Už nechci,
stále uhýbat,
na všechny se usmívat,
a poslouchat zlé kecy!

Už jednoduše nechci
za sebe se stydět,
do zrcadla smutně hledět
a postrádat kousek úcty,
k sobě, k tobě,
to fakt nechci.

Už se mi nechce,
před jinými klečet,
sama v koutě strachy brečet,
však moc těžké je vstát přece.

Už nechci,
aby mě všichni přehlíželi,
či s výsměchem si mě prohlíželi,
cítit se jak v kleci.

To už prostě nechci!

Být terčem urážek,
nemilosrdných srážek,
zlých pohledů a narážek.
Chci prostě žít...

A pokud mě nechápeš,
nech mě prostě být,
tak moc dík.

23.10.2022