„Takže musím zomrieť dvakrát, aby som bol naozaj mŕtvy?" Bůh klamu a falše se dostává do světa, který mu umožňuje ochutnat pravé pocity.

Tento příspěvek od lady-desvu do meníčka s fanfikcemi s sebou přináší závan severské mytologie. Začíná to již názvem a další složky vše jen potvrzují a konkretizují. Hlavní ingredience v podobě hrdiny, boha Lokiho, byla autorkou značně upravena, přesto se úvodní části drží receptu od Marvel. Alespoň co se zakotvení díla v čase a prostoru značí. Loki zemřel, ale vlastně nezemřel. Jak typické pro boha falše, který se nyní ocitá ve zcela cizím, magickém světě. A potkává zcela cizí, zato velice kouzelnou, dívku. Kromě dobrodružství tu tak nasáváme i vůni romantiky.

Zatímco prvotní kousnutí naladí na komiksovou vlnu, krátce poté se ocitáme v autorkou vymyšlených světech, které s tímto vesmírem, až na pár narážek, nemají mnoho společného. Přesto může být poznávání hrdiny pro neznalce náročnější, a to hlavně z hlediska absence popisů. Příběh staví na předchozích znalostech, díky kterým čtenář o Lokim již něco ví, a dále jej nerozebírá.

Zároveň tato fanfikce nemusí vyhovovat čtenářům, kteří naopak Marvel Lokiho chovají v lásce a těší se na něj, protože je tu ingrediencí z tohoto vesmíru skutečně pomálu. Dílo by mohlo být bráno jako originální fantasy, stačí Lokiho přejmenovat a děj se takřka nezmění. Otázkou zůstává, zda je to takto dobře.

Autorka strávila čas tvorbou originálního světa, nicméně, z hlediska názvosloví a jazyků, je pokrm spíše bez chuti. Nejsilnější složkou je zde angličtina: království Falling Darkness má za souseda zemi Moody Lector. Do toho je tu jezero pojmenované Loch (takže tu jsou i fantasy Skoti?) a když přibyde hláška „visdente meighi", tak se z křupavé kůrčičky severského jazyka rychle dostáváme do lingvistické kaše.

Dále se zde objevuje ingredience citátů, umístěna vždy nahoře, psána různorodým fontem a někdy i různými jazyky (slovensky, anglicky). Povětšinou pochází od zahraničních autorů, či myslitelů. Někdy děj hezky uvedou, jindy se však spojitost hledá jen stěží. O tom, zda příběhu prospívají mohou být vedeny dohady.

Dílo má na první dobrou obtížně srozumitelnou linku. Objevují se různé problémy, jejichž původci se těžce identifikují. V budování čtenářského očekávání nepomáhá ani anotace, která působí poněkud nejasně, a tempu děje ublížila i nestálost vydávání, kdy je u druhé poloviny/poslední třetiny vidět výrazný pokles v zájmu čtenářů.

Co však příběhu nemůžeme upřít je smysl pro detail, kdy se textem prolínají náznaky, které se postupně spojují do něčeho nečekaného a velkého. Zároveň je začátek příběhu postaven na budování vztahů a charakterů. Byť je přítomna akce, to pravé ořechové nastává v polovině, kdy se dostáváme k jádru pudla, velkému zlomu a celkově důvodu, proč se děje, co se děje.

Nyní k dezertu. Dílo Beskyttet vás zavede do života – spíše smrti – boha Lokiho. Fanfikce na Marvel však s jeho vesmírem nemá mnoho společného, autorka vytváří zcela nový svět s vlastními kouzly i problémy. Dějová linka se obtížně následuje a z jazykové stránky se mohou objevit nepříjemnosti, zejména silně anglofonní svět s nahodilými prvky jiných jazyků.

Samotný charakter Lokiho v příběhu nehraje větší roli, dá se velice snadno nahradit za kohokoli jiného. Zatímco neznalci Marvelu mohou mít potíže začíst se na začátku příběhu, znalcům může vadit pokračování, které s Marvel předlohou velkou část díla nijak výrazněji nepracuje.

Příběh si odnáší We Can Do It mývala, co kromě vyladění tempa děje pomůže rozhodnout jednu důležitou věc, která zlepší srozumitelnost textu: má být dílo vnímáno více jako fanfikce, nebo originální fantasy?