Žádné město není bezpečné.

Tajuplný sendvič pro theo_read s sebou přináší chutě napětí okořeněné o dávku slovenské policejní síly. Právě prostředí Slovenska představuje milou změnu, kdy vůně amerických kriminálek získává konkurenci v podobě poručíka Tadeáše Wolfa a nadporučíka Filipa Majera. Poté, co se v parku objeví tělo vystavené všemu a všem na odiv, je jasné, že město nasazuje svou odvrácenou tvář. A poručík Wolf ji se svým kolegou i přítelem musí náležitě „profackovat". Pochutnáme si na jejich dobrodružství?

Dílo se snaží kombinovat detektivní a napínavou linku společně s romantikou gay páru, nicméně ani jedna z těchto částí není v příběhu natolik výrazná, aby mu dala směr. Sáhodlouhé scény týkající se modelu auta a dotýkání prstů nepříjemně kontrastují kraťounkému popisu místa činu: „je tam páska s lidmi v uniformě". Stejně tak nález těla nebudí větší emoce, což u mysteriózního díla působí na škodu. Zároveň však příběh nemá dostatek romantických prvků, aby se o detektivní složce mluvilo jako o příjemném doplňku. Čtenáři je tak nabídnutý pokrm se dvěma přílohami, ale ani jedním hlavním jídlem.

Kromě toho mohou mít čeští čtenáři výraznější problémy s konzumací díla. Text se těžce odhaduje, zaměřuje se na zbytečné drobnosti – odemykáme dveře, jdeme k autu – a zcela přeskakuje hlavní složky, čímž tvoří bariéru, která se jen obtížně překonává. Rušivě působí záliba autora začínat odstavce krátkými větami o dvou až třech slovech, které se týkají pohybu, výrazu protagonisty. „Odvrátil sa." „Zamračil sa." „Filip pokrútil hlavou". Stejně tak se jen těžce mapují změny pohledů Tadeáše a Filipa, čtení tak může doprovázet chaos, který rozhodí bříško.

Estetická stránka příběhu se vydařila. Ať již dojde na pojmenování kapitol, přiložené doprovodné písničky, nebo samotný trailer. U videa by divák mohl ocenit titulky ve chvílích, kdy mluví anglický vypravěč, ale i bez nich je trailer srozumitelný a naladění na tajemno splňuje. Nechybí ani opakující se gif k navození mrazivé atmosféry.

Nyní k dezertu. Dílo Město duchov nabízí nevšední prostředí Slovenské republiky doplněné o dva protagonisty, vyšetřovatele vraždy. V díle se objevuje detektivní a romantická linka, ale ani jedna není zpracována výrazněji, obě působí spíše jako doplňky. Konzumace textu je místy náročnější, zvláště pro nerodilé Slováky může dílo zaměřující se na zbytečné akce, a naopak nevystihující klíčové scény, způsobit břichabol. Příběh si tak odnáší We Can Do It mývala, který pomůže s úpravou ingrediencí a zvýrazní chutě, které prozatím zůstávají potlačeny.