4. Zjistila jsem, že nejsem sama

Riley

Posadila jsem se do prázdné lavice vzadu.  Konečně všechny zraky se otočili k učiteli a on začal vysvětlovat. „Jsem tu protože si vás Vládkyně vybrala, ale jen jeden z vás bude takzvaný vítěz. Všechno to skončí v bitevní jámě v táboře lovců v maskách, ale ještě než půjdete do boje musíte se naučit svoje schopnosti plně ovládat. Tady ve škole je to bezpečné. Jak jste si mohli všimnout při příchodu, celá budova je pokrytá obraným polem, takže je v podstatě nezničitelná, bezpečná proti nebezpečí z venku, a taky aby nebezpečí ze školy neohrozilo město. Ale já vám stejně v nebezpečných chvílích pomůžu, utlumím vaše schopnosti a pokud se i tak neuklidníte pošlu je proti vám. Rozumíme si?!" a praštil pěstí do obličeje toho kluka, který seděl v první řadě a nedával pozor. Uhnul bolestí a z jeho pusy mu od kápla kapka krve. Cítila jsem jeho vůni, ta krev mě přímo lákala. Byla jiná, svěží a čistá. Chytila jsem se stolu, aby jsem se pro tu kapku nerozběhla. Snažila jsem se to vypudit a myslet na něco jiného. Moje mysl se jakoby ztemněla a já uviděla, že na mě všichni civí i učitel Joe. Proč teď se ve mě musel probudit zase upír, asi ho nalákala ta krev. Motala se mi hlava. „Riley!"

„Ano?" slabě jsem odpověděla. Moje oči kmitly na toho kluka a ten se škodolibě usmál.

„Proč se tak pevně držíš té lavice? Copak tvoje upíří část dlouho nedostala najíst? Jak to můžeš dopustit! Sakra! To ti nikdo neřekl, že když máš v sobě kus upíra občas ho musíš nakrmit nebo se probere při každé kapičce?"

„Já.... to je v pohodě. Já se ovládnu."

„Neovládneš. Tady máš." naklonila se ke mě holka, která seděla v lavici vedle mě. Podala mi pytlík krve ani jsem neváhala a pila.

„Tohle nikdy při mých hodinách nedělejte! Až to vypiješ a umyješ si obličej přijdi za námi Riley. Půjdeme se představit, kde je více místa a to na školní hřiště. Lily!"

„Ano učiteli Joe?"

„Postarej se, aby došla, počkáme na vás, ale ať to netrvá dlouho. A teď zvedněte se všichni jdeme." odevzdaně se všichni zvedli a odešli. Ta holka Lily tam seděla dala si nohy na stůl a dívala se na mě. „Takže jsi upír. A co ještě jsi za bytosti?" dopila jsem a vyhodila jsem balíček do koše pod umyvadlem ve třídě. Začala jsem si umývat tvář bez toho, abych ji odpověděla na otázku a ona se opřela o stěnu a dál čekala. 

„Měli by jsme jít", řekla jsem a ona jen pokrčila rameny a řekla:„Tak nic, nevím proč kolem toho musíš dělat takový drahoty, stejně nám to beztak teď při seznámení budeš muset říct." a ukázala mi cestu kudy se dostaneme na hřiště. Celou cestu tam jsme už nepromluvili.

Až jsme tam přišli všichni seděli v trávě a dívali se a poslouchali učitele Joa. „Tak konečně jste tady, posaďte se. Nebo ne, ty Lily pojď vedle mě, představíš se, jako první. Sedla jsem si nakraj, kde zrovna seděl ten divný kluk. Lily se napřímila a začala. „Jsem Lily Bird, 

někteří mi říkají dcera Dia, nemám žádnou rodinu, ani nevím jestli vůbec nějaká byla. Jediné co si pamatuji je, že jsem spadla z nebe přímo do vody, pak jsem připlavala asi den poté k nejbližšímu břehu tohoto města, moje nohy šli sami, prostě jsem si to rovnou nakráčela k Vládkyni, ta ve mě hned poznala sílu blesků a elektřiny. Po čase co jsem chodila do školy, jako normální nadpřirozená bytost ze u mě začali projevovat ostatní bytosti a to upír a anděl. Žádné další schopnosti nemám, ale i tak mě Vládkyně vzala mezi vás vyvolený a já jsem byla nadšená, chci poznat lidi co jsou jiní jako já. Doufám, že se staneme všichni přáteli." a uklonila se.

„Díky Lily, můžeš se posadit, tak nějak to budu chtít po vás všech. Další nastoupí třeba Naomi." ukázal na dívku prstem. Trošku se jí třepali ruce, ale vstala a začala. „Já jsem Naomi Atlee,

hodně lidí v normálním světě mě říkali psychopat, už od malička vidím stíny a po čase jsem se je naučila i ovládat. Poté mě rodiče vykopli, protože si o mě myslí, že jsem blázen a neměli peníze na to mě dát do nějakého ústavu. Mám mladšího bratra s kterým se už asi nikdy neuvidím, ale vždycky se za něj modlím. Stíny ovládá moje bytost temné víly, u dalších bytostí se mi neprojevili žádné schopnosti, mám v sobě ještě upíra a zaklínače, ale jen z opravdu malé části." ani nepočkala zda to stačilo a už se raději posadila zpátky.

„Super Naomi, se mnou to všechno zvládneš, další se představí, třeba tady Mark." Byl to kluk, který se ve třídě bavil s tím druhým, kterého učitel uhodil. Namachrovaně vstal a začal se chvástat. „Zdarec lidi, já jsem Mark Asher,

moje rodina je skvělá, moji rodiče jsou bohatí upíří, a proto u mě je nejsilnější stránka upír, s tím přichází má výjimečná schopnost rychle běhat. Taky jsem čaroděj po bábi a vlkodlak po strýcovi. A rozhodně mi holky pošlete všechny svoje číslo, můžeme zajít někdy na rande." a mrkl na mě. Joe ho vzal  za tričko a řekl mu ať se uklidní a sedne si. Mark si naštvaně sedl a učitel vyvolal dalšího kluka.

„Ahoj já jsem Ollie,

abych to uvedl hned na pravou míru jsem gay, takže Marku rozhodně ti zavolám." mrkl na něj a smál se. Markovi to vtipný nepřišlo a jen si naštvaně odfrkl, ale ostatní se smáli s Olliem. „Jsem upír ale hlavně jsem strážce ohně, je nás stejně málo, jako šamanů, ale ještě jsme naštěstí nevymřeli. Moje rodina je jen můj otec. Bohužel poslední dobou se utápí v alkoholu, ale dřív když jsem byl mladší učil mě oheň ovládat, bez něj bych asi všechno nekontrolovatelně nechal v plamenech." 

„Dobře, tak další, třeba ty Becco." Dívka se postavila a začala. Připadala mi, že má určitě kořeny u indiánů.

„Jsem Becca Foley,

mám ještě sestru, jsem z indiánského kmene, jsem jedna z posledních šamanek, rozumím rostlinám a ohromě miluji přírodu. Postranní bytostí jsem vlkodlak. Ale nic valného, přeměnila jsem se tak jen dvakrát. Moji rodiče nežijí, ale žiji s babičkou ta mě učí šamanskému umění, ale když mě Vládkyně oslovila nemohla jsem odolat. Chci trůn víc než vy všichni a taky, že tam budu sedět já." Zamračila se a Mark ji zatleskal.

„Dobře Becco, jak chceš, ale máš ještě před sebou dlouhou cestu. Teď pojď ty. Riley." ukázal Joe na mě. Pomalu jsem vstala a byla jsem strašně nervozní. V hlavě jsem si srovnala myšlenky, vzpomněla jsem si na Daniela a to mě uklidnilo.„Jsem Riley Bainsová, mám dva bratry, jeden je se mnou tady ve městě druhý zůstal doma s moji kamarádkou. Moji rodiče byli zavražděni, prošla jsem různými zkouškami Vládkyně a probudili se ve mě různé bytosti, upír byl první, s ním jsem dokázala lépe slyšet a byla jsem silnější. Pak, ale přišel anděl. Vzbudila se ve mě schopnost léčení a vyléčila jsem jednomu upírovy vlkodlačí kousnutí." vzpomněla jsem si na Lea a zabolelo mě u srdce. Stále jsem viděla jeho oči, když se obětoval pro Daniela, možná jsem ho nevyléčila dost, když byl v soudní síni, byl bledý a kašlal krev. Co se mu stalo?„ A nedávno mě můj přítel přeměnil na vlkodlaka, přeměnila jsem se zatím taky párkrát. To je tak vše."

„Ne není. V Riley se ještě skrývá neznámá bytost. Myslíme si s Vládkyní, že je velice mocná, když se dokáže ukrývat ve stínu v její mysli, ani já sám ji nedokážu vycítit." všichni se divili, ale zároveň se na mě dívali, jako na monstrum, přesně proto jsem to neřekla. Dívají se pak na vás tak, protože jste něco jiného, co neznají. „To není možný." řekla Becca vstala a vzala mi ruku. Její oči zčernali stejně jako tehdy učitelovi. „Vážně nic nevidím, ale něco tam ještě je." řekla když pak skončila. Dívala se na mě jako nebezpečí. Určitě mě teď bude mít za hlavního nepřítele. Raději jsem se už posadila.

„Tak další půjde třeba Kyle." ten kluk co seděl v první lavici nuceně vstal.

„Jsem teda Kyle Dodge,

zkrátím to, jsem vlkodlak, čaroděj, i zaklínač, takže se dá říct, že mám jedinou moc přemoci tady naši šamanku Beccu." ta se zamračila a bylo mi jasné, že já nebudu jediná na jejím seznamu, ale od teď i Kyle. „Moje schopnost není nijak výrazná, ale nikdy se u zaklínadel nespletu, a neudělám chybu, vždy plně ovládám magii a kouzlo na žábu se vždycky stanu žábou a nikdy ne koněm. To je tak vše o rodině ani nemá cenu mluvit." už si chtěl sednout, ale Joe ho zastavil.

„Ty si myslíš, že tě sem Vládkyně poslala zbytečně, protože svou magii ovládáš, ale svoje srdce, jak si neovládáš Kyle co? Když se Kyle naštve jeho emoce vyjde ven v podobě magie, ovlivní všechny v okolí. A ano dámy, i pozitivní emoce, jako je vášeň ve vás může vyvolat, ale zamotá to váš mozek. To ti nemusím připomínat, co se stalo tvé matce, když jsi na ni poslal naštvanou emoci." Kylovy oči se začali lesknout, jako by zadržoval slzy. Asi zabil svou matku. „Další a poslední." vstala dívka.

Jaj ahooj já jsem Molly,

žádné příjmení, jsem prostě takový osamělý jezdec. Ovládám sílu vody, takže jsem z velké části mořská panna, taky jsem ale anděl." Pak ji potemněl úsměv.„Jen to řekni Molly, pomůže ti to." řekl Joe. Rychle si setřela slzu a řekla: „Omylem jsem zabila svou sestru, utopila jsem ji a rodiče mě samozřejmě nenáviděli a tak jsem uprchla, na cestách jsem narazila na Vládkyni, dala mi smysl života a já ji dala slib, že se přidám k vám." Lily ji podala kapesník a ona si už sedla. Samozřejmě si Mark nemohl nechat jednu poznámku pro sebe a řekl: „ To musíš být dobrá v posteli, když jsi mořská panna." Kyle do něj strčil a Joe se na něj zamračil.„Myslím, že pro dnešek to stačilo. Všichni mazejte domů."

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top