Irmu jsme zavedli do pokoje, který patřil jenom jí. Zdi byly tmavě rudé. V rohu byla postel s povlečením stejné barvy, jakou měli zdi. Vedle postele se nacházel noční stolek s budíkem. Naproti postele byla skříň se zrcadlem. Nalevo se nacházely dveře vedoucí do koupelny. V koupelně byla pověšená na věšáku školní uniforma. Irma hlasitě zajásala a vše si začala prohlížet.
"A ty tu se mnou nebudeš?" Zeptala se po chvilce jásání.
"Já už spolubydlící mám. Až si vybalíš a až přijdeme z ošetřovny, tak ti všechny představím.
"Dobře. Usmála se a začala vybalovat. Mezitím jsem jí vyprávěla, jak to v naší škole chodí. Z našeho rozhovoru nás vyrušilo klepání na dveře. Vyskočila jsem z postele, na které jsem dosud seděla a zamířila jsem ke dveřím. Za nimi se objevil umívající se John. Hned jsem mu skočila do náruče a věnovala mu dlouhý polibek. " No téda.. Pár týdnů je ve vlčí škole a už nám takhle zdivočela holka!" Zasmála se Irma směrem k nám.
"Emmm... Promiň Irmo já zapomněla... Johne to je Irma má kamarádka... Irmo tohle je John. Můj... - "
"Jsem její přítel." Skočil mi John do řeči, protože jsem se pořád bála, že mě bere jako nějaký úlet. Stiskl ruku mé kamarádce a na noční stolek položil několik knih. "Tady. Nico ti posílá nějaké učebnice. A až budeš mít vybaleno stav se na ošetřovně musí si tě ještě pořádně prohlédnout." Mrkl na nás a se slovy že nás nechá o samotě odešel.
"Páni. Holka ty se nezdáš." Mrkla na mě Irma a zasmála se. Jen jsem protočila očima.
"Už máš vybaleno?" Radši jsem změnila téma.
"Jop už jenom tajty dvě trička a můžem vyrazit!" Ukázala mi její dvě poslední trička v jejím velkém černém kufru a zamířila ke skříni. Poskládala své poslední oblečení a my jsme se vydali k ošetřovně. Cestou u chrámu jsme potkali Lily.
"Nazdar spolubydlo!" Křičela a mávala na mě. Jen jsem mávla na znamení, ať se přidá k nám. Hned jak jsem ty dvě seznámila, bylo mi jasné, že si budou až moc rozumět. Celou cestu si totiž povídali o klucích. Jsem zvědavá, jak Irma zareaguje na to, že tu nemáme internet. Po pár minutách cesty jsme konečně dorazili před ošetřovnu. Lily otevřela dveře a opět začala řvát přes celou ošetřovnu: "Pánííí Ádámsóváá!" Nic. V celé místnosti bylo ticho. Lily se opět zhluboka nadechla a spustila: "PÁÁÁNÍÍÍÍ ÁÁÁDÁÁMSÓÓÓÓVÁÁÁÁ!!!" Nad tím jejím příšerným řevem jsem si musela zacpat uši a Irma taky. Lily připomínala malé dítě, které se vzteká v obchodě, když mu maminka nechce koupit jeho oblíbenou sladkost.
Za chvíli se ozval křik staré vlkodlačice z druhé strany ošetřovny: " Lily přestaň tady tak řvát! Já tě slyším za chvíli jsem tam!"
Chvilku jsme čekali, ale za chvilku se za rohem objevila Paní Adamsová, doprovázená cinkáním různého náčiní, které nesla na stříbrném tácu. Měla tu snad vše. Krejčovský metr, obvazy, mastičky a dokonce i nějaké injekční stříkačky, nad kterými se mi zvedl žaludek. Mám z nich panickou hrůzu.
"Konečně." Řekla ošetřovatelka, když zahlédla Irmu a nařídila jí, ať si sedne na jedno lůžko.
Následující hodinu paní Adamsová měřila mou kamarádku v pase, v hrudníku, celkovou výšku, dělala na ní různé testy sluchu, zraku a čichu a sebrala jí asi pět ampulek krve. Ošetřovatelka to zakončila tím, že je Irma velice výjimečná a že se rozhodně nevidí naposled, na což následovalo Irminino nechutné zašklebení. Cestou na pokoj jsem Irmě podala její rozvrh, který si celou dobu prohlížela a studovala všechny předměty. Nejvíce jí uchvátili lektvary a léky a péče o psy. Ano, na naší škole děláme i lektvary. Není to jako v Bradavicích, kde se dělají lektvary lásky, pravdy a podobně. Tady se učíme míchat léčivé rostliny a bylinky a všelijaké přírodní léky, aby jsme dosáhli nějakého účinného léku vhodné pro vlkodlaky.
Irma mohla hned v pondělí do školy. Byla naprosto zdravá. Cestou jsme potkali Johna, který si mě ihned vzal do náruče a začal mě pomalu líbat. Po chvilce, když jsme se od sebe odtáhli tak mi zašeptal do ucha: "Nechceš u mě ještě dneska přespat? Chci si tě ještě užít než odejdeš do toho babince." Uchechtla jsem se a jeho nabídku jsem přijala. Irma s Lily nás tedy opustili a my jsme se vydali směrem k ubytovně.

Leželi jsme s Johnem na posteli a sledovali můj v dětství oblíbený seriál 'Věřte nevěřte'. Na konci jsem měla celkem husí kůži, když jsem se dověděla že něco z toho se někdy stalo. Bylo už celkem pozdě, tak jsem se chystala do koupelny, ale cestou ke dveřím mě okolo pasu zachytily silné paže. Stála jsem tam v Johnově náručí a nechala se zasypávat jeho polibky na můj krk. Po chvíli se jeho ruce přesunuly na můj bok a zadek. Já jsem jen potichu oddychovala a nechala se unášet jeho polibky.
"J - Johne." Zašeptala jsem zadýchaně a otočila jsem se k němu čelem. "Chci se vykoupat." Zasmála jsem se na něj a jemu ďábelsky zajiskřilo v očích. "Tak můžem jít klidně spolu." Mrkl a mě a šibalsky se zasmál. Zvedla jsem se na špičky a věnovala mu polibek. "Možná někdy jindy teď jsem vážně unavená." John to pochopil a nechal ně odejít.
Dala jsem si vařicí sprchu, vyčistila si zuby a oblékla jsem si jen dlouhé tričko s potiskem loga Batmana a spodní prádlo. Vyšla jsem z koupelny a ze dveří jsem měla výhled na Johnovu ložnici, plnou zapálených vonných svíček, které byli tou dobou jediným zdrojem světla v této místnosti.
"I ty romantiku." Zasmála jsem se a zachumlala se k Johnovi pod peřinu.
"Jestli se ti to nelíbí můžu to zas uklidit."
"To jsem neřekla." Zašeptala jsem a políbila jsem ho na jeho dokonalé rty. John se jen usmál do polibku, který mi začal vášnivě oplácet. Opatrně si ně položil pod sebe a jeho ruce se obmotaly kolem mých boků. Jednu ruku posunul nahoru a dobýval se pod mé tričko, které za pár vteřin skončilo na zemi, stejně tak, jako to jeho. Po chvíli se jeho ruka objevila na mém levém prsu a jeho polibky směřovali ke krku. Zhluboka jsem oddychovala a bála se toho, co přijde. Kluci o mě nikdy nějak moc nestáli a teď tohle. Musím přiznat, že jsem byla hodně nervózní, i když se mi to líbilo. Najednou jsem ucítila jeho ruku v mých kalhotkách a na chvilku jsem se zarazila. John si toho všiml. "Co se děje miláčku?" Začervenala jsem se, jak to jen šlo pod myšlenkou, že bych mu měla zdělit, že jsem ještě panna. Jako by mi četl myšlenky, řekl: " To bude dobrý lásko. Můžem to nechat na jindy jestli se na to necítíš..."
"Já, já nevím." Řekla jsem nervózně.
"Tak to zkusíme a kdyby se ti něco nelíbilo, dej mi vědět, ano?" Jen jsem kývla na souhlas, a snažila jsem se co nejvíc uvolnit. John mě mezitím zasypával polibky všude možně a všude mě hladil. Už jsme byli skoro nazí. Já na sobě měla jen kalhotky a on trenky, kterých jsem se snažila nemotorně zbavit. Když se mi to povedlo a já jsem se začala seznamovat s jeho kamarádem trochu jsem se zarazila. Trochu víc. A po chvíli, když jsem zjistila jeho velikost leknutím jsem nadskočila. "Sakra chlape chceš mě roztrhnout tou tvojí anakondou vejpůl?!" Zavřískala jsem a John se začal hlasitě smát. " To bude dobrý lásko. Kdyby něco tak řekni a já ihned přestanu ano?" Zašeptal a já nakonec povolila. John ze mě sundal zbytek látky, která pokrývala poslední část mé holé kůže. Celá jsem se rozklepala a John mi pomalu začal přejíždět prstem přes mé citlivé místečko a zároveň si hrál jazykem s mýma bradavkama, což ve mě probudilo hlasité vzdychání. John spokojeně zavrčel a pomalu do mě vsunul jeden prst. Následovala menší štiplavá bolest, ale nemůžu popřít, že se mi to nelíbilo. Po chvíli se se mnou ještě chvilku mazlil. Pak se mi podíval do očí a s tichým: "Můžu?" a po mém svolení do mě vniknul. Trošku jsem zasyčela bolestí a John se na mě podíval se starostlivým pohledem. Jen jsem se na něj usmála ve znamení, že je vše v pořádku a on pomalu pokračoval. Časem se bolest měnila na rozkoš, až jsem na ní dočista zapoměla a začala si to užívat. John mi šeptal sladká slůvka a líbal mě a hladil celou dobu.
Když najednou přišel ten obrovský nával rozkoše, který ve mě vybouchnul John zpomalil a pomalu přestal. Lehnul si vedle mě a usmál se. Přitulila jsem se k němu a políbila ho. Po chvíli se mi podíval do očí a řekl tak jednoduchou a přece jen tak krásnou větu: "Miluju tě Elen."
Srdce se mi radostí rozbušilo a znovu jsem ho políbila. "Taky tě miluju Johne." Vítězně se usmál, obejmul mě a pořádně nás přikryl. Opět jsem usla v jeho hřejivém náručí, které jsem nechtěla nikdy opustit.

Po dlouhé době další kapitola :) Tentokrát malinko... Úchylnější ale neříkejte mi že ste jim to nepřáli :P Chtěla bych vám poděkovat za vaší podporu, za všechny komentáře a *
Todle je můj nejúspěšnější příběh a mám z toho vážně radost :) příště vám konečně do médií přidám lidskou podobu Elen :)