Seděli spolu v objetí, u ohně, před chatou. Slunce pomalu zapadalo, večer byl teplý a příjemný. Kdesi v dálce houkal sýček, nad hlavami plující mraky, prostě klasická romantika.

Harry zaklonil hlavu a hleděl svému muži do očí. Viděl v nich štěstí a vděčnost. Stromy nad hlavami šuměly svoji píseň. Pak Severus propletl jejich prsty a ve svitu ohně se zaleskl prstýnek.

“Je to už rok, co jsme manželé,” tiše pronesl a sevřel Harrymu ruku pevněji.
“Jsem moc šťastný,” pronesl Harry něžně a tmou problesky zuby, které vykoukly skrze spokojený úsměv.  

Celou noc se pak z chaty ozývaly zvuky naléhavého milování.