Uběhlo to strašně rychle a už byli prázdniny, ale jen delší, pololetní.
Pokud by vás zajímalo jak to dopadlo mezi Siriusem a Evellin, tak nijak.
A asi jim úplně nepomůže, když Sirius u nich zase bude.Přece jen utekl od rodiny, takže nemá domov a James jako jeho správný nejlepší kamarád a její rodiče ho vzali k sobě, což se jí vážně "hodilo".

Na nádraží King's Cross se s Lily rozloučily a s rodiči a dvěma Poberty se Evellin přemístila k Potterovým domů.Okamžitě se svalila do své postele a prospala zbytek dne.
,,Evellin, pojď dolů."přišla k ní do pokoje paní Potterová.
,,Za chvílí jsem tam, mami."posadila se na posteli a začala se obouvat.

Došla dolů do jídelny a čekala na ni krásně voňavá večeře.Ostatní u stolu už dávno seděli.
,,Jé, co to máme?"zeptala se s úsměvem Evellin, když se posadila.
,,Můžeš si vybrat mezi palačinkami nebo kuřecím masem s rýží.Nechtěla jsem skřítky moc zatěžovat, tak jsem jim řekla ať udělají palačinky, které máš už od malička ráda.Tak co chceš?"usmála se na Evellin.

,,Co jiného než ty palačinky."
nandala si palačinky a začala jíst.
Večeře u nich takhle většinou úplně neprobíhali, ale to nevadí.Po jídle se opět vrátila do pokoje.Nebo spíš se tam chtěla vrátit, ale na schodech ji zastavil Siriusův hlas.

,,Počkej!Mohli bychom si promluvit, než se zase zavřeš?"zeptal se.
,,Jasně, tak půjdeme ke mně?"řekla a on jen souhlasil.
,,Nikdy jsem tu nebyl, ale máš to tu hezké."rozhlédl se po pokoji, když ho sem dovedla.

,,Díky, ale u tebe jsem taky už byla a máš ho stejně hezký jako já. "zavřela za nimi dveře.
,,Posadíme se?"zeptala se a ukázala k oknu.Oba se tam tedy posadili.
U okna měla totiž místo pro sezení.
Na postel se jí to úplně....nezdálo.
Sirius není Lily nebo kdokoliv z holek, aby si sedali na postel.

,,Tak co potřebuješ?"zajímala se a čekala až promluví.
,,Není to nic důležitého, ale jen..... to...co se mezi námi stalo...."nechal větu nedořečenou.Evellin náhle  nevěděla co říct.Nejraději by se k tomu už ani nevracela.

,,Oba na to zapomeneme, s tím...počítám.Byli jsme tam spolu sami zavření a....bylo to jen něco chvilkového, nějaké pobláznění z té situace.Nic to neznamená a aspoň jsme přátelé."dořekla to za něj.

,,Jo, to jsem přesně chtěl říct.Tak teda přátelé?"zeptal se a ona přikývla a objala.
,,Přátelé."řekla, když se od něj odtáhla.

,,Tak já už půjdu."řekl a vydal se ke dveřím.
,,Siriusi..."zastavila ho ještě před tím než stačil otevřít dveře.
Otočil se na ni a ona k němu pomalu došla.

,,Mrzí mě to, co se stalo."řekla a chytla ho za ruku.To je, ale přátelské, že?
,,Co přesně myslíš?"nechápal.
,,To s tvou rodinou."
,,To nemusí, nikdy nebyli moje rodina!Nikdo z nich!"řekl rázně a  možná i rázněji než zamýšlel.Evellin ho pustila.

,,Vím, že některé z nich nemáš rád a chápu tě.Ale co takový Regulus, Andromeda nebo Narcissa?Ti nebyli tak špatní, ne?Siriusi, ať chceš nebo ne, pořád je to tvá rodina, tvá krev."
řekla mu.

,,Nejsou moje rodina!A o co ti vůbec jde?"vyjel po ní a Evellin jen zalapala po dechu.Nečekala, že si u ní vylije své srdíčko, ale, že po ní začne řvát?
To si nezasloužila, ne?Chtěla mu pomoct, protože to teď bude mít těžké, když ho vydědili.Věděla, že se nerad o tom baví.Ale teď třeba doufala, že...To je jedno co si myslela!

,,Jak se to chováš?!Jen jsem ti chtěla dát na jevo, že ti pomůžu a ty takhle?
Jestli chceš dál po mně řvát, tak odejdi!"nařídila mu.

,,Evellin, promiň.To-"
,,Běž ven!"zopakovala a on ji tedy poslechl, ať už chtěl jít nebo ne.
Tohle má za to, že chce všem pomáhat!Ach jo!

Sirius odešel a Evellin se unaveně znovu posadila na postel.
Tak tohle se nepovedlo, pomyslela si a dala se do čtení její oblíbené knihy od jednoho mudlovského autora.

Tak o něco kratší kapitola.Zatím je to mezi Siriusem s Evellin takové nijaké, ale bohužel to takhle mezi nimi chvíli bude.To víte, když jde o vztahy, tak tomu druhému neřeknete úplně v pohodě co k němu cítíte a chvíli to trvá než se vůbec lidi dají dohromady😂Ale mám dobrou zprávu.😂Zatím mám nápady pro děj, takže dobrý😂❤To je u mě totiž důležitý.
JULI🖤

•722 slov•