8. Povědomá tvář, která mě ničí zevnitř
Riley:
Ráno jsem vstala ještě před zazvoněním budíku a zase jsem se rozhodla osprchovat. Celou noc se mi zdáli nějaké sny. Byli plné plamenů a stále se mi před obličejem objevoval ten neznámý kluk. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a viděla jsem, že ty sny mi vůbec neprospěli, moje kruhy pod očima byli hrozné. Zachránila jsem to makeupem a pak jsem se šla nasnídat dolů. Slyšela jsem v kuchyni hlasy. „Jeho rodiče dnes přijeli za Vládkyní, byli s toho nešťastní. Jak znám mou setru navykládala jim úplně pohádky o tom, jak zemřel. Chtěli jeho tělo zpátky, ale ona to svedla na ty plameny co vyvolal Isamu, že tělo žádné není a popel rozprášila před hrad na jeho počest."
„Ta si teda dobře umí vymýšlet a co oni na to?" řekla Mia, poznala jsem její hlas. Nechápala jsem moc o kom to mluví a tak jsem už raději nešmírovala a šla se nasnídat. Pozdravili mě a dál se o tě věci nebavili, jako by chtěli přede mnou něco utajit. „Tak dnes tě doprovodím do školy já." řekl Bradley a usmál se na mě. „Ale proč nepotřebuji doprovod."
„Ale ano Riley, copak si nepamatuješ toho starého muže s kterým jsi bojovala na hradě? Jmenoval se Isamu a byl to výborný zabiják, a bojíme se, že nebyl jediný, kdo tě chtěl zabít." kousla jsem si sendviče a přikývla.
Až jsme konečně dorazili do školy, zastavila jsem se s Miou před vchodem a rozloučila jsem se s bratrem. „Jo a nezapomeň dnes večer by měl volat Andrew. Dozvěděl se o té události a chce s tebou mluvit."
„Bože proč jsi mu to říkal Bradley? Víš, že bude strachy bez sebe, ještě by chtěl pak přijet a já nechci, aby tam Morgan nechal samotnou." jen se usmál a zamával k odchodu. Mia mě vtáhla dovnitř školy. Chodby byli plné divných lidí, na některých jsem poznala co jsou za bytosti. Hodně upírů, vlkodlaků, nějaké víly. Pak jsme šli do třídy, kde měla hodinu Mia. „Ty jsi zase nahoře jo a nezapomeň zpátky tě bude brát Cameron, tak na něho počkej, však on ti ještě zavolá."řekla Mia a pak přišla Amanda. „Ahoj holky." řekla a mi jsme ji pozdravili na zpět. „Nechceš doprovodit až nahoru?" zeptala se Mia a já odmítla. Pak se tedy zašili s Amandou do třídy a já vyrazila bludištěm chodeb k naší třídě. Pošla jsem pár kroků od Miiny třídy a někdo mě chytil za rameno. Byl to kluk od nás, ale nemohla jsem si vzpomenout na jméno a tak jsem ho jen pozdravila. „Ahoj Riley, pamatuješ si mě? Já jsem Mark Asher, ten nejhezčí upír od nás." aha hned jsem si vzpomněla. „Jo vím, co potřebuješ já jdu zrovna do třídy."
„Ale jen jsem chtěl s tebou mluvit, ještě dřív než tam dojdeš, slyšel jsem tu novinku. Holka ty jsi fakt hustá, zabila jsi výborného zabijáka teprve včera a dnes tady stojíš v plné síle." řekl a smál se. Popravdě mi vůbec nebylo dobře, celé tělo mě bolelo, přes noc jsem se kvůli nočním můrám vůbec nevyspala a on mě takhle chválil ani jsem na to nebyla pyšná, že jsem někoho zabila, měla jsem takový pocit, že to bylo špatné.„Hej promiň, ale já o tom nechci mluvit, měla jsem štěstí, že mě nezabil a víš, nechci aby to nikdo jiný věděl, jak ses to vůbec dozvěděl ty?"
„Přece můj otec pracuje na hradě. On je vynikající upír, ale taky zaklínač, vždyť mi říkal, že včera u vás byl, když jsi se probrala z bezvědomí." takže to byl jeho otec, to jsem nevěděla. „Aha tak prosím nikde jinde to neříkej ano?"
„A proč ne, copak ty se za to stydíš?" řekl a najednou byl až moc blízko mě. Odvrátila jsem od něj pohled. „Já raději půjdu, kašlu na to říkej si to komu chceš stejně ti to nikdo neuvěří." a vydala jsem se směr do třídy, ale chytil mě za ruku. Podívala jsem se na něj naštvaně. „Co ještě chceš?" trošku jsem nadskočila, když jsem viděla, že jeho upíří tesáky jsou venku. Přitáhl si mě blíže a všichni na nás koukali. „Pusť mě, laskavě." řekla jsem mu jako varování, protože jsem nechtěla používat svou sílu.„Moc se mi líbíš Riley, víš když mi o tobě pak ještě povídal Kyle, ten zatracený vlkodlak, chtěl tě stejně tak jako já tebe. Ale já budu lepší to mi věř." bylo mi z jeho slov špatně. Nevydržela jsem to a použila jsem svou upíří a vlkodlačí sílu a odhodila ho na stěnu. Zařval a ze stěny odpadlo trochu omítky a udělal do ní díru. Doslova jeho tělo bylo obtisklé ve stěně. „Co se to děje?" uslyšela jsem hlas za námi a všichni studenti, co sledovali náš rozhovor se rychle přesouvali do tříd. „Riley Bainesová a Marku Ashere nemáte být už náhodou ve třídě?" byl to náš učitel Joe. „Omlouvám se, ale Mark na mě zaútočil první." cítila jsem se jak někde na základce. Mark se těžce zvedl a přišel k nám. „Já nic neproved." řekl. „Takže vytasené tesáky a pitomé uchylné řečičky jsou nic jo?" vystartovala jsem na něj. „Dost vy dva! Jste jak malé děti! Dnes budete po škole oba!" chtěli jsme protestovat, ale Joe nás umlčel. A tak jsme ho následovali do třídy.
Ve třídě už všichni čekali na hodinu. Posadila jsem se se sklopenou hlavou do zadní lavice, co nejdále od toho hajzla. Ten se s úsměvem pozdravil s Kylem, tím vlkodlakem, který minulou hodinu neposlouchal našeho učitele. Něco mu pošeptal a jeho oči spočinuli na mě. Odvrátila jsem se a koukala raději z okna, opravdu jsem nestála o jejich pozornost. Vedle mě se někdo pohnul a poklepal mě na rameno. „Ahoj to jsem já Lily. Co se stalo, že vás sem dotáhl Joe?" řekla a já se na ni otočila. „Ahoj, ale nic jen jsem dala tomu blbečkovi za vyučenou, na ty jeho blbý kecy nejsem zvědavá." řekla jsem jí a ona překvapením vykulila oči a pak začala tleskat jak blázen a smála se. Pak se otočil ten roztomilej kluk, který seděl přede mnou. „Jako vážně? Tak proto máš Kylovu plnou pozornost, víš on takové holky má rád, takové, které se dají těžko dostat. Konečně někdo tomu blbečkovi upírkovi dal na prdel, fakt mě štve. Škoda, že jsem to nebyl já, teď bych moc rád koukal na Kyla tak jak kouká na tebe." byl to ten gay Ollie, je moc milej. Po jeho slovech jsem se podívala za něj, kde jsem opravdu ještě pořád zachytila Kylovi oči. „Ach bože o to mi ani nešlo, jak se ho teď zbavím?" zeptala jsem se Ollieho a on se zasmál.„Vážně holka? Tak ho nechej mě, já už se o něj postarám, jestli teda vážně nemáš o něj zájem." a já přikývla. „Díky to by jsi byl moc hodněj, Kyle není můj typ, takový namachrovaný blbečky si opravdu nechám ujít."
„Hele Ollie, tak dáme nějakou párty dneska a já ti ho pomůžu sbalit." řekla Lily, která nás celou dobu poslouchala. „To je super nápad a Riley půjde s náma, jako návnada a pak si ho vezmu já a přeorientuju ho." řekl Ollie a pousmál se nad svým ďábelským plánem. „Hej lidi jestli je tohle váš chabej plán mě dostat na nějakou párty, tak vám to nevýjde nikam nejdu." Najednou se někdo posadil vedle mě a chytil mě kolem ramen. „Ale Riley nebuď taková, užijeme si to. Ale párty bude u mě jasný Lily?„ řekla Molly ta mořská panna. Lily zajásala, opravdu se nechá nadchnout každou blbostí. „Super, tak v kolik večer u tebe, pozvu tam ostatní, slyšela jsem, že u tebe Molly jsou párty nejlepší."
„Ok tak v devět večer u mě. Všechno nachystám s Naomi, sice ona taky nemá párty ráda, ale když už žije u mě doma tak to musí přežít." řekla Molly a uviděla jsem jak se k nám Naomi otočila, nevypadala moc nadšeně, stejně jako já. Molly na ni mávla a ona se otočila zpátky pohledem od nás. „Takže jdeš Riley, stavím se pak pro tebe." řekla Molly a plácla mě po zádech. „Ale jak víš kde bydlím, když mě teda půjdeš vyzvednout?" řekla jsem udiveně. „Aha to nevím a řekneš mi to?"
„Neřeknu, protože na žádnou párty nejdu." řekla jsem a Molly mě dál přemlouvala s Lily a i Ollie začal. Pak k nám nečekaně přišla Becca, ta šamanka a vzala mě za ruku. Aniž bych něco řekla vyslovila adresu místa kde bydlím. „A už buďte ticho nepotřebuju poslouchat vaše přemlouvání."
„Díky Becco." řekla Lily a ona si zase naštvaně sedla na své místo. „Hej to není správný číst někomu informace." nevěděla jsem, že něco takového šamani dokážou, zajímalo by mě zde viděla i jiné věci? Nebo jestli ví všechny informace o každém z nás. „Pokud je to pro dobrou věc jako je párty tak je to v pořádku, takže jdeš Riley o půl deváté se pro tebe stavím." řekla Molly a šla si taky sednou zpátky na své místo, než jsem stačila něco říct, všichni se otočili do předu a vešel do třídy učitel Joe.
Hodiny byli nudné, začali jsme probírat teorii o magii, jak ji používat, její následky. Učili jsme se i žebříčky nadpřirozených bytostí, ovšem že Vládkyně byla na prvním místě, ale co mě překvapilo, že andělé a šamani hned pod ní. Zjistili jsme, že existují i jiné nadpřirozené bytosti a stále se nové objevují, kvůli křížení, a některé jsou stále neprobádané. Ovšem, že se zase všechny zraky obrátili na mě, když šlo o ty neprobádané. Po pár hodinách teorie nastali hodiny praxe. Joe nás zase zavedl ven na hřiště. „Co tady dnes budem dělat Joe?" zeptal se nedočkaví Ollie.„Dnes chci vidět, jak jste dobří ve sportu, kdo je silnější, používejte jen schopnosti které souvisí s fyzickou sílou, žádná magie ano?" řekl Joe a hodil Kylovi míč.„Tak jdeme děcka, basketbal vás bude bavit." řekl a zapískal na svou píšťalku. Cítila jsem se divně, ale hráli jsme to i na lidské škole, tak mi to snad půjde. Rozdělil nás do týmu a já jsem skončila s Lily, Markem a Beccou, proti nám byl tým Kyle, Molly a Ollie, Naomi. Pak začala hra. Snažila jsem se a dokonce jsem i dvakrát skorovala, ale nejslabší článek u nás byla Becca. Měla sice kousek vlkodlaka v sobě, ale jako šamanka si zvykla více. Více si zvykla pracovat s magií tím pádem její fyzické síly nebyli až tak moc valné. Nejsilnější z našeho týmu byl samozřejmě Mark, čistokrevný upír a já. V nepřátelském týmu byl nejslabší Molly, je to přece jen křehká mořská panna a tak se moc do toho nehrnula. Za to Naomi mě velice překvapila, táhla celý tým společně s Kylem. Kyle do mě vždy narážel a zkoušel mou sílu, občas jsem ho přemohla, někdy ale ne. Byl to vyrovnaný zápas a skončil vyrovnaně. Po hodině ho konečně Joe ukončil. „Dobře to stačí lidi." řekl a mi všichni trochu oddechovali.„Vypadá to, že tu je pár adeptů, kteří moc fyzickou sílou neoplývají, musím vám ale říct, že na tom budeme pracovat, takže mě všichni následujte." a šel k místu z názvem cvičiště. Byla to obrovská hala plná zbraní. Všichni byli nadšení až na mě. „Tak tady si to procvičíme více, budeme tady trávit veškerý čas dá se říct, a na konci měsíce přijde na souboj, který vyřadí dva z vás ven. Nebudete se už moct zůčasnit hodin a budete na svůj zápas do jámy trénovat sami, tím pádem máte menší šanci na získání postu Vládkyně nebo Vládce. Všichni si začali naštvaně šeptat, že jim to nikdo neřekl a začali se bát. Taky jsem to nevěděla, ale Joe nás všechny uklidnil, že když budeme trénovat dobře tak se nemusíme bát. „Začneme trénovat. Vyberu pro každého z vás cvičiště, dostanete každý jednoho lovce v maskách k sobě, který vás bude celý měsíc trénovat, budu vás sledovat a dávat vám různé tipy." řekl Joe a zavolal muže v maskách. Byli to ochránci Vládkyně jak jsem už věděla a slyšela. Mě přiřadili muže v černé masce, se zlatými vlnkami pod očima.
Jack:
Byl jsem šokovaný, když si mě Vládkyně v průběhu, kdy Riley byla ve škole zavolala. „Budeš pracovat i ve škole, musím ji mít nakonec raději pod dohledem i tam, něco se mi poslední dobou ve škole děje, kdo ví zda tam není někdo proti mému rozhodnutí. Takže budeš její trenér, kterého dostane každý z nich, mluvení úplně minimální ano? A vycvič z ní tu nejlepší bojovnici, odměním tě pak za to, ale pokud se jí něco stane, víš co tě čeká." byl jsem stále překvapen z jejích slov. Nikdy bych nečekal, že mě nechá být k ní až tak blízko. Moje srdce poskočilo, když jsem se pak nahlásil učitelovi Joe, že ji mám nařízeno od Vládkyně trénovat. Joe vzdychl a přečetl mi všechna pravidla, které mají maskovaní lovci. „A ještě něco, tahle dívka je mnohem silnější než se zdá, tak ji nešetři i když je prý pokladem Vládkyně." řekl Joe a já se mu uklonil a vyšel z místnosti a šel se připravit na cvičiště.
Pak konečně došli. Joe je přivedl na cvičiště a vysvětlil jim jak se věci mají a pak jsme přišli na řadu mi. Joe nám každého našeho člena, kterého budeme mít na starosti představil a pak přišla řada na mě. Riley na mě koukala a prohlížela si mě od hlavy k patě. Bylo jasné, že mi nevěřila. „Tak Riley, tohle je Jack, bude tě mít na starosti, moc toho nenamluví, ale to všichni maskovaní lovci, tak nečekej, že ti bude někdy odpovídat na ty tvoje dotěrné otázky. Takže bycha Jacku je někdy až moc zvědavá." řekl Joe a praštil mě mile do ramene a smál se. Přikývl jsem a ujal se Riley. „Prosím následuj mě." to byla první slova, která jsem řekl tomu nádhernému stvoření, které si mě stále nevěřícně prohlíželo.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top