Přišla jsem k Johnovi a hned jsem si to zamířila do koupelny. Umyla jsem si obličej a převlékla se. John si nejspíš ani nevšiml mého příchodu, protože jak jsem se objevila ve dveřích, tak leknutím nadskočil. Jen jsem se usmála a pozdravila ho polibkem. Připravila jsem nám večeři, po které jsme se přesunuli do ložnice. Byla jsem ráda, že si můžu konečně odpočinout. Zachumlala jsem se do deky a na chvíli zapnula televizi. Hned po zprávách jsem jí musela ale hned zase vypnout. Nějaká přiblblá blondýna tam kecala o tom, jak jsou vlkodlaci nebezpeční, a že nemají na této planetě co dělat. Blbost! Vždyť my jsme přece neškodní. Jenom protože nějakej blb, co nechodil do měsíční školy a skrývá se v lese, kde napadá lidi, to přece nemůžeme odnést všichni! Vzteky jsem třískla ovladačem o zem. John na mě poznal, že mě to naštvalo, tak jen zhasl světla a přitiskl si mě k sobě. Ten kluk vždycky ví co má dělat když se cítím zle. V jeho náručí jsem spala až do rána.

Ráno jsem se vzbudila celkem brzy. Opatrně jsem se dostala s Johnovo náručí a šla do koupelny. Tam mě čekala ranní hygiena jako každé ráno avšak, když jsem si zavazovala vlasy gumičkou do culíku, zahlédla jsem na mé levé paži dva černé pruhy. Nevěřila jsem svým očím. Měsíc o mě přemýšlí jako o šamance! Ihned jsem běžela za Johnem. Skočila jsem k němu do postele a budila ho. Sice nevypadal dost šťastně ale kdo ano, když vám do postele skočí bláznivá holka aby vás probudila. Hned jsem mu řekla o mém dalším přírůstku s tetováním.
Chvíli vypadal na to, že má ifakrt, ale za chvilku se oklepal a řekl: "Musíme co nejrychleji za Nicem."

Nico mi řekl, že mám velkou budoucnost. Toto tetování se zjevuje jen u lidí, které si Měsíc vybírá za šamany. Abych byla úplná šamanka, do měsíce se mi musí pod pruhy objevit ještě jedno tetování. Většinou se jedná o vránu nebo o lebku. Záleží na pohlaví a povaze vlkodlaka. Celá zmatená jsem šla navštívit mé kamarádky, abych jim vše řekla. Ovšem, to by nebyly ony aby všechno nevěděly předem a ve dveřích mě přivítaly s velkým jekotem. Když jsem se jich zeptala, jak to ví, řekli mi, že Jack něco tušil a poslouchal za dveřmi u ředitelny. Jen jsem se pobaveně plácla do čela a začala se smát.

"Jdeš dneska na ten ples?" Zeptala se mě Bella.
"Co? Na jaký ples?" Řekla jsem nechápavě, jelikož jsem netušila, o co se jedná.
"No on to není ples spíš něco jako maškarní ale ples zní líp. Je to taková malá akcička v chrámu."
"A proč o tom nic nevím?" Trochu mě zklamalo, že mi o tom nic neřekly.
"No víš... Byla jsi furt s Johnem tak jsem neměla moc možností ti to říct." Vysvětlila Kate omluvně a následně se usmála."Budou tam i kluci."
"A učitelé?"
"Někteří. Ale hlavně tam budou alfy." Na Kate se objevil zářivý úsměv a mě to bylo hned jasné.
"Kate, ty se nezdáš." Mrkla jsem na ní s úsměvem a ona se zasmála. "Určitě přijdu. Mám mít nějakou masku?"
"Bylo by to fajn. Ale nemusí to být nic propracovaného jde jenom o to se pobavit." Hned jsem věděla, že si vyrobím masku Batmana.

Když jsem si dopovídala s holkama, šla jsem zpět k Johnovi a začala s mým velkým výtvorem. Ráda jsem vytvářela různé věci, takže jsem byla dobře vybavená. Vzala jsem si tvrdý karton a vystřihla tvar masky. Nasprejovala jsem jí na černo a trochu bílím sprejem vystínovala. Na konec přišla gumička, která měla nou masku držet na obličeji. Když jsem byla spokojená s mým výtvorem, všechno jsem uklidila a začala dělat oběd. John byl zase u Nica, takže jsem měla času dost. Poslední dobou spolu trávili hodně času.

John přišel až v sedm hodin večer. Vymluvil se, že se zakecal ale mě na něm přišlo něco divného. Nebyl to ten energetický John, kterého jsem znala. Tento chlapec se tvářil jako by měl každou chvíli umřít a ani moc příjemný nebyl. Vysvětlila jsem si to tak, že je jen unavený a nechala ho být. Pak to začalo být ale opravdu divné, protože se ani nenajedl.
"Lásko děje se něco?" Zeptala jsem se ho opatrně a objala ho zezadu.
"Nic." Odsekl.
"Dobře, ale kdyby něco, víš že mě můžeš říct cokoliv." Teď už jsem stála čelem k němu a políbila ho. Nijak na to nereagoval, tak jsem se šla radši vysprchovat. Snad ho to přejde.

"Zítra je v chrámu něco jako maškarní. Nechceš tam jít se mnou?" Zeptala jsem se Johna, když jsme leželi v posteli a sledovali Hru o trůny.
"Nemůžu musím za Nicem."
"Celý den?"
"Máme něco důležitýho."
"Dobře." Byla jsem trochu zklamaná, ale co už. Vypnula jsem televizi, zhasla světlo, zachumlala jsem se do deky a snažila se usnout.

Probudila jsem se celkem pozdě. John už tam nebyl, tak jsem se šla vysprchovat, vzala jsem si věci a šla za holkama.

V dívčí věži se ještě spalo. Jediný, kdo byl vzhůru byly Irma a Bella. Ty dvě vždycky vstávaly brzy. Popřála jsem dobré ráno a šla si udělat snídani. Za chvíli přišla Agnes s Amandou a ve dvě odpoledne se z postele vyhrabala dokonce i Lily. Jesica se ani neukázala. Ani jsem se jí nedivila. Maggie pro ní byla velká ztráta, ale tím že se zavře v pokoji nic nevyřeší. Když jsme byly už všechny tak jsme začaly vyrábět masky. Najednou se ze schodů přiřítila naše pětice nafrněnejch bárbínek.
"Hej Blacková, tak ty máš být naše budoucí šamanka sem slyšela jo? Tak to měsíc musí bejt asi hodně zoufalej když vybral zrovna tebe." Nerin Woodová. Dívka s nejmenším mozkem na škole se ozvala. Byla něco jako jejich barbie boss a všechny její slepičky jí poslouchaly.
"Spíš musí být zoufalý z tebe, musí si do dneška vyčítat, že z tebe vůbec udělal vlkodlaka." Oplatila jsem jí její poznámku se znechuceným úšklebkem. Barbie dala nosánek nahoru a to malé stádo konečně vypadlo z věže.

Ve čtyři přišel i Jack. Měl na sobě modrou košili a u krku zavázaný rudý plášť. Všechny jsme ho pozdravily a pokračovali v našem vytváření.

Musím uznat, že jsme provedli skvělou práci. Jack měl pod košilí schovaný oblek supermana. Já měla mou masku, černé kalhotky, okolo krku černý plášť a mé Batmanové tričko se schovávalo pod červeno-černou kostkovanou košilí na cvočky, podobně jako u Jacka. Irma se rozhodla jít za Catwomen. Musím uznat, že jí to fakt seklo. Měla kožené kalhoty, na hlavě masku s oušky, úplé černé tričko a v ruce měla malý bičík. Radši jsem se nevyptávala, kde ho sehnala a na co ho má.
Agnes si ušila hábit, sehnala červenožlutou kravatu, z kousku klacíku udělala kouzelnickou hůlku a Hermiona v provedení naší Agnes byla na světě.
Lily si namalovala obličej ve stylu 'Joker' vlasy si nasprejovala na zeleno a sehnala fialový oblek.
Kate se rozhodla jít za Green lanterna. Vzala si zelenou roužku, tričko s jeho logem a zelené úzké kalhoty. Amandě stačilo udělat z vlasů pěšinku, namalovat linky a menší strniště. Dali jsme jí zeleno černý svetr s pruhy a roztrhané džíny. Nakonec jsem jí, i když nerada, půjčila elektrickou kytaru a měli jsme tu Kurta Cobaina. Sice s prsama ale i tak vypadala dobře.
Susan si vyrobila rudé růžky. Vzala si sexy červeno-černý korzet a kožené kalhoty. Nakonec si vyrobila ocásek a vidle.
Všichni jsme byli připraveni a tak jsme společně zamířili do chrámu.

"Páni. Nevěděla jsem, že tu bude tolik lidí." Vydechla nadšeně Kate alias Green lantern. Měla pravdu. Všude byli mladí vlkodlaci s různými převleky. U občerstvení se bavila parta kluků, v poddání společenstva prstenu. Naše školní slepičky šly za andílky a mě se z nich chtělo zvracet. Okolo nás prošel Harry Potter, za kterým se ihned naše Agnes vydala. Všichni se rozešli a na místě jsem zůstala stát jen s Jackem.
"Jdeme se bavit." Řekla jsem s úsměvem a prudkým trhnutím jsem rozepnula košili, pod kterou se nacházelo mé tričko. Jackovi se mé gesto nejspíše líbilo, protože to po mě zopakoval. Nejspíš ale zapoměl, že jeho košile je na knoflíky a ne na cvočky jako ta má. Jeho pohled sklouzl dolů, kde se kutálely knoflíky z jeho košile. "Urval sem si knoflíčky." Řekl se zklamaným, štěněčím výrazem. Ovšem, já jsem si nemohla pomoct, a vybuchla jsem v hlasitý smích.
"Pojď, jdem si pro nějaký pití." Řekla jsem po mém záchvatu smíchu.
Přišli jsme ke stolu, a každý si nabral do kelímku džus. Najednou kolem nás prošel vlkodlak. Nejspíše z alfy a měl také převlek supermana, jen trochu propracovanější. Jen se na Jacka vražedně podíval a Jack se hned stáhl a schoval se za mě. Najednou jsem slyšela šustění, jak si sundavá plášť a oblek.
"Co to sakra děláš?!" Nechápala jsem, co to má znamenat. Myslím že vlkodlaci tu nejsou kvůli Jackovi stryptýzu.
"Musim si to sundat nebo mě zmlátí." Vysvětlil vystrašeně.
"Proč by to dělal?"
"Protože mám stejný kostým jako on."
Za chvíli k nám přišel onen zmiňovaný vlkodlak.
"Copak buzničko? Bojíš se mě? Ty nemáš právo být Superman to není nic pro princezny." Hnusně se na něj zašklebil a strčil do Jacka.
"Nechápu o co ti jde je to jen kostým." Nemohla jsem to tak nechat musela jsem se Jacka zastat.
"Ale copak? Naše princezna už se schovává za holky? Si snad jeho sekuriťák? Nech mě, ať si to s nim vyřídím sám a nic se ti nestane kočičko." Srdce se mi rozbušilo vztekem a zatnula jsem ruce v pěst. Už jsem mu chtěla něco říct, ale najednou se tomu blbovi objevil za zády John.
"To bych ti ani neradil. Jestli se jí jenom dotkneš budeš žrát další měsíc brčkem a už nikdy si nezaběháš Phile." Řekl John se zaťatými zuby a Phyl se okamžitě vypařil.
John pomohl Jackovi na nohy.
"Je to blb. Myslí si, že je nejlepší. Přitom je to takový mamančin mazánek."
"Johne! Tys přišel." S radostí jsem mu skočila kolem krku.
"Přece bych tu nenechal moje štěňátko o samotě s těma blbama." Usmál se a věnoval mi polibek, který jsem mu s radostí oplatila.
"Škoda, že už jdeš zítra do školy. Chtěl jsem ti vynahradit všerejšek, ale asi by jsme celou noc nespali. Tváře mi zrudly a já se uchechtla.
" Asi to budeme muset týden vydržet." Zašklebila jsem se na něj.
"To ti ale nemůžu slíbit, že to vydržím a že tě nikam neodtáhnu a tam tě neznásilním." Opět jsem zrudla a zasmála se.
"Pokud mě neodtáhneš do lesa nebo na záchody tak mi to vadit nebude." Zašeptala jsem a na tvář mu vlepila pusu. Rozhlédla jsem se kilem sebe. Hermiona flirtovala s Harrym. Catwomen s bičem v ruce naháněla jednoho klauna, který měl v ruce její masku s oušky. Náš Green lantern se rozjel na parketu a zběsile tancoval. A ke mě se pomalu přibližoval smějící se Joker s nožem v ruce.
"Dostanu tě ty netopýre!" Řvala na mě Lily se šíleným výrazem.
"Lily, musím uznat že z tebe jde strach." Řekla jsem pobaveně. Lily výraz se však neměnil a po chvíli se naproti mě se šíleným smíchem rozběhla. Začala jsem utíkat. Vyskytly jsme se v situaci, kde jsme každá stála na jiné straně stolu. Už se mi nechtělo běhat. Vzala jsem tedy ze stolu jednohubku a hodila jí po Jokerovi. Lily se trochu zarazila a až se vzpamatovala hodila po mě jeden ze zákusků.
"Bitka se žrádlem!" Zařval jeden kluk z Bety. Chrámem se ozval křik a všichni po sobě začali házet různé kusy jídla. Najednou se na druhé straně stolu objevil John s posměšným úšklebkem a v ruce měl barevný cupcake.
"Zapomeň!" Zakřičela jsem na něj ale to bylo už pozdě, protože cupcake už byl rozpláclý na mém obličeji.
"Tak to ti vrátim." Řekla jsem si pro sebe a už jsem se natahovala pro česnekovou pomazánku.
Najednou se ve dveřích objevil Nico a všichni ztichli.
"Myslím, že to už by stačilo. Už máte po večerce!" A zase odešel.
Všichni jsme se tedy rozešli. John mě chtěl doprovodit do věže, tak jsme šli spolu.
"Už jste v historii probírali démony?" Zeptal se zničehonic John.
"Démony celkově ano, ale vlkodlačí démony ještě ne. Ale nechápu, proč by jsme to měli brát v historii. Takové věci se učíme v monstrologii." Řekla jsem nechápavě.
"To je jedno." Řekl a falešně se usmál.
"Tak a jsme tu." Zastavili jsme před vchodem, popřáli si dobrou noc a rozešli se. Už jsem chňapala po klice, když v tom, jsem zaslechla chlapecký brek a pak něčí hlas.
"Copak princezno brečíš? Teď už tě ta děvka nezachrání! Ani ten namakanej debílek!" Ten hlas patřil Philovi a podle všeho jeho slova byla mířená na Jacka. Ihned jsem se tam vydala.
"Jdi pryč nebo se ti něco stane." Upozornil mě Phil.
"Nikam nejdu. Co tu sakra děláš mému kamarádovi?"
"To, co si zaslouží." Zašklebil se a kopl do Jacka. "Jestli nechceš skončit jako on a ještě k tomu znásilněná tak vypadni!" To už se ve mě ale vařila krev a já ho uhodila pěstí. On si to ale nenechal líbit a úder mi vrátil. Byla jsem rozzuřená jako nikdy. Přála jsem si ho vidět, jak letí do vzduchu a tvrdě dopadá na zem. A to se také stalo. Za chvíli jsem zaslechla jeho křik a jeho tělo odletělo asi deset metrů dozadu, jako by ho uhodil nějakou obrovskou silou nějaký obr. Hned co Phil dopadl na zem, tak utekl.
"To bylo úžasný." Řekl Jack, který se ještě s bolestmi válel na zemi.

Po dlouhé době je tu další kapitola. Omlouvám se, že jsem dlouho nepsala ale měla jsem menší blok, tak jsem vám přidala o něco delší kapitolu. :) každá * i komentář potěší ^^