Harry marně vysvětloval Severusovi, že konzervy, které nakoupil a přivezl, pocházejí z dobré masny. Severus na to nedbal a donutil ho, aby se posadil a chvíli jej poslouchal.

“Harry, opravdu tě miluji, vážím si tě, ale někdy nedomýšlíš věci do konce. Nemůžeme tady jíst celé dva měsíce konzervy a jen opékat na ohni. Musíme jet nakoupit. A to bez debat. Můžeme pak společně vařit, péct, co budeš chtít,” nabídl Severus smířlivě a zase sledoval, jak se Harrymu v očích rozhořely plamínky nových nápadů.

Druhý den se opravdu vydali do města nakoupit. Severus však přemýšlel dál. Například jak nenápadně změnit postel.