A tak tam stál, v celé své kráse, jakou mu jen kocovina umožňovala. K Amyinu překvapení ho vůbec poprvé viděla v něčem jiném než jeho téměř ikonické bundě. Kdo by to byl řekl, že může kdokoli vypadat tak neodolatelně v obyčejném modrém svetru? Upřímně mu záviděla. V hlavě si jen představila, jak asi vypadá ona, když se ani neobtěžovala zakrýt si kruhy pod očima a hřeben použila jen pod salvou připomínek od holek. Zbývalo posledních pár vteřin, než si všiml, že ty tři ztichly jako pěny a zírají na něj.

„Dobré ráno, krasavice," broukl jejich směrem a zapřel se o pult. „Jako obvykle, Dolores," řekl k paní, která se zarděla, když z jeho úst zaslechla své jméno. I napříč generacemi dovedl ženy svým vystupováním přivést do příjemných rozpaků.

„Neříkalas, že sem nikdo nechodí?" naklonila se Amy k Lily a za zástěnou tvořenou dlaněmi ji sjela. Otázku doplnila náležitým kopancem do holeně. Pak se na Ethana otočila a pozdrav mu oplatila.

„Možná, jenom maličko možná, jsem mu tak trochu napsala, že tu budeme?" odpověděla vyhýbavě místo ní Letty a zakřenila se. Natáhla ruce k Amy a stiskla jí ty její. „Nečekala jsem, že dorazí, navíc tak rychle, vážně," ujišťovala ji. „Jde sem," špitla k ní a pak roztáhla rty do úsměvu. „Ethane, máš se?" zvedla se od stolu a Lily táhla s sebou ven z bistra. „Dáme si cígo, přidáte se?" zeptala se, přestože bylo nad slunce jasné, o co se snaží. Amy se jen ušklíbla, jelikož věděla, jaký postoj Letty ke kouření má. Kouření nesnášela a už to, že se pro ni takhle obětovala, znamenalo víc než cokoli.

„Ne, díky," zamumlal a s talířem v ruce pokynul k prázdnému místu naproti Amy. „Můžu?"

Amy přikývla a stočila hlavu k oknu, aby se na něj nemusela dívat zblízka. Za oknem na ní Lily s cigaretou pověšenou v koutku úst a veselím nabitá Letty ukázaly zdvižené palce. Pak se otočily, aby jim dopřály trochu soukromí. Amy by se vsadila, že se Letty nemůže dočkat, až se sem vrátí a bude vyzvídat všechny detaily.

Schovaná za prameny vlasů po očku pozorovala, jak Ethan mlčky jí. Znovu byla překvapená množstvím jídla, které byl do sebe schopný nacpat. Snažila se na něj nedívat moc okatě, ale i přesto, že pozorovala jeho zaneprázdněné ruce, ze kterých se z vyhrnutých rukávů svetru až k pažím táhly dlouhé, vyrýsované žíly, stejně jí vždy sjely oči k těm jeho. Přestože vypadal za daných podmínek dobře, na jeho únavou potemnělých očích byly vidět i mimo probdělou noc obavy. Co jsi dělal, Ethane? Co jsi dělal celou noc? Bylo otázkou času, než jeden z nich musel promluvit. Nakonec ticho prolomil Ethan, chvíli potom, co dojedl.

„Měla bys něco sníst," řekl stroze, aniž by se na ni podíval.

Amy zklamáním klesly koutky. Čekala, že po té době ticha pronese něco duchaplnějšího, než že ji upozorní na to, na co už tenhle den snad pátý člověk. „Jsem v pohodě," řekla jen, ale hladový žaludek ji zradil a na protest se ozval.

„Budu tě muset násilím nakrmit, nebo to zvládneš sama?" řekl panovačně a snažil se situaci odlehčit smíchem. „Věř mi, nic lepšího jsi v životě nejedla."

„Co se včera stalo?" řekla namísto odpovědi a konečně se na něj napřímo podívala. „Myslela jsem, že se probudím u tebe a ne v objetí dvou holek," poznamenala suše.

Ethanovi zacukaly koutky, ale pak se neudržel a přiškrceně se uchechtl.

„Není to tak, jak to vyznělo," ujišťovala ho, ale už ani ona nedokázala udržet kamennou tvář a rozhořčené napětí ji pomalu opouštělo.

„Musíš uznat, že to zní jako o dost lepší noc, než jakou jsem měl já."

„Za to bych ruku do ohně nedala. Znáš to, tři holky na jednu postel, byla to celkem jízda," zamumlala ve snaze o neutrální tón. To už se ale smála i ona.

„To bych do tebe neřekl. Budu se muset doptat Lily, abych věděl, o co jsem přišel," škádlil ji. Mezi prsty žmoulal ubrousek, ze kterého odtrhával malé kousíčky. Amy ta kupička papíru přiváděla k šílenství, ale sama by v nervozitě ruce nejradši něčím zaměstnala. „Každopádně, nelituju. Rád si na tebe počkám," řekl. Natáhl k ní ruku a pohladil ji po jejím hřbetě.

Amy byla zmatená. „Takže jsme se nepohádali?"

„Proč bychom se měli hádat? Prostě jsi trochu přebrala a mě, ač to tak možná na první pohled nevypadá, úplně neberou holky, který už o sobě ani neví. Nejsem nekrofil. I když by pár mých přátel přísahalo, že mrtvá holka je pro mě taky holka," řekl a snažil se vyhnout zděšenému pohledu, který na něj zpoza pultu Dolores házela, když ho slyšela. Na malou chvíli strnula a přestala leštit už takhle lesklou vitrínu.

Amy se po ní přes rameno ohlédla a zasmála se. Pomalu začínala chápat, co se na něm Lily tolik líbilo. Zvláštní smysl pro humor měli bezpochyby oba. Pokračovala v dotazování: „Takže nic nebylo?"

„Chtěla bys snad zlepšit ráno?" zeptal se s povytaženým obočím. „Byl bych všema deseti pro, ale musím ještě něco zařídit," řekl a zvedl se od stolu a nahnul se, aby ji políbil, tentokrát o dost pomaleji než kdy předtím. Amy cítila v břiše podivný pocit, skoro jako by se jí v něm třepotali motýlci. Vzhledem k předešlému večeru to ale byla spíš neobvyklá směsice alkoholu, doplněná o nedojedené buritto, které leželo na stole před ní a postupně okorávalo. Hlavně se nezamiluj do prvního, na kterýho tady narazíš, slyšela v hlavě Lettyin hlas. Připomněla si tak, že si do ní musí rýpnout a zeptat se, jak jim to jde s Thomasem. Copak to ale jde, neoblíbit si ho, když je takovýhle? Postupně se začínala sžívat s myšlenkou, že nakonec nepůjde asi jen o čistě fyzickou přitažlivost. Takhle se mnou Clifford nikdy nejednal, uvědomila si najednou a v žaludku ji píchlo. Taky mu ale asi neprošlo postelí tolik holek, co Ethanovi, pomyslela si trpce.

Když si zpětně přehrávala v hlavě jejich první setkání a ještě několik dalších, přišlo jí téměř nemyslitelné, aby se jí zrovna tenhle člověk zalíbil natolik, aby z něj měla sevřený žaludek pokaždé, když ho uvidí, navíc s přitroublým úsměvem na tváři navrch. Přesto se bála, že bude tím klukem, který ji zničí, tak jako tolik holek předtím.

Z chvilkového zasnění ji vytrhly holky, které se zatím do bistra stačily vrátit. Nestačila si ani všimnout, že Ethan zmizel. Než se stihla pořádně nadechnout a vzpamatovat, Letty už spustila se svým zvědavým: „Tak co?", doplněným o stejně přitroublý úsměv, jaký měla před chvílí na tváři namalovaný ona sama.

„Vypadá to, že se nestalo vůbec nic špatnýho," začala a řekla jim potom vše, co zjistila od Ethana.

„To je tak sladký," řekla Charlotte. „Nemyslíš si, že je to od něj hezký, Lily?" zeptala se, ale odpovědi se nedočkala. Lily zírala do telefonu a nevnímala nic a nikoho jiného než rozsvícený displej a příchozí zprávu na něm. „Lily?" zeptala se znovu a žďuchla do ní ramenem. Amy chvíli přemýšlela, jestli je vůbec vhodné, radovat se před ní, když je nejspíš sama do Ethana ještě zakoukaná. Cítila se najednou hrozně provinile a pohledem se snažila Letty naznačit, aby ji nechala být. Lily se ale najednou zvedla a i s telefonem vyběhla ven, bez jediného slova.

„To jsem posrala, co?" řekla jen Letty a omluvně se na Amy podívala. „Běž za ní, já to tady zatáhnu. Jdi."