I přesto, že se tato sbírka básní prezentuje jako temná a depresivní, dá se v ní objevit i troška toho příjemného světla.

Pokud byste si  objednali sendvič z poetické dílny této autorky nedostane se k vám sýr mír, ani šunka puška.  V díle Tma se čtenář nedočká "chytrých" rýmů, ze kterých se mu akorát protočí panenky. I přesto, že se autorka v anotaci považuje za amatéra, některé její básně dovedou vážně okouzlit. janinka123  má bohatou slovní zásobu a v samotných textech se nenachází žádné hrubky. To vše činí housku sendviče zdravě křupavou a zkrátka mňam! 

Náš sendvič je zvláštně rozvrstvený. Některé části jsou nabité chutí, jiné jsou zase slabé a nevýrazné. Místy chybí jakýkoli rytmus, jako bychom v jednu chvíli poklidně žvýkali a v druhou to do sebe bez ladu a skladu házeli. Může za to hlavně zvolený slovosled a problém začínajících básníků s tím, co zvolit. "Sendvič se snědl" nebo "snědl se sendvič"? To je oříšek a pravdou je, že žádná z těchto možností není univerzální. Pravda, "snědl se sendvič" může na první dobrou působit poetičtěji, ale neznamená instantní výhru.  Jedině při čtení nahlas, dokáže člověk nejlépe poznat, co v textu sedí a co je jen tím "pozlátkem", které má ve čtenáři vzbudit dojem básně. I já jsem tuto koštovací techniku zkusila a stávalo se mi, že jsem se při čtení zasekla, protože mi verš zkrátka nešel přes pusu.  Přijde mi, že autorka své texty upravuje tak, aby odpovídaly obecné představě básní. Jindy je jeden verš je seknutý, zatímco druhý se táhne jako nikde nekončící špageta a to také čtení nepomáhá.  V některých případech jde tak básnická forma na úkor obsahu.

Ve sbírce jsou kousky, které dokáží učarovat a na kterých janinka123 ukazuje, co v ní je a uplatní svůj básnický potenciál. Umí stvořit text, který má spád, nechybí mu rytmus, slova se čtou sama a čtenář má o čem přemýšlet. Výhodou této sbírky je, že si v ní každý může najít "svou" básničku, a tak je možné, že něco, co mě úplně neuchvátilo, dokáže jinému změnit svět.

Nyní přejděme k dezertu. Když přijde na hodnocení samotných básní, je to těžké. Více než kdy jindy tu  autor odkrývá svůj vnitřní svět a na něco takového se zkrátka nedá sepsat obecná kritika nebo plácnout samolepka. Tady to však musíme udělat. Z hlediska mývalího hodnocení to bylo velice těsné, objevilo se tam několik básniček, ke kterým se budu ráda vracet, zároveň tam byly kousky, které mi přišly prázdné. Pokud by vás zajímal počet, v sendviči je k nalezení třináct yummy dobrot a deset "nic moc" činů. Bylo to těsné, ale janinka123 na mývala Čtenáře přeci jen dosáhla. Za svou sbírku se rozhodně nemusí stydět, zároveň ale doporučuji věnovat jí ještě trochu pozornosti a neusnout na vavřínech.