Riley:

Jack byl velmi milý. Ze začátku jsem mu vůbec nedůvěřovala a bála jsem se ho. Ale všechny techniky obrany mi vysvětlil dopodrobna. Snažila jsem se na něj stále usmívat, i když jsem některým věcem nerozuměla. Pak přišlo na zbraně. Zavedl mě k jednomu z mnoha podstavců, pro zbraně. Po jedné mi je představil a řekl mi jejich výhody a nevýhody. Okamžitě jsem si zamilovala malý nožík, který se dal zastrčit do boty, pak mě hodně přitahovala katána. Když jsem se pro ni chtěla na táhnout chytil moji ruku. Podívala jsem se na něj. Když se dotkl mé kůže proběhla mi tělem zvláštní energie. Byl to příjemný pocit. „Tu bych si teď raději nebral, nejsi na ni připravená. Tahle katána je stejná, jako Isamova. Isamu byl velmi dobrý zabiják, ale skoro všechnu jeho práci odváděla silná katána. Tyhle katány dokáží vstřebat magii bojovníka a zaměřit ji na určitý cíl v podobě draka." řekl a já ztáhla ruku zpátky. Před očima mi přeběhli zase ty vzpomínky, ale jen střípky. Oheň, krev, Vládkyně, a pak zase ta neznámá tvář. „Chci, aby jsi mě na ni připravil. Moc ráda bych se naučila s katánou." řekla jsem a zahlédla jsem jeho překvapené oči. „Dobře, ale dnes začneme jen pomalými krůčky." Přemýšlela jsem zda věděl o tom, že jsem Isamu zabila já.

„Nejprve musíš získat stoprocentní fyzickou sílu. Tvoje magie bude procházet totiž celým tělem do katány. Takže tě vyzkoušíme. Zkus na mě zaútočit a dostat mě na zem.„ vyzval mě. Nečekala jsem a sebrala snad veškerou sílu, co jsem měla. Chtěla jsem ho chytit za pas a přehodit, ale odrazil můj útok a já padla na zem, jak hruška. „Vstávej princezničko a znovu. Tady už tě šetřit nebudu." chytila jsem se za boky a zvedla. Těžce jsem oddechla. To jako vážně? A já myslela, že dnešek to bude pohodička.

Až všichni skončili z tréninkem, rozloučili jsme se rovnou jsme pádili do sprch a do šaten. Já jsem se jen převlékla, protože jsem měla za trest po skončení přijít zase do třídy. Když jsem vešla uviděla jsem, že tam sedí i Kyle. Seděli s Markem samozřejmě vedle sebe a smáli se. Když jsem vešla jejich zraky se zaměřili na mě. Rozhodla jsem se je ignorovat a sedla si dozadu na své obvyklé místo. Do třídy vešel Joe. „Budete tady sedět aspoň hodinu, pěkně si tady sednu a budu vás hlídat. Žádné kecání a Mark a Kyle od sebe." řekl naštvaně Joe a oni ho poslechli a Kyle si odsedl.

Strašně jsem se nudila, když na mě někdo sykl. „Hej Riley. Jdeš na tu dnešní párty k Molly?" podívala jsem se za hlasem a byl to Kyle. Copak se děje, že se mnou mluví? „Možná jo, co tebe to vůbec zajímá, zda tam jdu nebo nejdu." řekla jsem mu jednoduše a položila jsem hlavu zpátky na lavici a snažila se usnout. Ale on mě začal šťouchat do ramene. „Mám zajímavé informace o tom dni, co jsi zabila Isamu. Jestli chceš vědět, proč máš stále díry ve vzpomínkách, klidně ti to řeknu, ale jen jestli se objevíš na párty." zašeptal a získal si tak mou pozornost. „Opravdu to víš? A kde jsi ty informace získal?" zeptala jsem se. „No přece jsem se je dozvěděl od Markova otce. Chová se ke mě jako bych byl jeho druhý syn, a proto mi říká všechno. Vím, co se té noci stalo a taky vím, že ti Markův otec nešel pomoct z bezvědomí, on ti vymazal vzpomínky.Chceš si vzpomenout nebo ne?" na jeho úsměvu se mi nic nelíbilo. Nevěřila jsem mu, ale možná má pravdu. Konečně budu moct dát všechny ti dílky vzpomínek do hromady. Přikývla jsem. „Uvidíme se tam."

Napsala jsem raději Cameronovi ať dojede později, že mám odpykávat trest ve třídě a on poslušně dojel v čas. Vycházela jsem ze školy, když mě zastavil mobil. Podívala jsem se na displej a volal mi zrovna Andrew. Pozdravila jsem ho a začala ho uklidňovat, že jsem v pořádku. Z ničeně jsem se koukla na Camerona a on mi otevřel dveře, jako správný gentleman. Sedla jsem si a byla jsem nakonec ráda, že Andrew zavolal. Nezvládla bych to trapné ticho, které by nastalo mezi mnou a Cameronem.

Když jsme dorazili domů nikdo tam ještě nebyl. Ani jsem Cameronovi nic neříkala a šla se chystat na večer. Přece jen potřebuji hodně času na přípravu, abych vypadala perfektně. Cameron se ani na nic neptal a šel taky do svého pokoje.

Brzy už přišli domů i ostatní a za chvíli před domem troubili holky. Když jsem se pokusila nenápadně vypařit z domu. Nepovedlo se mi to, jak jsem čekala. „Kam jdeš?" zeptal se Bradley úplně mě vylekal, že jsem nadskočila. „Prosím brácho, jdu na takovou menší párty, jen pár mých spolužáků a to je vše. Slibuji, že dorazím brzo." zaprosila jsem. „Ok, ale ať jsi brzo doma, jinak tam přijedu a udělám tam takovou scénku, že tě před všema ztrapním." byla jsem překvapená z jeho odpovědi. To je nějaký podezřelý?„Dobře díky, slibuji, že budu brzy doma." a vyrazila jsem ze dveří vstříc autu.

Když jsme dorazili skoro celý dům už byl plný lidí.„Říkali jste, že to bude malá párty."

„Nikdo nic takového neřekl Riley. Pojď si to užít prosím tě." řekl Olly a táhl mě s ostatními dovnitř. Místnosti byli plné lidí, skoro nikoho jsem neznala. Všichni si noc opravdu užívali a každý měl v ruce aspoň jednu sklenku alkoholu. Byli tu i vyjímky, jako třeba já. Raději si otevřeli rovnou celou flašku a z té pili. Holky mě pořád nutili tancovat, ale chtěla jsem najít Kyla, aby mi konečně řekl ty informace co potřebuji, ale nikde jsem ho nemohla najít. A za chvíli jsem byla opilá, že jsem ho už ani nepotřebovala hledat. Užívala jsem si to, jak alkohol vaše emoce zvětší. Při tancování jsem každý dotek cítila intenzivněji a mým tělem pro létala rozkoš. Nevnímala jsem čas ani místo, a ani lidi se kterými jsem se bavila. Unášela jsem se hudbou. Všechno to ale zesláblo, když mě někdo chytil za ruku a vtáhl do prázdného pokoje. Vtáhl mě dovnitř a hodil na postel. Zamknul za námi dveře a přišel ke mě. „Jéé ahoj Kyle, konečně jsi přišel." řekla jsem šťastně.

Kyle nic neříkal, jen se mi díval hluboko do očí a pomalu se na mě nade mě nakláněl. Nevěděla jsem co dělám, byla jsem příliš opilá. Cítila jsem jak atmosféra mezi námi houstla a tak jsem ho rychle políbila. Oplácel mi polibky. Brzy jsme oba rychle dýchali a snažili se popadnout dech. Ty polibky byli tak intenzivní chtěla jsem víc. Začal mě svlékat a já jeho. Do týkali jsme se navzájem a zkoumali naše těla. Cítila jsem jeho penis už v erekci a chtěla ho. Jedině jeho. Když ale vytasil svoje vlkodlačí tesáky a jeho oči fialově zajiskřili něco ve mě cuklo. A pak když se do mě zakousl, vykřikla jsem rozkoší, ale i bolestí. Vraceli se mi vzpomínky. Ty jeho oči, někoho mi připomínali. Něco mě probralo. Odstrčila jsem ho od sebe, nechtěl jsem s ním mít sex. Já mám přece přítele. Nemohla jsem si sice na něj vzpomenout, ale nějak jsem věděla, že někoho mám a že tohle je špatný. „Co se děje?" řekl a já se začala oblékat. „To nejde, mám přítele. Nemůžu ho podvést." řekla jsem celá  zadýchaná. Zastrčil tesáky a utřel si moji krev z úst. „Riley tvůj přítel je mrtvej. Zabil ho Isamu. Sebrali ti vzpomínky, aby jsi na něj zapomněla." Jeho slova mě probrala, jako kdyby mě trefil balvan. Cítila jsem se najednou úplně střízlivá. Do očí se mi hrnuly slzy, když jsem si na vše vzpomněla. Ta tvář. To byl Daniel. Moje láska, můj vlkodlak. Nezachránila jsem ho. Klesla jsem na kolena. Kyle si mě nevšímal oblékl se a chystal se vyjít z pokoje. „Promiň, ale myslím, že je to pro tvoje dobro, když to víš. Škoda, že jsme si před tím ještě neužili, určitě by jsi nelitovala. Ani netušíš, jakou rozkoš ti může přinést moje vlkodlačí kousnutí." s těmi slovy vyšel z pokoje a nechal mě tam samotnou. Brečela jsem a brečela, pak jsem křičela, byla jsem naštvaná hlavně na sebe. Nezachránila jsem ho a pak jsem se tak nechala očarovat? Nechápu, proč všichni říkají, že jsem silná, jsem nejslabší nadpřirozená bytost, jaká snad existuje. Mám moc, ale neumím s ní nikoho zachránit.