Za poslední dny se toho stihlo stát opravdu hodně.Byl další zápas, který Nebelvírský tým úspěšně vyhrál, ale byly tu i události, které zase tak šťastné nebyly.Harry stále trénoval s profesorem Lupinem patronovo zaklínadlo, ale pak se Evellin dozvěděla, že už neslyší jen jeho matku jak umírá, ale už i otce a to ji znovu trochu znervózňovalo.Dalo se to sice čekat, ale i tak...Harry měl štěstí, že se s tím někdo rozhodl něco udělat a on tak má možnost se před mozkomory bránit.

Ale ta největší věc, která se stala, bylo, když se Sirius Black dostal přes Nebelvírskou věž až do pokoje Harryho Pottera a málem pobodal jeho kamaráda Rona Weasleyho.
,,...spal jsem a pak jsem zaslechl, jako by se něco trhalo.Myslel jsem, že se mi to jen zdá, víte?Jenže pak tam byl najednou průvan - vzbudil jsem se a závěsy kolem mé postele byly z jedné strany stržené... Překulil jsem se na druhý bok - a viděl jsem, jak nade mnou stojí...jako kostlivec se spoustou špinavých vlasů- v ruce držel obrovský nůž, musel být aspoň třiceti-
centimentrový...Podíval se na mě, já se zase podíval na něj, a pak jsem zařval a on honem vzal roha."

Takhle si jednou vyslechla Ronovu historku, jak byl při tom, když byl Sirius Black v jejich pokoji v nebelvírské věži.Nevěřila, že by chtěl Sirius Rona zabít nebo podobat, jak to vyprávěl zrzavý chlapec, ale všechno tomu nasvědčovalo...Nechtěla věřit tomu, že je opravdu tím za koho ho všichni považují, prostě nechtěla!
Poslední dobou neměla moc dobrý den a ještě ke všemu měla nařízeno od Brumbála, aby šla Severusovi něco vzkázat do sklepení.A všichni víme jak dokáže Severus Snape "zlepšit" člověku den, že?

Sešla po schodišti dolů do temného sklepení a šla směrem k Snapeově kabinetu.Nebyla od dveří jeho kabinetu ani deset kroků, když zaslechla Snapův hlas a podle tónu usoudila, že musí být vážně naštvaný. Ale to bývá vlastně pořád, takže se není čemu divit.
,,Byla to vaše hlava, Pottere.Vznášela se ve vzduchu."
Zaslechla zpoza dveří a kdyby neslyšela to Pottere, asi by se zasmála, protože tahle věta sama o sobě byla k smíchu.A kdyby byla magor, začala by se tu na chodbě tím smíchem svíjet na zemi.

Jenže, když za těmi dveřmi byl Harry, tak to znamenalo, že má nějaký problém a ještě horší bylo u koho.
Na nic nečekala a zaklepala.Okamžitě jí Snape otevřel prudce dveře a jakmile zjistil kdo klepal, zašklebil se.
,,Ale, ale, Evellin, jdeš jako na zavolanou."zašvitořil a Evellin se v hlavě proklínala, že nemohla přijít o chvíli později.
,,Copak, Severusi, zase jsi sebral někomu nesmyslně body?To pak, ale nechápu proč za mnou s tím chodíš."
zeptala se a Severus na ni hleděl vzteklým pohledem.Pustil ji dál a spustil: ,,Zdá se, že Potter byl v Prasinkách přes to, že nemá vstup povolen."řekl Snape s vítězoslavným úšklebkem.

,,Malfoy halucinacemi rozhodně netrpí, Pottere, tak se přiznejte!"
pokračoval Severus a nenechal Evellin, aby se jakkoliv vyjádřila.
Zatím tu jen neslyšně stála a sledovala jak se Harry snaží před profesorem hájit a on zase Harryho vyprovokovat a říct pravdu.Pokud v těch Prasinkách teda opravdu byl...
,,Můžeme mi laskavě vysvětlit o co přesně tady jde?"ozvala se Evellin, ale Snape jí neodpověděl.Asi byl až příliš zaměstnaný tím, aby nad Harrym vyhrál.
,,Byla-li v Prasinkách vaše hlava, byl jste tam celý."vrčel dál Snape a Evellin to až teď začínala trochu chápat, i když pořád ne úplně.
,,Byl jsem v nebelvírské věži," protestoval Harry. ,,Jak jste mi nařídil-"

,,Můžeš to nějak dosvědčit, Harry?"
ozvala se Evellin a Snape ji zavraždil pohledem.Harry, ale bohužel nechal její otázku nezodpovězenou a Snapeovy úzké rty se stáhly v děsivý úsměv.Evellin si pomyslela, že se na tohle ptát neměla, protože takhle akorát Severusovi nahrála do karet.

,,No prosím."prohlásil profesor a znovu se vzpřímil.Evellin jen čekala co zase vytáhne. ,,Všichni, od samotného ministra kouzel až po posledního učitele...i neučitele, se snaží zajistit slavnému Harrymu Potterovi bezpečí před Siriusem Blackem.Jenže slavný Harry Potter je sám sobě zákonem!Jen ať si s jeho bezpečím lámou hlavu obyčejní lidé!
Slavný Harry Potter si chodí, kam se mu zachce, a o důsledcích svého jednání nepřemýšlí."
Harry stále nic neříkal, protože věděl, že se ho snaží jen vyprovokovat a nechtěl dopustit, aby se mu to povedlo.Zvlášť, když tu byla i Evellin.

Jen Snapea pozoroval, podobně jako Evellin, ale ta dost varovně, že si ani nevšimla, že na ni při svém proslovu nezapomněl.
Pokud teda myslel ji, ale jakého jiného neučitele by myslel, že ano?
,,Jak pozoruhodně se podobáte svému otci, Pottere." prohlásil znenadání Snape a oči se mu leskly.Ovšem nevšímal si Evellinina syknutí, kterým se ho snažila donutit se uklidnit, a mluvil dál.
,,Ten byl taky tak neuvěřitelně arogantní. Trocha nadání na famfrpálovém hřišti ho vedla k přesvědčení, že je z lepšího těsta než my ostatní. Jak jen se naparoval před svými kamarády a obdivovateli...Jste si tak podobní, až z toho mrazí."

,,Můj táta se před nikým nenaparoval."ujelo Harrymu, nestačil se už zarazit, takže teď Evellin pro změnu střelila pohledem k Harrymu, i když jeho nekontrolu nad sebou plně chápala. V ní to vřelo taky, ale snažila se co nejvíc držet. ,,A já taky ne."
,,Váš otec taky neměl k předpisům."
pokračoval Snape, který cítil, že se ocitl ve výhodě.
,,Severusi, já tě varuju!"nechala se znova po delší době slyšet Evellin, ale ani to nezabralo a Severus Snape si pořád mluvil svou.Vlastně se jí už začínalo zdát, že ji už ti dva neberou na vědomí a mají mezi sebou svou vlastní bitvu.To bude trvat asi vážně dlouho než Severusi vzkáže to, co má vzkázat!

,,DRŽTE UŽ HUBU!"vyskočil najednou Harry, až se Evellin lekla, ale i tak ho stihla okřiknout.Chápala jaký s ním musí lomcovat vztek, i s ní dost vlál.
Taky se vlastně divila proč před ní je Severus na Harryho tak zlý.To nemá ani špetku empatie, že takhle před svědky Harryho šikanuje?Co by na to asi řekla Lily?Všimla si jak Snapeův obličej stuhl a v černých očích se mu nebezpečně blýsklo, než k Harrymu promluvil.
,,Co jsi to řekl, Pottere?"
,,Řekl jsem, abyste si nebral do huby mého tátu!"zařval Harry. ,,Abyste věděl, tak já vím, jak to bylo!Zachránil vám život!Brumbál mi to pověděl!Nebýt mého táty, vůbec byste tu nebyl!"křikl a Snapeova nezdravě nažloutlá pleť nyní nabyla barvy kyselého mléka a Evellin věděla, že je zle.To Harrymu došlo ihned taky.

,,Harry, to už by stačilo!"vložila se do toho znova Evellin a chlapec jako by si znovu uvědomil její přítomnost, se na ni omluvně podíval, nechtěl se před ní takhle předvést.Snape mu byl jedno, ale Evellin ne.
,,To nevadí, rád Potterovi řeknu za jakých okolností mi jeho otec zachránil život, Evellin."zašeptal Snape a Evellin se na něj podívala.
V její tváři bylo jasně patrné o co ho žádá.Aby přestal a dál už nemluvil.
Jenže Snape jí nehodlal vyhovět.
Byl dokonale zaslepen nenávistí a ještě k tomu tak moc vřel vztekem, že to tomu malému, podle vlastních slov, parchantovi prostě musel vmést do obličeje.

,,Řekl vám pan ředitel i to?"podíval se znovu na Harryho. ,,Nebo snad podrobnosti považoval za příliš nepříjemné pro tvá vzácně citlivá potteří ouška?"
Harry se kousl do rtu.Nevěděl, co se přesně stalo, a nechtěl to přiznat - zdálo se však, že Snape uhádl pravdu.

,,Byl bych strašně nerad, kdybyste odtud odcházel s nějakým falešným obrázkem svého otce,"prohlásil a ústa mu zkřivil děsivý škleb.
,,Představujete si snad, že vykonal nějaký báječně hrdinský čin?V tom případě mi dovolte, abych vás poopravil.Váš otec - kterého si ceníte jako svědce - a jeho přátelé si na můj účet přichystali nesmírně zábavný žert, který by byl nepochybně skončil mou smrtí nebýt toho, že váš otec v poslední chvíli ztratil nervy.Na tom, co udělal, nebylo pranic statečného.
Zachraňoval nejen moji, ale také svou vlastní kůži.Kdyby ten žert vyšel, byli by ho vyloučili z Bradavic."
Snape vztekle cenil své zuby.

,,Tak tohles teda nemusel!"vyjela po něm Evellin hned po tom co dosyčel.
,,Buď zticha!Tohle se tě netýká!"hodil po ní vražedný pohled, ale ona neustoupila.
,,To se mě teda týká a ty to moc dobře víš!A abys věděl, nemám problém ti teď doopravdy tu jednu vrazit, jak jsem jsem tě jednou varovala!"řekla mu tvrdým hlasem, ale pak se rozpačitě podívala na Harryho.

Opět se skoro prozradila.Ovšem Harry by se asi královsky bavil, kdyby viděl jak někdo Snapeovi dává jednu do huby, zvlášť když by to byla Evellin.
Severus ji jen zabil pohledem a najednou vyjel na Harryho.
,,Vyndejte ruce z kapes, Pottere!"
Harry se, ale nepohnul.
,,Obraťte kapsy naruby, nebo půjdeme přímo za ředitelem!Obraťte je naruby, Pottere!"zopakoval a Harry neochotně z kapsy vytáhl žertovný pytlík od Taškáře a kus pergamenu, ve kterém Evellin poznala Pobertův plánek.

Tak se neztratil!Říkala si, kde by mohl být a on ho má Harry.
,,To mi dal Ron."vysvětlil Harry, i když Evellin věděla, že to není pravda.Ale zase na druhé straně, měla takový pocit, že Snape ví, co by to mohlo být za hračku, takže Harrymu tahle lež nemohla úplně pomoct.
,,Totiž - přinesl mi to, když byl posledně v Prasinkách-"
,,Vážně?A vy to od té doby nosíte v kapse?To je opravdu dojemné... A co je tohle?"
Zdvihl plánek a Evellin viděla jak se Harry snaží udržet bezbarvý výraz.
,,Severusi, přece z toho nebudeš dělat takovou vědu."vložila se do toho znovu, protože chtěla Harryho zachránit od problémů, i když...
Vlastně by žádné problémy mít nemusel, když je to svým způsobem jeho majetek...

,,A navíc, tohle opravdu vypadá jako hodně starý kus pergamenu.Co by tak asi na něm mohlo být?Na takovém poničeném a starém pergamenu?Nech to být."
,,No, takový starý kus pergamenu přece určitě nepotřebujete."prohlásil.
,,Proč ho prostě - nevyhodit?"Natáhl ruku ke krbu a na chvíli viděl Harryho poplašený výraz, než mu Evellin vytrhla ten pergamen z ruky.

,,Snape, to nemyslíš vážně!Přede mnou se takhle chovat k žákovi?
Že se nestydíš!"vylítla najednou Evellin, protože ji už došla trpělivost.
Vůbec nechápala, jak tu mohla tu celou dobu jen tak stát a nečinně přihlížet.
Vůbec nechápala, jak se Snape může takhle hnusně chovat ke studentovi před zraky někoho jiného a ještě dělat, že je to v pořádku?!To vážně nemá žádné zábrany?
,,Jestli chceš, můžeš klidně odejít, nechat nás tu s Potterem o samotě a tu věc, kvůli které si přišla mi říct někdy jindy!"procedil mezi zuby a vytrhl pro změnu zase jí pergamen z ruky.

Evellin, ale neodešla.Na jedné straně chtěla vědět jak to dopadne a na té druhé musela být aspoň trochu Harryho takový štít před profesorem.
,,Tak se na to podíváme."zamumlal.
,,Odhal svá tajemství!"přikázal, ale když se nic nedělo, začal být naštvaný a s vyštěknutím svůj rozkaz zopakoval.Až pak se teprve začaly na pergamenu objevovat nějaká slova, která Evellin s dálky nedokázala přečíst, ale všimla si, že Snape ztuhl.
Pak přešel ke krbu, nabral hrst lesklého prášku ze džbánu na krbové římse a vhodil ho do ohně.
,,Lupine!"zahulákal do plamenů až sebou Evellin mírně cukla, protože se lekla. ,,Rád bych si s tebou promluvil."
V plamenech se náhle objevil obrovský stín a velikou rychlostí se otočil kolem vlastní osy.O několik vteřin později už z krbu vylézal profesor Lupin.

,,Volal jsi, Severusi?"zeptal se vlídně a pak jen kývl Evellin na pozdrav.
,,Jistěže, volal."přisvědčil Snape s tváří zkřivenou nenávistným hněvem.
,,Právě jsem nařídil Potterovi, aby obrátil kapsy na naruby, a našel jsem u něj tohle."Ukázal na pergamen, na němž dosud jasně zářila slova pánů Náměsíčníka, Červíčka, Tichošlápka a Dvanácteráka.
,,Ovšem Evellin tvrdí, že to není nic jiného než jen obyčejný prázdný pergamen.Co si o tom myslíte vy?"
zeptal se Snape po tom co se Lupinovi na tváři rozhostil jakýsi zvláštní výraz, když si to prohlížel.

Remus jen upřeně zíral na plánek, což Snapea asi dost štvalo.
,,No tak?"opakoval Snape. ,,Ten pergamen je očividně plný černé magie.To přece spadá do vaší odbornosti, Lupine.Kdy myslíš, že k němu Potter přišel?"
,,Plný černé magie?"opakoval měkce a Evellin si byla jistá, že pravděpodobně ví co to je.Jednoduše Pobertův plánek.
,,To si vážně myslíš, Severusi?Já bych řekl, že je to jen kus pergamenu, který uráží každého, kdo se ho pokusí přečíst.To je sice dětinské, ale rozhodně nijak nebezpečné.Počítám, že ho Harry koupil v nějakém obchodu s žertovnými předměty -"

,,Opravdu?"ucedil Snape. ,,Myslíš, že něco takového mohl sehnat v obchodu s žertovnými předměty?Nemyslíš, že je pravděpodobnější, že to dostal přímo od výrobců?"zamyslel se a Evellin se lekla, aby tohle nebyl kámen úrazu.Byla si jistá, že se snaží Remus z tohoto problému vysekat nejen sebe, protože on je vlastně jeden z těch autorů, ale i Evellin a Harryho.
Ovšem ani Harry, ani Lupin nechápali co tím chtěl říct, až teda na ni.Až moc poslouchala jaký byl její bratr arogantní a navíc ví jak Severus nesnášel Jamesovi přátelé, že ji okamžitě trklo, co tím chtěl vlastně říct.Vlastně se divila, že to Remus nepochopil, co odsuzovala podle jeho výrazu.

,,Myslíš tím od pana Červíčka nebo od některého z těch ostatních?"zeptal se.
,,Ty snad někoho z nich znáš, Harry?"
,,Ne."ujistil Lupina spěšně Harry.
,,No tak vidíš, Severusi,"otočil se Lupin k Snapeovi.
,,Vážně mi to připadá jako něco od Taškáře...Stejně jako Evellin."řekl a jako na zavolanou vrazil do pracovny udýchaně Ron se slovy, že ty věci dal Harrymu on.
Snape vypadal, že každou chvíli praskne vzteky, ale žádné důkazy neměl na to, aby i nadále Harryho držel a snažil se z něj vymámit pravdu, takže ho s Ronem i profesorem nechal jít.Jen Evellin tam ještě zůstala, potřebovala si s ním promluvit.

Tak jsem zase zpátky!💗😂Už zase budou normálně vycházet kapitoly.
Původně jsem teda chtěla vydat dneska dvě kapitoly, ale vzhledem k tomu, že tahle má 2000 slov a to moc často jednotlivá kapitola nemívá, tak druhá nebude, i když bude pokračováním téhle.Doufám, že vám to nevadí.

Taky musíš ještě dodatečně popřát Harrymu Potterovi popřát všechno nejlepší k včerejším narozeninám.
A taky vám chci poděkovat za překročení 500 přečtení.Strašně moc vám děkuji.
Juli🦋💗

|•2332 slov•|