😅

JULI🖤

•1427 slov•