,,Nesnáším všechno to učení!Zvlášť teď, když se všichni připravujeme na zkoušky.No vážně, proč k nám nemůžou být prostě schovívavější a nedávat nám tolik úkolů!"ztěžoval si Ron.Všichni tři spolu seděli v společenské místnosti a dělali úkoly.
No vlastně jen Harry s Ronem, protože Hermiona už měla všechno samozřejmě udělané a teď si jen četla knížku a vůbec jim nevěnovala pozornost.Ani když se o ní kluci nahlas bavili to s ní nic nedělalo.

,,Nepřijde ti Hermiona poslední dobou nějak mimo?"zeptal se Harryho Ron.
,,Je nějaká zvláštní...než normálně."
,,Hermiono...promiň, můžeme s tebou prosím mluvit?"odkašlal si Ron a Hermiona k nim zvedla svůj pohled.
,,No."pobídla je.
,,Je s tebou něco?Připadáš nám, že nejsi úplně ve své kůži."
,,A jak bych mohla být ve své kůži, když jsou za chvíli zkoušky, Ronalde!
Napadla tě třeba tato možnost?To, že se vy s Harrym začnete učit až na poslední chvíli a ještě budete chtít, abych vám zase pomohla, neznamená, že to tak mají všichni."
vyjela po něm.
,,A teď mě omluvte.Vzpomněla jsem si, že jsem si v knihovně zapomněla půjčit jednu knihu."řekla už klidněji, sebrala si všechny věci a odkráčela pryč.
,,To bylo divný, co?"podíval se Ron na Harryho.Ten jen pokrčil rameny, ale nic neřekl.

Mezitím Hermiona šla chodbou ke školní knihovně.Vešla do knihovny, pozdravila knihovnici a šla si najít jednu knihu, se kterou se pak posadila na místo, kam si často zalízala.
Otevřela knihu a začala si číst.
,,To mě schválně takhle sleduješ?"
zeptala se a otočila se na blonďatého chlapce.
,,Jak jsi poznala, že jsem to já, Grangerová?"zeptal se a nebyl to nikdo jiný než Malfoy.A ano, opravdu se Draco Malfoy zasmál.
,,Intuice."odvětila Hermiona, ale pravdou bylo, že si ho všimla periférním viděním.Bylo to zvláštní.
Od toho vánočního večírku ze čtvrtého ročníku se začali po tajmu více stýkat a nakonec se z nich stali svým způsobem přátelé, ať už to bylo jakkoliv divné a zvláštní.Už k sobě nepociťovali nenávist jako dřív, naopak.

,,Co děláš v knihovně?Zrovna ty."
zeptala se Hermiona.Nestávalo se totiž moc často, aby byl Draco Malfoy.
,,To víš, jen se tak procházím..."
,,Vážně?"hodila na něj významný pohled, protože moc dobře věděla, že si z ní dělá jen srandu.
,,Tak dobře, jenom jsem tě viděl jít sem, tak jsem sem zaplul taky.
Samozřejmě bez toho, aniž bych k tomu měl nějaký velký důvod, prostě jsem se nudil."řekl a Hermiona absolutně nechápala proč si připadá po jeho slovech tak divně.Znamená to snad, že chce pro Draca Malfoye něco znamenat?
To rozhodně ne!Sice jsou takoví nějací přátelé, ale nic víc.NIC VÍC!

,,Aha, tak to bys měl asi odejít.Tady je to taky dost velká nuda.Pro tebe samozřejmě, mě to tu vůbec nevadí."
odpověděla a na chvíli se opět ponořila do knihy a ignorovala jeho pohled.
,,Co kdybych tu na chvíli s tebou zůstal?"navrhl a nemohl vědět, jak moc to hnědovlasou kudrnatou nebelvíru překvapilo a zároveň vyvedlo z míry a ani neměla ponětí proč.
,,A třeba tě sledoval při čtení?"dodal a Hermiona cítila, že se trochu červená, takže přiblížila svůj obličej blíž ke knize, aby si jejího rozpoložení Malfoy nevšiml.
I když byli svým způsobem přátelé, tak pořád pro oslovení používali.
Jediný rozdíl byl, že teď už to ale bylo normálním hlasem a ne plným opovržení.

,,To asi není dobrý nápad, nemyslíš?
Je spousta lepších způsobů, jak si užívat den."odpověděla a dodala:
,,Navíc já nejsem tak hezká, abys mě sledoval.Jsou mnohem hezčí holky než já a jsem si jistá, že skoro všechny by tvou přítomnost uvítaly a u toho se ještě div neroztekly."řekla a její hlas zněl trochu podrážděně.
,,Vadilo by ti, kdybych si opravdu vzal tvou radu k srdci, Grangerová?"
ušklíbl se, protože moc dobře slyšel, jakým tónem to říkala.Hermiona se zarazila.
,,Samozřejmě, že ne."odsekla.
,,Ty si můžeš dělat co chceš a mě to vůbec nezajímá."dodala a věnovala se dál čtení.Draco už nic neřekl, chvíli jí sledoval, tak jak konec konců řekl a pak bez pozdravu odešel.Nemohl ale vědět, že ještě než zahl do jiné uličky, Hermiona zvedla svůj pohled a dívala se za ním dokud jí úplně nezmizel z dohledu.

Napadlo ji jestli nebyla moc zlá, ale je to Malfoy.Sám má vždycky uštěpačné poznámky skoro na všechny, tak proč by jednou nemohla ona říct něco trochu nepěkného?I když...vlastně neřekla nic špatného, takže nechápala co se to s ní děje.Proč má...výčitky?

Zatímco Hermiona bojovala sama se sebou, Evellin Blacková na Grimaldově náměstí se chystala k závažnému kroku.A to že řekne o svém těhotenství svému manželovi.
Byla trochu nervózní, ale věřila, že Sirius bude z jejich potomka stejně šťastný jako je ona.Právě stála sama v obývacím pokoji, který pro návštěvu  nebo schůzky Řádu sloužil jako společenská místnost a přitom si s úsměvem prohlížela ultrazvuk a u toho si hladila ještě nerostoucí bříško.
Na ultrazvuku bylo jen embryo, ale i tak to byl zázrak.Nemohla uvěřit, že se v ní začíná pomalu vyvíjet nový život.Když ale zaslechla jít Siriuse po schodech dolů, tak dala fotku do krabičky, kterou si dala za zády a dělala jakoby se nic nedělo.

,,Skvělé, že jsi tady, mám pro tebe takový dárek!"rozzářila se hned, co Sirius přišel do místnosti.Její chování ho docela překvapilo.Nevěděl, co má čekat, ale podle výrazu své ženy usoudil, že se nemá čeho bát.
Evellin vytáhla krabičku a natáhla ji k Siriusovi.
,,To je pro tebe."řekla a dala ji Siriusovi do ruky.Pomalu otevřel malou krabičku a vytáhl z ní ulzrazvuk.
,,Co...co to je?"
Evellin se musela zasmát tomu, jak nechápe na co se právě dívá, takže vzala jeho ruku do své a položila mu ji na místo, kde se mělo pod jejím  srdcem nacházet miminko.Sirius se na ni překvapeně zadíval.

,,Jsem těhotná, Siriusi."řekla s úsměvem.Sirius na ni chvíli zaraženě hleděl, ale pak se rozzářil i on.
,,Vážně?"
,,Ano,"přikývla. ,,budeš táta!"
Potom ji šťastně a pevně objal.

Nemohl tomu uvěřit.Bude z něj táta!
Byl to zvláštní, ale kupodivu i příjemný pocit.Nikdy už v to nedoufal a právě v té chvíli, kdy se už smířil, že budou jenom dva, se to změnilo.
,,A víš co to znamená?Brzy tu nebudeš sám, ale budeme tu s tebou."rozzářila se.
,,To mě vlastně nenapadlo."plácl se do čela.
,,Ale stejně to musíme všem říct!Budeme rodina a to nesmí zůstat jenom mezi námi, i když stejně by pak na to asi přišli, až se mi začneš krásně zakulacovat."
Tomu se musela Evellin zasmát, ale pak zvážněla.Samozřejmě, že by se o takové velké věci měli zmínit před členy Řádu, ale teď byla ještě na začátku.Chtěla mít svoje tajemství a užívat si toho všeho bez toho, aby ji všichni obskakovali, protože tušila, že aspoň někteří, když ne všichni, se k ní pak budou chovat jinak.A pak tu byla ještě další věc...Neměli by to Harrymu už konečně říct?Neměl by vědět, že bude mít dalšího bratrance nebo sestřenici?
,,Myslíš, Siriusi?Já bych ještě chvíli počkala.Přece jen mi už není dvacet a ještě se může cokoliv stát."řekla.
,,Tak dobře, pokud chceš, ale...já tomu prostě nemůžu uvěřit.Když si uvědomíš, že za pár měsíců nás bude o jednoho víc...to je prostě neuvěřitelný a tak strašně velký."
,,Já vím, taky tomu pořád ještě nevěřím, ale jsem neskutečně šťastná."usmála se.

,,Takže to, co se stalo toho rána...to bylo kvůli tomu?"zeptal se, a když Evellin přikývla, odychl si.
Takže se nemusel o svou manželku bát. Nebyla nemocná, jen měla prostě ranní těhotenské nevolnosti.
,,Ale připrav se, takhle to budeš muset pár dní snášet."zasmála se.
,,To mi nevadí, když vím kvůli čemu to je, tak to chvíli přežiju.Ale teď, když už to vím, tak se mi stejně pořád nelíbí, že by ses měla vrátit do Bradavic."
,,Siriusi, ty už teď chceš řešit moji práci?Jsem si jistá, že ještě pár měsíců pracovat zvládnu."povzdechla si
Byla pravda, že ji překvapilo, jak se o ni Sirius zajímá.Nevěděla jestli to bylo tím, že se dozvěděl, že je těhotná, ale snad nikdy ho neviděla, aby se o ni takhle staral.

,,Ale pokud chceš, tak už můžu Brumbála informovat o svém stavu, i když bych se nedivila, kdyby to už dávno věděl.A jakmile si budu připadat, že už je to na mě moc, tak půjdu na mateřskou, souhlasíš?"
,,Mám snad jinou možnost?Moje žena si v takových situacích stejně dělá co chce."uchechtl se, čímž si vysloužil Evellin naštvaný pohled.Pak se ale zasmála i ona.
,,To je vlastně pravda.Občas zapomínám, jak dobře mě znáš."
,,To víš, že tě mám přečtenou, Linny."
zasmál se a něžně ji políbil.
,,Ale víš proč to tak je?Mám se od koho učit."ušklíbla se, když viděla Siriusům pohled, kterým jasně říkal, že on si rozhodně nikdy nedělá co chce.Ale ona samozřejmě věděla své.

Sirius už to konečně ví!😁🥰
Tak co myslíte, bude to holčička nebo chlapeček?A jak se bude jmenovat?(Tahle otázka tu je proto, že vůbec nemám nápad na žádné jméno🤣)Jo a ten gif má být něco jako kouzelnický ultrazvuk😂
Když mají pohyblivý fotky tak proč ne i pohyblivý ultrazvuk, že jo?

Juli🦋💗

|•1509 slov•|