Dušičky

Opustily dávno náš svět,
obývají nová místa,
chtěli bychom je mít nazpět,
tím jsem si úplně jistá.

Dnes druhého listopadu,
myslím na ta prázdná jména,
odpočíváte ve chladu,
moje duše tiše sténá.

Chybíte mi po mém boku,
vždycky budete mi blízcí,
jdu životem krok po kroku,
na vás vzpomínám vždy se ctí.

Tak se tam v tom nebi mějte krásně,
já vám ze země posílám své básně.

22.10. 2024

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top