Seděl jsi v pokoji a do vzduchu ses omlouval. Věděla jsem, že mluvíš se mnou. Pustil jsi písničku, kterou jsem vybrala pro náš tanec, což mě naprosto dostalo. Tvoje chování v uličce byl přešlap, který se občas stal, a tak jsem ti hned psala další vzkaz. Byl jsi šťastný. Rozzářily se ti oči a dychtivě jsi četl každé slovo.

Sedla jsem si naproti tobě a poprosila o převedení včerejší zprávy na dnes, což mi bylo po delší době povoleno. Divil ses, že přišel druhý. Pomalu byl čas odjezdu a ty jsi byl velmi natěšený.

Čekal nás sever. Stát ledu a ohně.

PS: hudbu, co jsem přidala do médií, jsem si pouštěla při psaní. Přidá tomu úplně jiný feeling.