,,Přestaňte, neděste ty děti ještě víc!"
vyjekl nějaký hlas a všichni se otočili ke vchodu.Chvíli nastalo ticho, i když studentům třetího ročníku najednou vysvitla naděje, že je někdo přišel zachránit a vysvobodí je z téhle noční můry.Jen Sirius, jako jediný, se napjal, zároveň se mu zastavilo srdce a dech,
a zůstal na onu osobu zaraženě zírat.
Tenhle hlas by totiž poznal kdykoliv a kdekoliv....

,,E-evellin..."polkl Sirius a nepřestával se jí dívat do očí, do jejích krásných očí, stejně jako se ona dívala do těch jeho.
,,Siriusi..."zadrhla se a nebyla schopná jediného slova.Byl tady!Její Sirius byl tady!A živý!Hleděla mu do tváře a nemohla si nevšimnout jak zestárl anebo....Možná to bylo tím, že měl na sobě roztrhané oblečení a nevypadal úplně zdravě.Azkaban se na něm poznamenal, to Evellin poznala okamžitě.

Ale jakoby se okolo nich zastavil čas a oni se na sebe navzájem dívali, zatímco ostatní ani nepípli.
,,C-co-co tady děláš?"dostal ze sebe, ale to už se Evellin vcelku vzpamatovala z prvotního šoku.

,,Co to děláte?To jste si vážně nevšimli, že se vás bojí?!Vždyť oni si myslí, že chcete Harryho zabít!"
namítla a Remus i Sirius se na ni podívali provinile.Asi si právě uvědomili, jak se chovali a jaké to na ně muselo házet světlo.

,,Tak moment, Evellin, ty Blacka znáš?"ozvala se najednou Hermiona a Evellin přikývla.
,,Znám, ale teď není čas to vysvětlovat.Musíte jen nám třem prostě věřit."řekla a Sirius se přidal.
,,Díky, Evellin, a tobě taky, Harry."
,,Neděkujte mi, zatím jsem neřekl, že vám věřím, ale...věřím Evellin."
řekl Harry a Evellin se pousmála.
,,Tak to bychom ti taky měli předložit ještě nějaký důkaz."usoudil Sirius.
,,Nejdřív mi řeknete kdo byl Peter Pettigrew!"zeptal se Harry a Evellin si všimla jak stejně pro jistotu v rukou pevně svírá svou hůlku.Siriusovi a asi ani Removi zatím pořád nevěřil.
Ovšem překvapilo ji, že hůlkou nemíří i na ni, přestože teď před chvílí řekl, že jí důvěřuje, ale i tak.Byla pravda, že kdyby ho chtěla ona nebo Remus zabít už v Bradavicích, měli by už spousty příležitostí, no ne?

Na jedné straně měla radost, že aspoň v tuhle chvíli myslí Harry pozitivně, ale na druhé jí bylo líto Siriuse.
,,Chodil s námi do školy, považovali jsme ho za přítele."odpověděl mu Remus.Harry očividně nevěděl co si má myslet, tak se na Evellin prosebně podíval.Jenomže ani ona nevěděla, co všechno se tu noc v Godrikově dole stalo, takže mu nemohla pomoci.
Museli si oba poslechnout celou historku.
,,Ne, Pettigrew je mrtvý!Vy jste ho zabil!"vyjel Harry rozhněvaně a s nenávistí hleděl na Siriuse s napřaženou hůlkou.Chystal se vykřiknout nějaké kouzlo.Asi změnil najednou názor.

,,Ještě ne, Harry!"zastavil ho profesor.
,,Taky jsem si to myslel, dokud jsi Pettigrewa neviděl na plánku."
,,Ten plánek lhal!"
,,Ne, nikdy nelže!Pettigrew žije,"
vykřikl Sirius a ukázal na Rona:
,,a je tady!"
,,Já?On je blázen!"vyjekl Ron.
,,Ale ne, ty ne, ale tvoje krysa!"ukázal na Prašivku, kterou držel Ron v rukou.
,,Prašivka žije v naší rodině už - "chtěl protestovat, ale Black ho přerušil.
,,Dvanáct let!Hodně dlouhý život pro obyčejnou krysu!"

Evellin to už začínalo všechno pomalu docházet, i když raději byla pořád z ticha.
,,A nechybí jí náhodou prst?"zeptal se Sirius jen tak mimochodem.
,,No a co?"nechápal Ron.
,,Jediné co z Pettigrewa našli byl-"
,,Prst!"přikývl Sirius. ,,Ten hnusák si ho uřízl, aby to vypadalo, že je mrtvý!A potom se proměnil v krysu!"vykřikl snad s tou největší dávkou vzteku, jako ze sebe dostal a Prašivka najednou začala pištět.

,,Dokažte to."řekl Harry a Sirius, který došel k chlapcům blíž, se snažil vytrhnout Ronovi krysu z rukou.
,,Dej mu ji, Rone."
,,Co s ní chtějí udělat?"zeptal se vyděšeně Ron a Hermiona ho zadržela, aby se nerozběhl za Blackem. ,,Ne, Prašivko, nechte ji být!"volal, ale Black ani profesor ho neposlouchali.Sirius Prašivku položil na stůl a namířil na ni hůlkou.Krysa se rozběhla a očividně se snažila utéct, ale nevyšlo jí to.
Proměnila se v drobounkého mužíka s bezbarvými vlasy, který mohl být sotva větší než Hermiona a Harry.

Remus se Siriusem ho vytáhli na nohy.
,,S-siriusi... R-remusi....Kamarádi moji..."ozval se Pettigrew pisklavým hláskem.Oba na něj, ale začali mířit hůlkami, takže se začal znovu rozhlížet, jak by mohl vyváznout z tohoto maléru jinak.
,,Harry, no tohle."řekl, když si všiml syna Jamese.Nepřestával se, ale třást. ,,Tolik se podobáš svému otci Jamesovi."
,,Jak se vůbec opovažuješ na Harryho mluvit!"zaburácel Black. ,,Jak se opovažuješ před ním mluvit o Jamesovi!"
,,Prodal jsi Jamese a Lily Voldemortovi!"přidal se Remus a Pettigrew začal před nimi klečet.
,,Já jsem nechtěl."zajíkl se Peter.
,,Pán zla má zbraně, o kterých se ti ani nesnilo.Popravdě, Siriusi, co bys dělal ty na mém místě?"
,,Byl bych zemřel, raději bych zemřel, než abych zradil své přátele!"zařval Sirius jako smyslů zbavený nepřestávajíc na Pettigrewa, který se skrčil o to víc, mířit hůlkou.

Peter lapal po dechu, ale pak hledal u všech přítomných, kromě těch dvou, pomoc, které se mu u Rona ani u Hermiony zatím nedostalo.
Pak se otočil na Harryho, ale to už zakročila i Evellin.
,,Nech ho být!"předstoupila Evellin před Harryho. ,,Jak se mu vůbec dokážeš podívat do očí, Petere!"
,,E-evellin...ty jsi tady taky?Další stará dobrá přítelkyně...Aspoň ty mi pomužeš, viď?Vždyť tvůj- "řekl Pettigrew, ale ona hůlku nesložila, naopak ji stiskla ještě mnohem víc.
Teď si ani neuvědomovala jaké má štěstí, že se nezmínil o ní jako o Jamesově sestře.

,,Jak mi vůbec můžeš tohle říct!Zradil si Lily s Jamesem a donášel tajně Voldemortovi!Jakto, že jsem si toho tehdy nevšimla!"křičela nenávistně.
,,Ten špěch si byl ty a nikomu z nás to nedošlo!Tohle ti jen tak neprojde a měl si vědět, že pokud tě nezabil Voldemort, zabijeme tě my!"vykřikla a napřáhla hůlku.Donutila ho dojít, tak, aby byl skrčený v rohu a Remus se Siriusem došli za ni pořád s napřaženými hůlkami, stejně jako ona.
,,Ne!"ozval se najednou Harry.
,,Harry, tenhle chlap - " začal Remus, ale Harry ho přerušil.
,,Já vím co je zač!Odvedeme ho na hrad."rozhodl Harry a Peter mu začal děkovat a klanět se mu.
,,Bůh ti žehnej, chlapče."
,,Pusťte mě!"křikl Harry a podíval se na Evellin, Remuse a Siriuse.
,,Řekl jsem, že vás odvedeme na hrad!Pak si vás můžou odnést mozkomorové."řekl a Pettigrew se začal opět třást a drkotat zuby.

Vzali Pettigrewa a rozhodli se vrátit zpět, protože už byl ten nejvyšší čas.
,,To kousnutí mě mrzí, asi to trochu bolí."omluvil se Ronovi Sirius, když se všichni vraceli k vrbě mlátičce.
,,Trochu?!Málem jste mi ukousl nohu!"postěžoval si Ron.
,,Promiň, šel jsem po té kryse."řekl tmavovlasí muž a poočku se podíval na Evellin, která s Remusem dávala pozor na Pettigrewa.Hermiona šla kousek před nimi.
,,Normálně mám jako pes úplně zlatou povahu.James dokonce nejednou navrhoval, abych se proměnil natrvalo.S ocasem bych se smířil, ale ty blechy...to je hrůza."
zasmál se Sirius a Harry s ním.

Pak už jen pokračovali dál až vyšli z vrby mlátičky na pozemky Bradavic.
,,To bude dobrý, Rone.Hlavně si na to nešahej.Až přijdeme do hradu, něco ti na to s Poppy dáme."ujistila Evellin Rona, který si sedl na kámen, aby nemusel stát.

Všimla si, jak Sirius poodešel od ostatních a díval se na hrad a do krajiny.Teď se ještě musela věnovat Ronovi, ale měla v plánu za ním jít hned, jak to půjde.
,,Běž."kývla hlavou Harrymu, aby šel za Siriusem on.Harry byl důležitější než ona a navíc, když je na svobodě, budou mít oni dva dost času si ještě popovídat.
,,Nebudu tu Rona nechávat samotného."argumentoval Harry.
,,Budeme tu s ním s Hermionou.Jdi."
ujistila ho a tak se Harry zvedl a došel k Siriusovi.

,,Neuříznou mi tu nohu, že ne?Vážně to bolí."ujišťoval se Ron.
,,Ne, neboj, není to sice úplně malé zranění, ale určitě ti ji nebudeme amputovat."ujistila ho, zvedla se a pomohla Removi s Pettigrewem.

Pak se, ale otočila směrem k Siriusovi s Harrym a vydala se k nim.Tak moc ho chtěla a toužila konečně obejmout a nejlépe ho už nikdy nenechat odejít.
,,Můžu bydlet u vás?"zaznamenala něco z jejich rozhovoru a musela se usmát.Ještě před pár minutami Harry Siriuse nenáviděl a teď ho měl za svou rodinu.A Sirius do jeho rodiny patřil stejně jako ona, jen kdyby věděl to její malé tajemství...
,,To já jen tak."řekl Sirius a trochu sebou trhl, když mu Evellin položila ruku na rameno.

,,Možná by Harry mohl bydlet s náma oběma."navrhla, ale dřív než Sirius nebo Harry stačil něco říct, Hermiona vyjekla a ukázala na měsíc.
Úplněk!prohnalo se Evellin hlavou a doufala, že má Remus svůj lektvar.
Jenomže neměl a to poznala hned, jakmile se začal měnit ve vlkodlaka.
,,Remusi, kamaráde, měl jsi dneska večer svůj lektvar?Nezapoměň, že jsi především člověk, tady v srdci!Slyšíš, tady!Je jedno v jakém jsi těle!"doběhl k němu Sirius a položil mu ruku, kde by mu někde mělo být srdce.

Za to Evellin s Harrym doběhli k Ronovi a Hermioně, aby je hnědovlasá žena mohla v nejhorším chránit.Ovšem této situce využil Pettigrew a pokusil se utéct.Evellin se proto přeměnila do zvěromágské podoby, aby mohla lépe Petera chytit, ale bohužel stejně utekl.Remus byl proměněn a Sirius ještě stihl zařvat na Evellin a tři mladé kouzelníky, aby utekli, než se Remus proměnil celý a odhodil ho někam stranou.

Evellin, ale nečekala co se se Siriusem stane.Nemohla ho tady nechat, když měla naději ho mít zase u sebe.A navíc mu mohla sama pomoct.
Proměnila se, aby mohla Harrymu s přáteli vzkázat, vlastně spíš zopakovat, aby opravdu utekli někam do bezpečí a to nejlépe zpátky na hrad.Pak se rozeběhla směrem k Removi a u toho se chtěla přeměnit, jenže vlkodlak vyrazil proti ní a odhodil ji, stejně jako před tím Siriuse, někam pryč.Nebyla, ale ve zvířecí podobě, tak se snažila co nejdřív sebrat, aby mohla Harryho, Hermionu a Rona ochránit, protože pochybovala, že ji poslechli.

Po chvíli se jí to úspěšně povedlo a když se vrátila na mýtinu, zjistila, že už tam je i Sirius, ale i Harry s přáteli tam pořád zůstal.Měla na něj takový vztek, že ji neposlechl.Vždyť můžou každou chvíli zemřít!
Ale aspoň trochu ji uklidňovalo, že ty tři bránil svým vlastním tělem Severus, kterého omylem nechali v Chroptící chýší, ale naštěstí se očividně vzbudil.Nebyla nikdy tak vděčná za jeho přítomnost jako právě teď, ale i tak se vydala Siriusovi na pomoc a společně se jim podařilo odlákat vlkodlaka dál.

Jenže ten najednou nečekaně na Siriuse skočil a zranil ho.Zavrčela na něj a chystala se skočit na vlkodlaka, stejně jako on na Siriuse v podobě psa, ale vlkodlakovi se podařilo napadnout i ji.Jediné štěstí bylo, když zaslechl z dálky zvláštní zavytí a  odběhl pryč.Evellin ležela v bezvědomí na místě, kde by ji žádný kouzelník neměl šanci najít, takže si ani ona sama nemohla všimnout, jak se za Siriusem, který se přeměnil do lidské podoby a neobratně se pokusil postavit, běžel i Harry.

Probudila se až po době, kterou nedokázala sama odhadnout, ale najednou se jí očí zůžily strachem, když na černé obloze zahlédla plno mozkomorů.Ihned se klopýtavým krokem, protože ještě stále ji bolelo celé tělo, se rozběhla na místo, kam se slétali, ale to, co tam viděla, v žádném případě nečekala.

Tak tu máme další část poslední kapitoly, kterou jsem zveřejnila naposled!🥳😁♥️Už se strašně těším na Siriuse a Evellin, protože mám pro ně už dávno připravenou dějovou linku, která se vám aspoň po konec jejich příběhu bude doufám líbit, a už ji mám strašnou chuť uskutečnit.Jejich setkání po letech jsem si, abych pravdu řekla, představovala vlastně trochu jinak, že to sepíšu trochu víc romanticky, ale stalo se, nevadí.😂

A nejsem si úplně jistá jestli konec téhle kapitoly nebudu předělávat, protože mi přijde, že další kapitola je trochu zmatená, ale třeba bude stačit jen trošku změnit až tu další a s touhle nebudu dělat nic, uvidíme.
Krásný zbytek dne💗
Juli🦋💗

|•1994 slov•|