„Ze snů stvořit hmotu, z nápadu příběh. Člověk svůj výtvor nazývá umělým, vesmír své potomky nazývá věčným."

Tento pokrm ze sci-fi kuchyně od alexcoorne se nese ve stylu vesmírné opery. Složka mezihvězdného cestování je dochucena o osobní drama, konflikty a do jisté míry i romantiku. Dílo se od svých podobně naladěných souputníků liší hlavně v množství abstraktních prvků, které dávají prostor snům a filozofii. Objevují se zde funkce lucidních konstruktérů a celkově je zde velký důraz na kouzla mysli, zatímco technika zůstává spíše upozaděna.

Právě množství abstrakce může ve čtenáři vzbudit pocit disharmonie, nevyváženosti. Fungují zde sci-fi kulisy, ale samotné představení je čistě filozofické. Díky tomu si toto dílo může přečíst a užít osoba, která sci-fi žánru neholduje. Zároveň však čtenář, který si v chuti vesmíru libuje, může odcházet s prázdnou. Složka vynálezů a jejich fungování je nedochucená, chybí zde koření techniky a její hmatatelnosti, které v tomto případě ustoupilo omáčce filozofického vyprávění. Dílo by mohlo spadat do odlišného žánru a téměř nic by se nezměnilo.

Stejně tak složka hrdinky je zvlášť ze začátku nedochucena a její místo by mohl zaujmout kdokoli. Zde se možná jednalo i o záměr autorky, ale čtenářům, kteří si k hrdinům budují vztah, nemusí toto pojetí sednout. Promluvy i myšlenkové pochody jsou vzdáleny, odosobněny, a nebýt postavy s krycím jménem Měsíc pak hrdinka téměř nemá charakter. A pokud k definování postavy potřebujeme druhou, dostáváme se do specifické zóny. Jako by se porcovala ryba fugu a když uděláme jeden tah špatně, otrávíme všechny okolo. Zde se však autorce povedlo udržet čtenáře naživu a ke konci dostává hrdinka ten správný šmak.

A nyní k tomu křupavému. Autorka až s inženýrskou přesností dokázala popsat vše nehmatatelné a dostala se na dřeň pocitům a emocím, které dodává v naoko nezpracované formě. Přesto je z textu znát její otisk. Díky tomu máme myšlenky, které lidstvo trápí od počátku jeho věků, společně se strachy, se kterými bojovali i antičtí myslitel, a vzpomínkami, které jsou společné pro všechny děti hvězd, jen je někteří mají více upozaděni než jiní.

Dílo je postaveno na filozofickém základu, jehož chuťový profil tvoří témata života, smrti, nekonečnosti, pomíjivosti, přirozenosti i umělosti. Zpracování jednotlivých myšlenek je takřka bezchybné a dá se říci, že téměř v každém odstavci najdete něco hodného citování. I přestože má dílo kratší rozsah novely – díky čemuž mohlo být přihlášeno do ONC a stát se jedním z vítězů této soutěže – čas, který zde strávíte se může přirovnat k románu. Dílo vás přiměje přemýšlet a zastavit se v jinak uspěchaném světě. Zároveň pozor, příběh sice funguje samostatně, ale je i součástí série. Pokud se rozhodnete do příběhu zakousnout, je možné, že budete chtít i další chody.

A co dezert? Dílo LUNA/:KONSTRUKT je prvním dílem vesmírné série a funguje i jako samostatný příběh. Dá se popsat jako „space opera", jen s tou výjimkou, že mezihvězdné cestování a hmatatelné prvky v podobě vynálezů ustupují těžší abstrakci a filozofii. Vzhledem k tomu, že je příběh doporučován široké veřejnosti, odnáší si Mývala Čtenáře, který zkusí strávníky konkretizovat. Tento pokrm si vychutná každý, kdo má chuť přemýšlet a filozofovat o (ne)stálosti života. Filozofové světa, spojte se a prozkoumejte tajemství Luny!