2. První mise
Peter
Ráno jsem se probudil s úsměvem na tváři. Byly letní prázdniny a já se mohl těšit na poklidné dny bez učení a hloupých profesorů. Dostal jsem se až do kuchyně, kde mě přivítali sborově Tony, Thor a Clint hlasitým AHOJ! Nasypal jsem si do misky cereália a když jsem je chtěl zalít mlékem, zazvonil mi telefon. Položil jsem tedy mléko zpět na poličku a přiložil si displej zařízení k uchu.
„Halo?"
„Petere, na křižovatce hlavní a soudnické došlo k přepadení banky. Policie na to nestačí a zlodějů je poměrně hodně. Měli by mít u sebe deset rukojmích a několik zbraní. Zvládneš to?"
„Jo, to zvládnu. Dejte mi moment, ať se alespoň obleču."
Zavěsil jsem telefon a rozeběhl se do pokoje. „Friday, vyřiď otcům, že musím na akci a že se vrátím asi za půl hodiny!" Vlítl jsem do pokoje a v rychlosti na sebe natáhl trikot a masku. Pro ujištění jsem překontroloval svůj odraz v zrcadle a pak vyskočil z okna. „Dobrý den Petere. Co nás dneska čeká?" „Ahoj Karen, máme ozbrojenou loupež, nějaké doporučení?" „Navrhovala bych přímý útok pane. Střelám se vyhneme a sítě zachytí pachatele." „To nejde, mají rukojmí. Něco dalšího?" „Co takhle vyřadit elektřinu v budově? Mohlo by nám to napomoct k maskování." „Paráda, díky Karen!" Dostával jsem se na sítích asi přes půlku města. Spěchal jsem a doufal, že nepůjdu pozdě. „Karen, povol Tonymu sledování mého fyzického stavu a pohledu na situaci." „Jak si přejete pane, mám zajistit ještě něco?" „Ne, vlastně ano. Nevolal Steve nebo Tony?" „Pan Rogers Stark vám nechal zprávu. Chcete ji přehrát?" „Ano"
Audio: Ahoj Petere. Držím palce na akci a hlavně se nám vrať v pořádku, ano? S tátou se na tebe oba těšíme a celý tým ti drží palce! Měj se zlato.
Usmál jsem se a spustil se na střechu budovy, kde zrovna probíhalo přepadení. Elektrosítí jsem vyřadil proud v budově a dostal se šachtou dovnitř. Vylezl jsem otevřeným výpustkem do prostoru za kasami a zhodnotil situaci. Všichni rukojmí byli natlačeni na stěnu a zloději na ně mířili pistolemi. Hodil jsem kuličku se štítovým polem jejích směrem a vyskočil zpoza pultu. Civilisté byli chráněni silným štítem, takže jsem měl dostatečný prostor pro zpacifikování útočníků. Pár střelami jsem je všechny odzbrojil a pak už bylo jen otázkou chvilky, než jsem je všechny spoutal do silných pavučin. To bylo až příliš jednoduché. Zpoza mých zad se ozval hlasitý výstřel a já na poslední chvíli uhnul před kulkou. Uf, to bylo o fous. Otočil jsem se a spatřil muže v těsném rudém oblečku, jak si to bezstarostně vykračuje přímo ke zlodějům a bere jim nakradené pytle s penězi. Ty následně hodil za pult a útočníky obral o náboje. Na co mu to sakra je? „Hej, co jsi zač?" Postavil jsem se do obranné polohy a pozoroval muže přede mnou. „Ach, pardon. Myslel jsem, že už ležíš na zemi, tak nic no. Já jsem Dead pool a ty?" Kdože to? „Na co máš jejich náboje?" Muž pod maskou se uchechtnul a vyšel zase zpět, odkud přišel. „Abych měl čím střílet, ne? Teď pokud mě omluvíš, musím už jít. Těš-„ Před vyřčením své myšlenky ho zastavila pavučina na obličeji a pak dalších pár na dlaních, chodidlech a trupu. „Karen, analyzuj mi ho." „Je to muž kolem 30 let. Střední vzrůst a váha. Nedokážu určit jeho původ, něco v jeho systematice DNA mi nedovoluje nic zjistit." „Hej, zeptám se ještě jednou a srozumitelněji. Co tady děláš, co chceš a kdo jsi?" „Muž v červeném potřásl hlavou a sundal si několika pohyby sítě ze zápěstí a obličeje. „Jsem Dead pool, došel jsem si pro náboje, jelikož jsem si všiml, že jsi je zpacifikoval. Je to mnohem pohodlnější, než se o ně doprošovat násilím. Nic závažného jsem neprovedl a doufejme, že nebudu muset, tak necháš mě teď jít?" „Zbláznil ses? Chytl jsem tě na místě činu, ty půjdeš se mnou na stanici!" „Hele, já tě chápu, no vážně, ale na stanici nemůžu. Už pár let jsem prohlášenej za mrtvýho, tak mi to nekaž. Stačí, když mě pustíš a já nic namítat nebudu. Zůstane to našim tajemstvím, platí?" V tu chvíli c to dořekl, dostal se už úplně ze zajetí sítí a pár rychlými pohyby se dostal pryč. „K sakru, to je zmetek!" Vyběhl jsem z banky a dal policistům znamení, že můžou dovnitř. Namířil jsem si to na nejbližší střechu, kde jsem měl dobrý výhled na uličky. Zahlédl jsem ho tak akorát, když nasedal do starého žlutého taxíku. A mám tě!
A máme tady i deadpoola! Snad se to líbí. Budu ráda za komentáře i hvězdičky! Snad jste si kapitolu užili!
Vaše Tiranis!
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top