Peter

Nakonec jsme s Poolem nikam nešli. Jen co se rodiče konečně odebrali pryč, byl čas odchodu. To udělali naschvál. Naštěstí Wade skvěle kamufloval všechny skutečnosti a nedal ani náznakem znát nejistotu. „Jsi skvělý lhář." „Musím být." Usmál se a vtáhnul mě do výtahu, který se za námi následně zavřel. „Neblbni! Tony má kamery všude!" Rychle jsem ho od sebe odstrčil a snažil se uklidnit splašené srdce. „A? To je kontroluje pořád, nebo co?" Přimknul se ke mně a políbil mě. „Waddddhhh." Zamručel jsem mu do úst a polibek oplatil. Ten je vážně neskutečnej. „Tek promiň zlato. Jen jsem si dnešek představoval jinak." V očích se mu zalesklo a mrknul na mě. Zasmál jsem se a objal ho. „To já taky. Přijď zítra." Políbil jsem ho a pak ho vystrčil z výtahu. „Pá." „Pá lásko."

Jak jsem řekl, tak taky udělal. Další den jsem celý proflákal a k večeru kolem sedmé už Friday hlásila, že dole čeká Wade. Na nic jsem nečekal, vypnul jsem televizi a jako kulový blesk se prohnal obývacím pokojem k výtahu. Slyšel jsem ještě smích Clinta a Natashy, než se za mnou zavřely kovové dveře. „Petey!" Wade se ke mně dostal pár dlouhými kroky a silně mě objal. Přitulil jsem se k němu zpět a nechal se objímat. Bylo to velmi příjemné a vůbec se mi nechtělo odtáhnout. Takhle jsem mohl cítit jeho teplo a nasávat osobitou, trochu krvavě kovovitou vůni. „Moc jsi mi chyběl Spidey." „Ty mě taky." Vzal jsem ho za ruku a vešel s ním do výtahu. „Dneska mě nebude nikdo zpovídat?" „Doufám, že ne." Zčervenal jsem, jak mi přišel včerejšek trapný a koukl se k zemi. Rodiče ze mě občas vážně dělají blbečka a kontrolují každého mého kamaráda. „Jsi rozkošný, když se červenáš." Zrudnul jsem ještě víc a raději rychle vylezl z výtahu. Prošel jsem obývákem směrem k pokojům, když mě zastavil elektronický hlas. „Petere, Stark ti nařizuje zůstat ve veřejných prostorách domu, nejlépe s dalšími obyvateli." Nahlas jsem zaskučel. „Jasně Friday. Řekni mu, že nejsem malé dítě." Chňapnul jsem Poola za ruku a táhl ho dál ke svému pokoji. „Tady bude mít někdo problém." Wade se zasmál, ale ochotně pokračoval dál, dokud jsme se nedostali až do mého pokoje. Zabouchnul a zamknul jsme za námi dveře, než jsem se otočil na Wadea. Ten už se stihnul rozplácnout na posteli a s rukama za hlavou si prohlížel interiér. „Takže............" pomalu jsem došel k němu a sedl si vedle něho na postel „......co chceš dělat?" Stáhnul si mě vedle sebe a celého mě zalehnul. „Úplně všechno, za co mě tví tátové zabijou." Spojil naše rty ve vášnivém dlouhém polibku. Z prvně klidnějšího tempa se vyklubal hurikán, vzájemně jsme mezi sebou proplétali jazyky a v dravých polibcích se někdy i bolestně srazili zuby. Zasténal jsem do polibku, když mi Wade stisknul zadek a přitáhnul si ho za zátylek ještě blíž. „Petey, lásko." Kvůli nedostatku kyslíku jsme se od sebe odtrhli, čehož Pool samo sebou využil a sjel rty přes hranu čelisti na můj krk, kde mi začal dělat značku. „Ah! Neblbni....vž-vždyť to půjde vidět." „Chci, aby to šlo vidět. Všichni musí vědět, že jsi můj a nikoho jiného. Můj přenádherný pavouček." Rty mi laskal krk i hruď, dlaněmi jezdil po teď už obnaženém těle . „Petere, míří sem tví otcové." „Sakra!" Odstrčil jsem Wadea na bok a rychle přiskočil ke skříni, ze které jsem vytáhnul rolák. Džíny jsem na sobě ještě měl a Wade byl taky pořád oblečený. Sundané tričko jsem zastrčil pod postel a narychlo ustlal postel. Sedl jsem si na gauč ne stejnou chvíli, co se rozrazily dveře (PS: zámek fakt na houby, když vám před otci nepomůže). Tony vkráčel do místnosti s vražedným pohledem. „Co je? To už nemůžu mít ani trochu soukromí?!" „Jasně jsem ti řekl, že budeš v obýváku!" „Nemůžeš mě tam držet!" Steve se otočil na Poola. Pro boha, jen doufám, že to nedopadne nijak zle. Masku měl sundanou a položenou vedle sebe, takže mu šlo vidět do tváře. Jestli se teď začne smát, asi ho zabiju. „Můžete se mnou na moment?" Vyprovázel jsem pohledem oba dva, dokud mi nezmizeli z očí. „Tak a teď kápni božskou. Ten frajer bude asi těžko tvůj kamarád. Friday mě alarmuje celý večer, že se ten zmetek nachází v budově! Proč by to asi tak dělala, nevíš Petere?!" Sednul si do křesla naproti mně a propaloval mě pohledem. „To vážně nevím. Chtěl jsem si jen pokecat s kamarádem a jsem pod drobnohledem?!" Nechtěl jsem mu lhát, ale tohle je vážně záležitost, kterou teď nehodlám rozebírat a už vůbec ne, pokud se Wade stále nachází ve stejné budově. Tony by ho doslova zabil. „Nevíš?! Tak nevíš?! Přestaň mi lhát Petere, jinak zkontroluju kamerové záznamy! Naposledy se tě ptám, co tady ten tvůj WADE dělá." Sakra, jen to ne! Kamery ne! „On, on tady přišel za mnou a-a ....no.....on" Blekotal jsem jako debil. Ale co mám na tohle říct?! Nemůžu mu říct, že s ním chodím! Chodím? Ani nevím, jestli je to vztah, ale Wade mi říká, že mě miluje a že jsem mu chyběl, tak to asi bude vztah. „Petere.........." Tony si promnul obličej. Už zněl o hodně klidněji, až otcovsky starostlivě „..........je to pravda? A nevykrucuj se, víš co tím myslím." Nebyl jsem schopný to vyslovit, tak jsem jen pokývl hlavou. „A.......jak dlouho?" „Asi, asi necelý měsíc. Já nevím. Dřív to byl jen kamarád, ale od té nehody......." „Jaké nehody?" A sakra, to jsem asi říkat neměl. „Ehm, když jste odjeli, tak se mi nějak podařilo se zmrzačit. Narazil jsem do billboardu a přejelo mě pár aut. Wade mě našel a staral se o mě a pak se to prostě nějak stalo, no." Tony na mě kulil oči. Vypadal vyděšeně a dotčeně. „Ježíši Zlato, proč jsi nám to neřekl?" Zvedl se z křesla a objal mě. „Já nevím." Nastalo ticho. Tony mě objímal a zřejmě si rovnal informace v hlavě, já se jen modlil, ať Poolovi nic neudělají. „A...........už jste, už jste spolu.........však víš?" Nepatrně jsem kývnul hlavou. „Petere......." Tony si nahlas povzdechl a promnul si čelo „....ty jsi takový pako. Asi jsme ti to měli říct dřív." Nechápavě jsem na něj kouknul. „Zavoláme ty dva a pokusíme se ti to vysvětlit, jo?" Kývl jsem a nechápal, co se najednou děje. Tony vstal a došel ke dveřím. Než ale vzal za kliku, ještě se na mě podíval. „Miluješ ho?" „Myslím, že ano." Usmál se a otevřel.

Ano, ještě jsem neumřela. Tak..............nevím, jak to popsat. Zkoušela jsem vám po hoooooooooooooooodně dlouhé době něco vyplodit, ale nevím, jak se to bude líbit. Jde to všechno až příliš lehce, tak snad se alespoň trochu líbí. Dejte hvězdičku a hoďte koment!

Vaše Tiranis!