Juditha_Gladys

Juditha_Gladys je moc milá autorka, která na svém profilu prozrazuje, že ve svém srdci mimo jiné ukrývá slabost pro dlouhovlasé muže, Kurta Cobaina, kávu a knihy. Dále jí není cizí černý humor, hudba ani dětský smích. 

1. Vzpomeneš si ještě, co bylo prvním popudem k tvému psaní a kdy to asi tak bylo?

No, jsem v rodině, kde se odjakživa něco tvořilo, moje babička i tety mají talent na psaní poezie a já to zdědila, a tak jsem jako první začínala psát básničky. Taky mě hodně bavilo psát slohovky, takže potom jsem se pustila do různých povídek a pohádek... a už to bylo. Myslím, že mi mohlo být tak kolem deseti, jedenácti.

2. Tak to je skutečně brzy. Kdy jsi začala publikovat veřejně? Psalas na nějaký blog před Wattpadem nebo jsi šla s tvorbou na světlo až zde?

Někdy v deváté třídě jsem si udělala blog na blog.cz. Měla jsem tam různý věci, nejen moji tvorbu prózy a poezie, (i když to je asi silný slovo) ale i nějaký články a tak. Ale jeden kluk mi tam psal hnusný komentáře, (protože většina básniček bylo o klucích a on pak psal že jsem.. no.. lehká) tak jsem si blog smazala a udělala si nový. Ten mám doteď, ale od té doby, co publikuju na Wattpad, ho úplně zanedbávám - Wattpad mi dává aspoň nějakou možnost zpětné vazby od čtenářů, což u blogu je tohle vždycky složité... Taky jsem psala i na různé povídkové servery třeba pištepovídky, nebo nějak tak, ale nikdy mi to nevydrželo. :)

3. S tím jsem měla u blogu problém i já, člověku strašně dlouho trvá, než sežene fanoušky, natož komentující. Jak jsi Wattpad objevila? Začala jsi publikovat hned nebo jsi nějakou dobu jen četla a zkoumala místní vody?

Na to, jak jsem Wattpad objevila, mám vždycky problém odpovědět, protože to nevím. Myslím snad, že skrz nějaký článek, co jsem hledala a vyskočil mi odkaz na Wattpad. A líbilo se mi to. No, jelikož už jsem toho měla docela hodně publikované na blogu, řekla jsem si, že proč ne, a vrhla jsem se do toho po hlavě. Jako první jsem si tu založila sbírku poezie, která bohužel není tak moc čtená. A pak se to už jen nabalovalo...

4. Jaký žánr tě nejvíce baví psát? A jaký naopak je ti natolik vzdálený, že bys ho ani nechtěla vyzkoušet?

Nejvíce mě asi baví fanfikce. Vlastně, já zatím jiný žánr prózy než fanfikce nepíšu, takže to ani nemám moc s čím porovnat. Teda zkusila jsem trochu naťuknout romantiku, ale myslím, že mi to moc nešlo. Určitě bych nechtěla vyzkoušet psát nějaký horor. Horory nemám moc ráda, hlavně jako filmy, a ani bych si na to netroufla.

5. Tvé fanfikce se zaměřují hlavně na Harryho Pottera a Kurta Cobaina. Co tě vede k psaní zrovna o Kurtovi?

No, hlavně můj vztah k němu. Od roku 2012, kdy mě s ním seznámil můj ex přítel, jsem si Kurta víc než zamilovala, a není to jeho pěknou tvářičkou, ale spíš kvůli bolesti v jeho očích a těch textech... Cítím s ním jakési propojení, které nedokážu moc vysvětlit... a navíc ho nechápu, protože umřel dva roky předtím mým narozením a jak říkám, já v jeho světě nebyla a on nebyl v mém. Chci tím, že o něm píšu dát vědět i ostatním, nejen těm co ho mají rádi, ale i těm co o něm ještě moc neví, jaký to byl úžasný člověk a jak do hudby vložil sebe. Navíc jsem o něm moc děl - a hlavně kvalitních - na Wattpadu nenašla. Když nemám co číst, tak si to napíšu.

6. Když mi bylo 14, měla jsem pokoj vylepený jeho plakátama. :D Zjišťuješ si pro své fanfikce reálné podklady nebo jsou to tvé fantazie?

O Kurtovi toho vím hodně, ale taky čerpám z knížky Těžší než nebe, a snažím se vložit mou fikci do toho co se Kurtovi reálně dělo a co prožíval. A když už nevím kudy kam, pomůže mi strejda Gůgl. Ve fanfikci na Harryho Pottera, přesněji Seva za doby Pobertů, se zase snažím držet kánonu - což je trochu lehčí, protože o té době až moc nevíme, ale přijde mi důležité se moc nevychylovat od toho, co bylo tak mistrovsky napsáno, a spíš to jen tím svým příběhem, který k tomu vkládám, dozdobit.

7. Je něco, co ve ff nesnášíš?

V těch svých asi ne, nevydala bych to kdyby mi tam něco vadilo. Ale obecně mi vadí asi to co většině - když je ten děj předvídatelný až nesmyslný a ani se nedrží originálu/ kánonu. Nikdy bych nechtěla, aby někdo napsal ff, kde se Kurt zamiluje do první holky co v publiku uvidí, vyléčí se z depresí a drog a žije šťastně až do smrti... I když, jednou jsem už četla něco podobnýho. A bohužel to byla reálná kniha.

8. Co na Wattpadu nejraději čteš? Máš nějaké oblíbené autory?

Na wattpadu čtu úplně nejvíc fanfikce, hlavně na Harryho Pottera. Ostatní žánry si můžu najít mezi reálnými knihami, které mám radši, ale u fanfikcí to není možné, proto se asi tady na ně zaměřuju nejvíc. Oblíbených autorů mám několik - tebe, KariLaz, RaSoKim, MarkKornor... pak ještě třeba Kat mezi řádky, Sarhemanna a autorku mého nejoblíbenějšího díla, KatuleL.

9. Děkuji za zmínku. ♥ Co reálné knihy? Jaké bychom našli ve tvé knihovně?

No, v knihovně to mám opravdu různorodé :) Najde se tam nějaká klasika, jako třeba moje nejmilejší Na větrné hůrce nebo Tolkein s Rowlingovou, spousta sbírek poezie, od Štipačova přes Shakespeara po Bukowského a taky moje srdcovky Šifra mistra Leonarda, Strážci času a Nekonečný příběh. I když čtu hodně young adult, to v mé knihovničce nenajdete, těch knih je tolik, že si je raději půjčuju v knihovně nebo je čtu na čtečce :)

10. To je poměrně široký záběr. Kladeš si nějaké dlouhodobé cíle, kterých bys chtěla do budoucna dosáhnout? 

Pro mě je vždycky cílem dopsat rozepsaný příběh. Nechci od toho odstoupit v půlce a nedotáhnout to do konce. Jinak jsem nikdy netoužila se psaním živit, beru to spíš jako koníčka než jako profesi... ale určitě by bylo fajn držet v ruce svou sbírku básní. Ale v životě jsou důležitější věci, když se to nepovede, hroutit se nebudu.

11. Jak bys popsala své básně? Jsou spíše zamilované, temné, či s úplně jinou atmosférou? Já osobně se do básní vůbec nepouštím, jednou jsem přebásnila Příběh tří bratří a stačí mi to do konce života, takže tomu absolutně nerozumím. :D 

Ó, tak to bych si chtěla přečíst! :D Zezačátku, jak už jsem psala, jsem psala básničky hlavně o klucích, takže zamilované byly rozhodně... ale postupem času se staly depresivnějšími a teď už píšu jenom takové. Píšu o samotě, nenávisti, prázdnu, smutku a lhostejnosti... Zkrátka melancholické, takové, jaká jsem i já sama.

12. Najdeš to ve Třicet dní, myslím, že pod kapitolou Domácí úkol, ale moc od toho nečekej. :D Co děláš ve svém volném čase, pokud nečteš nebo nepíšeš?

No, tak to je těžká otázka, protože hlavně čtu nebo píšu... :D Ale věnuju se taky betakorekci, ráda peču a vařím, miluju nejrůznější seriály a hraní her. Ale nejlepší je stejně pít kafe, číst knížku a poslouchat při tom Nirvanu. Jo a taky hledat fotky svých idolů na Pinterestu :D

13. Pinterest je zlo :D Kdybys mohla být na jeden den zvířetem, které by sis vybrala a z jakého důvodu?

Není :D Je to ráj všech fanatických fanynek :D To vím úplně přesně - orlem. Strašně moc bych chtěla být volná jako on a jen tak si lítat a nebát se, že spadnu.

14. Co bys vzkázala svým čtenářům?

Chtěla bych jim říct, že jsem ráda za každého človíčka, který si moje dílo přečte a že jsem moc šťastná že je mám, i když jich není mnoho. A ať se nebojí komentovat! :)

15. A co bys vzkázala začínajícím autorům?

Ať hodně čtou a píšou, píšou, píšou! To jediné je může víc a víc posunout. A taky ať se neostýchají kdykoliv se zeptat starších a moudřejších, není to hanba.

Já ti moc děkuji za rozhovor. Pokud bys chtěla ještě něco sdělit, pódium je tvoje.

Jen bych ti taky chtěla moc poděkovat za tu možnost, jsem moc ráda, že si se mnou dělala rozhovor zrovna ty.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top