VivianaStellata je moc příjemná autorka, která se podle svých slov na profilu řadí do věku, kdy už ji nikdo za mladou autorku považovat nebude. No, to mě sice taky ne, ale pokud budeme tvrdit, že dvacet svíček na dortu je správné číslo, kdo by nám to neměl věřit? 

1. Na kontě máš hezkou řádku příběhů, mezi než se řadí fanfikce, fantasy a povídky. Co tě baví psát nejvíce?

Tohle je otázka do pranice. Spíš je to otázka formy než žánru. Baví mě psát příběhy. Obecně fikci. Vytvářet živé charaktery, dostávat je do určitých situací, a pak je nechat, aby je řešily samy. A celkem nezáleží na tom, jestli jde o prostředí mého vlastního fantasy světa, nebo si půjčuju - což v poslední době dělám výhradně - postavy a kulisy světa cizího.

Rozsahově záleží na námětu. Je pro mě důležité poznat, jestli určitý nápad má dost nosnou sílu, aby se dal rozvést do dlouhé povídky o několika kapitolách, nebo bude výraznější ve formě drabble, například.

Protože jestli mě něco NEBAVÍ, pak jsou to pokusy hnát dál mrtvého koně, obrazně řečeno. Pokoušet se vykřesat z něčeho, co mělo dávno skončit pointou, další a další pokračování.V totální zkratce, baví mě psát to, co mě baví číst.

A protože jsem tak trochu magor, hodně mě baví pokoušet se napsat dobře něco - ať už obsahově nebo formou - o čem si myslím, že dobře snad ani napsat nejde.(To je případ pořád ještě rozepsané "samifer" fanfikce na Supernatural, nebo "Zatraceně divný případ", což je můj pokus o popasování se s fenoménem "wincestu" v tomtémž fandomu)

2. Píšeš podle nějakého konceptu, kde si vytvoříš (ať už v hlavě nebo na papír) nějakou osnovu, nebo tě napadne začátek a konec, a necháš své postavy, aby se do něj nějak dostaly?

Obojí. Osnovu - jízdní řád tvořím hlavně u delších věcí. Ale i ty většinou začínají spíš tím, že naskočí určitá situace, scéna, od které se pak odvíjí všechno ostatní. Jak se postupně nabalují další věci, je už nutné v tom udržet nějaký... menší chaos, spíš než vyloženě systém. A občas to vypadá na soubor s poznámkami rozsáhlejší, než samotný text. Málokdy vím, jak celá věc skončí, ačkoli u kratších formátů, kde je důležité vypointování, je docela fajn to k němu taky dovést. Ale u mě osobně je to "autor míní, příběh mění".

Mít bokem nějakou přibližnou dějovou kostru je pro mě důležité i proto, že mám sklony větvit, vytvářet dějové odbočky a výrůstky, které pak osekávám, když zjistím, že nejsou nosné a jde jen o zbytečnou vatu.

3. Tak to jsi dobrá, já můžu mít v hlavě cokoliv, ale postavy si to stejně udělají po svém. :D Jaké tebou vytvořené dílo máš nejradši? Vzpomeneš si ještě na prvotní impuls k jeho sepsání?

Postavy umí být mrchy, ale jeden pól je, když se vážně vymknou z rukou, a druhý pokud je autor tlačí do něčeho, co pak působí nepřirozeně, jenom proto, že to má "ve scénáři". Ale dál. :D

Tohle je hodně těžká otázka. Co se týče originální tvorby, mám hodně ráda "Dvojí krev", což je taková temná fantasy. A odstartovala ji, kromě prací na korekturách románu z toho samého světa, ještě cesta ranním městem do práce, sluchátka v uších a "Violence and Blodshed" od "Manowar". To řvaní sirén a podobně... vize města ve válce byla na světě.

Z fanfikcí mám o dinosauří chlup radši než ostatní "Malí dinosauři nepláčou".

Ale jsem hroznej narcis, literárně, já si hrozně užívám čtení svých věcí. Kromě některých pokusů z kdysi dávna, kdy mi rudnou uši, cítím se trapně a tiše si dělám "brmbrmbrm", jak se snažím přehlušit ten "co to psalo za hroznou lamu" pocit.

4. Nejsem v tom sama! Jupí. :D To mě přivádí k otázce: využíváš služeb bety a korektora nebo máš vše ve vlastní režii?

Jak u čeho a jak kdy.
Opět, už se začínám opakovat. :D

Takhle: u soutěžních povídek, věcí, u kterých předpokládám, že vyjdou tiskem, svědomitě jedu celé kolečko - po první verzi nechat odležet, vrátit se, až mi to přestane připadat jako ultraskvělegeniální kus, pročíst, opravit a upravit a rozeslat betařům. Minimálně dvěma, nejvíc jsem jich měla snad osm, ale to už je pak chaos. Počkat si na poznámky betařů, srovnat je, srovnat se s nimi, připustit si, že nejsem zase takovej lumen, zapracovat připomínky. Zase nechat chvíli odležet, pročíst, vychytat poslední chyby, pokud je čas, zkusit ještě aspoň jedny čerstvé cizí oči, a nakonec odeslat. Pak už s tím nemůžu dělat nic. :D

A na wattpadu jsem zlenivěla, když jsem začala s fanfikcemi, ještě jsem ze zvyku zkoušela ten samý postup, ale nakonec jsem se spolehla sama na sebe, případně beru jako betaře některé ze svých čtenářů, kteří s tím dobrovolně souhlasí. (Schovává za zády kobercovku a letlampu). Někteří se dokonce sami nabízejí. (Ty kleště mám jenom na... drobný montáže v domácnosti, přece).

5. Ty jo, osm bet, tak to už bych se v tom asi ztratila. :D Už ti nějaké dílo vyšlo knižně anebo to máš v plánu? Pokud ano, přes vydavatelství nebo samonákladem?

Kniha ne, pár povídek vyšlo ve sbornících a časopisech. A já a plány... momentálně už asi rok nepíšu vůbec, mimo takovou šílenou fanfikční rpg textovou larpovou chaotickou... věc.

Každopádně, jestli se mi podaří na tohohle koně zase někdy nasednout... Samonáklad určitě ne.

6. I to se cení, gratuluji. Co na Wattpadu nejraději čteš? Máš nějaké oblíbené autory?

Takže, jelikož v poslední době nejen že nepíšu, ale ani moc nečtu (stydím se v koutě, jojo), tak... Momentálně mě zaujala HP ff parodie, "Angela Belladonová v Bradavicích", je to oddechové, je to vtipné, autor jen občas trochu moc tlačí na pilu, ale nic, co by vážně rušilo. Jinak se dokopu mrknout výhradně na novinky od svých přátel, trochu z povinnosti, a protože jsem strašný narcis, když je mi smutno, čtu si občas vlastní věci.

Jinak výběr toho, co mě na wattpadu zaujalo a tak dále, mám na profilu v seznamech čtení, asi nemá moc význam to sem kopírovat.

(Speciální zmínku si zaslouží autorka RobMeIn, protože díky ní jsem vůbec vzala na milost fanfikce.)

7. Je něco, co nedokážeš u fanfikcí skousnout?

Samoúčelné pornoscény, nejlíp psané někým, kdo si plete vagínu a dělohu. A obecně znásilňování charakterů postav - když už chce někdo mermomocí psát o, dejme tomu, ufňukané nymfomance, měl by si buď takový charakter najít, nebo vytvořit vlastní, originální, ne ho dělat z jinak koncipované postavy.

Pak mě ještě odpuzuje to, co na originální tvorbě, a u fanfikcí z prostředí dejme tomu USA speciálně neochota nastudovat si reálie.

Vážně nejsem schopná číst dílko, ve kterém taková průměrná Mary Sue v New Yorku vstane, namaže si chleba marmeládou a pustí si Snídani s Novou, aby záhy odpochodovala směr základní škola. Potom už jí přeju brzké uhryznutí hlavy od nejbližšího zombíka a ukončení utrpení jak jejího, tak čtenářova.

8. Mary Sue a odklony z kánonu z lenosti taky nenávidím. Co nejraději čteš z tištěných knih? Co bychom našli v tvé knihovně?

Když už čtu, mám poměrně široký záběr od klasiky přes literaturu faktu až po fantastiku.

V dětství to byl převážně Foglar a Mayovky, plus perly jako Seržant Gríša, ale taky Hrabal a Dostojevskij. Jack London. Otčenášek. V podstatě jsem se prokousávala oddělením mládeže i dospělých ve Volarech.Pak další velká stálice - Vladimír Neff, a Robert Merle. Záměrně nejmenuji jednotlivá díla, protože od těch nejoblíbenějších autorů jsem přechroustala cokoli, co mi přišlo pod ruku.

Vystřídal je Stephen King.Ale taky... jo, Potterovská série, ta u nás doma frčela, předčítala jsem nahlas rodině, u nás se vždycky četlo nahlas, a podle všeho jsem se zapsala do paměti rodinných posluchačů a pozorovatelů jako dokonalý Snape. Během "mládí" se mi ale... takhle, já jsem byla schopná si přečíst manuál k Daewo Lanos, takže, brak nebo ne... někdy mívají právě ty nejhorší hovadiny jakési kouzlo, teď to zažívám u seriálů (jak jsem odrostla jenom na knihách, asi to nějak doháním, a poslední roky je ze mě vyloženě divák), sleduju třeba seriál FBI, který je tak kýčovitý a špatný, až to mlátí dveřmi a spouští poplašné sirény, a je to taková... fascinace hnojem, nebo co.

Třeba jsem takhle jela Lenku Lanczovou - dobře, ta se mezi odpad zařadit nedá, v tom, co psala, je skvělá, ale probohy, DÍVČÍ ROMÁNY! Nebo jsem, překousala Stmívání a spol, od Meyerové, ještě než se kolem toho začaly dít filmy a vůbec.

Co se týče fantasy, nesmím zapomenout na Tolkiena, a přiznat, že jsem ho začala číst až v době, kdy se ozvaly první zvěsti o tom, že Pán prstenů bude zfilmovaný. Zase jsem to vzala pořádně, i Silmarillion a tak dál.

C. S. Lewise, k tomu jsem se dostala o hodně dřív, ještě jako děcko, a hodně mě bral. Ty vyloženě náboženské... věci už ne, u těch - G. K. Chesterton! Ortodoxie! Klub podivných živností! Anarchista Čtvrtek! Létající hospoda! Napoleon z Nothing Hillu!Ah... Na tuhle otázku jsem chtěla odpovědět hodně stručně, a bác. Jenže... asociace, jeden autor mi připomene dalšího, a už to jede.

9. Jaká je tvá nejoblíbenější postava? Seznam nás, prosím.

Na tuhle otázku asi nebudu umět odpovědět. Spíš než konkrétní postavu mám oblíbený určitý typ, a nejsou to obvyklí temní (anti)hrdinové s rozervanou duší a pochmurnou minulostí, spíš... čím uvěřitelněji a živěji je postava koncipována, čím civilnější je, tím je mi bližší.

Tak třeba, a to bude zřejmě znát nejvíc lidí, v Písni ledu a ohně jsem nakonec měla hodně ráda pasáže Sansy. Jo, je naivní, chová se iracionálně, dělá chyby, fňuká, není to archetyp hrdinky, ale v kombinaci s tím, že Martin dokonale ovládá svoje řemeslo, právě tahle obyčejnost - mohla by to být támhle Anča od sousedů - je něco, co mě bere.

A asi jediná literární postava, kromě Villona ("Navzdory básník zpívá", taky jedna z knih, co mě formovaly), se kterou jsem zažila to, co pozoruju dneska u fandů zamilovaných třeba do toho Snapea... To byl Petr Kukaň z Kukaně, hlavní hrdina trilogie od Vladmíra Neffa ("Královny nemají nohy", "Prsten Borgiů" a "Krásná čarodějka"). V posledním díle už šlo všechno tak trochu dolů vodou, přece jenom, třicetiletá válka a tak, ale... Tohle byl "crush" jako stehno, založila jsem Společnost přátel Petra Kukaně z Kukaně, vymysleli jsme erb a stolní hru a pořádali jsme výpravy a tropili to, čemu se dneska říká LARP a cosplay a roleplaying.A seznámit vás? Čtěte, obludy, to dobrodružství stojí za to!

10. Jak snášíš kritiku? Necháváš si své příběhy zrecenzovat?

Kritika a já. Mohla bych sem asi zkopírovat článek, co jsem na tohle téma vyplodila, a který pořád platí, ale když to shrnu a zkrátím: kritika mi nevadí. Ani subjektivní, protože dokonale objektivní dokáže být vážně málokdo. Z každé poznámky se pokouším vzít si něco, co je pro mě přínosné. Pokud je to vyloženě, a to se mi stalo, "kritika" typu "všechno špatně, vykašli se na to" nebo "tohle je špatně, protože je to fantasy a já nemám rád fantasy", pak zdvořile poděkuju, myslím si něco o kreténech a jdu dál.

Recenze mám ráda. I ty kritické. Jsem takový narcis, hrozně mě hřeje u srdce, když se mýmy výplody někdo zabývá.

11. Co ráda děláš ve svém volném čase?

Cvičím, chodím do lesa, sleduju seriály, a hlavně blbnu v našem fanfikčním rpg chaotickém světě. Tedy, poslední dobou spíš jenom to poslední, protože buď jsem v práci nebo na útěku - totiž, doma marod.

Věc, co mi rozhodně nehrozí, je nuda. A to i bez čtení.

12. O čem to rpg je? Můžeš nám ho ve zkratce přiblížit? Co tě na tom nejvíce baví?

Ve zkratce... *šílený smích* Dobře.

Ono vážně spíš než textové rpg v klasickém slova smyslu jde o křížence hromadně psané fanfikce a scénáře a chaosu.Univerzum, ve kterém se všechno odehrává, patří k seriálu Supernatural. Ale přihodil se nám už crossover s Marvelem/severskou mytologií, nechtěný a dost ošklivý střet s lovecraftovským vesmírem, a někde v budoucnu mi někteří účastníci vyhrožují Teen Wolfem.

A zjednodušeně, každý "hrajeme" za určitou postavu (více postav), kanonických nebo originálních, z větší části já, ale i ostatní plníme funkci "vypravěče", a prožíváme svoje příběhy.

Baví mě... no, zřejmě jsem hodně porouchaný jedinec, svým způsobem, ale baví mě vytvářet celou tu srandu s ostatními, i když už to dávno není jenom o psaní nebo hře. Nemluvím ani tak o srazech a "LARPech", spíš jsme dali dohromady rodinu různě podivných a nestandardních individuí, mimo to, že jsme nonstop "v rolích", se především vzájemně držíme nad vodou a pomáháme si prokousávat se životem.

Jo, a jablečnej koláč je taky fajn... prostě, situaci, kdy k tobě přijede Loki a tvoje "herní" dcera, přivezou jablečný koláč, a při přípravě lasagní si Loki pobrukuje "I'm only human after all" a vykládá látku z chemie, to jinde nezažiješ.

13. Lasagne a koláč od Lokiho? To chci! Já jsem u rpg skončila s Dračím doupětem. :D Kdybys mohla jeden den prožít jako zvíře, které by to bylo a proč?

Dej se k nám, máme i magickej celer! :D

A dřív by to byl vlk nebo tak něco, teď už mám jiný priority, takže asi kočka v nějaký domácnosti, který vládne. Myslím... naspat osmnáct hodin, mezitím dostávat od služebnictva jídlo a drbání a když mi polezou na nervy (moc jídla a drbání), tak je zdrápu do krve a půjdu spát.

14. Hm, vešel by se k vám Lucius Malfoy nebo Severus Snape? :D Co bys vzkázala svým čtenářům?

Vešly se lovecraftoviny a celej Asgard, takže jeden čaroděj sem, jeden tam... jenom by si musel dávat pozor na kulky. Na ty... uhm. Z pistole. Chápeš. Reflexy. :D

Vzkaz pro moje čtenáře: SORRY, JÁ TO DOPÍŠU! Jednou. Ne, děkuju za přízeň, komentáře a to, že si užíváte příběhy, které tvořím, a že mi většinou odpouštíte moje lapsy a kiksy a vůbec...

Protože sice se říká, že autor je bohem svého světa, ale za mě jsou bohy právě čtenáři, protože na jejich soudu je, jestli dané "stvoření" bude žít a mít třeba i život věčný...

15. Co bys vzkázala začínajícím autorům?

Ať hlavně hodně čtou.Každý řemeslo vyžaduje spoustu dřiny na sobě samém, a psaní je, v základu, taky řemeslo. Talenty, které v životě nečetly, a stejně vyplodí geniální dílo, se objevují jednou za celé věky a VY to pravděpodobně nebudete.

Vyvažte sebedůvěru, zápal pro věc a lásku k tvorbě se zdravou soudností a přijímejte kritiku jako něco, co vás může posunout dál.

Učte se od zkušenějších a nechtějte mít všechno hned, vždycky je lepší věc pořádně propracovat a vypilovat, než předhodit nedodělek. A hlavně milujte to, co děláte, nenechte si nikým vzít radost z tvorby a žijte tím, dokud můžete.

Moc ti děkuji za rozhovor, pokud bys chtěla ještě něco dodat, sem s tím.

Já děkuju, nakonec to byla fajn šance se vyžvanit. Jenom lituju, že to přišlo v době, kdy jsem vážně dlouhodobě neaktivní, ale možná to bude impulz vrátit se... k tvorbě. To zní hrdě. :)

Příjemně se mi s tebou psalo.A všem, kdo si to přečtou, přeju hodně elánu do psaní a ještě víc požitku ze čtení obecně.