Lehnout na zem, dotknout hlíny
Cítit vlhkost, cítit chlad
Nadechnout se vůně země
Oči zavřít, čas jít spát

Kořeny tě objímají
Listy hladí, rosa studí
Necítíš jak čas tě míjí
Zapomenut dávno sám

Jsi jak balvan, pevný, silný
Mech tě obroste, lišejník rozdrolí
Pak se rozpadneš na prach minulosti
A hlubiny tě pohltí

Temné bahno rašeliny
Slepí brouci, bílé larvy
Lepkavá tma mlčí
Na oblohu zapomeneš

I tak ale přijde světlo
Ve skořápce zabalené
Život z tebe vysaje
A vynese na nebesa