2_Alvah
Konečně jsem se jich zbavila, těch dvou ďáblů jménem Matteanna Marie Emeliensová a Caroline Elisabeth Emeliensová. Usmála jsem se sama na sebe do zrcadla. Hah, Carl by mě asi nepochválil... Jsem ráda, že jeho dcery konečně dopadly stejně jako on...
|Před deseti lety..|
„Alvo, Alvo prosím! Já ti to zaplatím! Jenom neubližuj mým holčičkám!" řekl ubrečeně.
„Ano, zaplatíš, a víš čím? Životem..." řekla jsem. Carl se začal dusit. Zasmála jsem se.
„Ty..."
„Ano, já. Dneska v té večeři byl jed... byl jenom pro tebe," mrkla jsem na něj, "už tu moc dlouho nebudeš... tvoje poslední přání?"
„Co? Přání?"
„No jo, máš právo na poslední přání."
„Aby... aby jsi moje dcery vychovala jako dobré slečny.." Ďábelsky jsem se zasmála.
„Směšné."
„Co-"
-------------
Smutné že "Co-" bylo jeho poslední slovo... Nu, co teď budu dělat? Mám spoustu volného času. Už vím!
Zbalila jsem se, a šla jsem na lov. Miluju ten křik nešťastných zvířat, nejlépe když jsou to mláďata.
„Ahoj malý gryfe, omlouvám se, ale myslím, že tohle bylo to poslední co jsi slyšel."
„Jé, tady je ale "roztomilý" a vzácný Sněžný lev! Co dělá v lese? A proč dělám, že mě to zajímá? Papá!"
Takhle jsem pokračovala asi tři hodiny. Už je čas... pomyslela jsem si. Šla jsem doprava, rovně a zase doprava. Prošla jsem mezi dvoumi kameny, a - byla jsem zde.
„Ááá, Alvah nás konečně poctila svou přítomností! Tak bychom mohli začít, no ne?" řekl Sauranon nabručeně.
„Hele, hele, Saure. Zmlkni, jinak se ti něco stane..."
„Jo, a co by mi někdo jako ty asi udělal? Plivneš si na mě? Jo? Tak pojď!"
„Víš, že můj plivanec je jedovatý, že? Neměl by jsi zapomínat, že jsem z části zmije."
„No to teda jseš zmije." Propálila jsem ho pohledem.
„Nesnáším tě," zasyčela jsem, opravdu jako zmije.
„Nápodobně," mrkl na mě.
„Hele klidněte se vy dva, připadá mi, že zapomínáte, proč tu jsme," okřikl nás Arthur.
„Je nám to 'moooc líto' fakt že jo," ironie v Sauranonově hlase byla znát.
„No tak už začněme!" ozval se ženský hlas.
„Adelico já se snažím, ale kvůli těmto dvoum lidem to není úplně jednoduché." Pak už, ale začal...
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top