„Ó můj bože, ó můj bože, ó můj bože!"

Když nevěsta spustí vodopád takovýchto slov může to znamenat jen tři věci, buď:

A) Citový kolaps nad nádhernou svatbou

B) Velice podařená svatební noc (mrk, mrk)

C) Vpád lva na svatbu

Můžete hádat, která z těchto možností se přihodila mě.

***

Ráno jsem se probudila svěží a odpočatá. Počasí bylo jako na objednávku, slunce svítilo, ale nepálilo. Bylo teplo, ale nebylo vedro. Prostě parádička. Párkrát jsem žďuchla do svého nastávajícího.

„Vstávej, drahouši," zašeptala jsem mu do ucha. Žádná reakce. „No tak, vstávej, dneska je náš důležitý den," lehce jsem ho drcla do ramene. Stále nic. „Vstávej do háje! Dneska je MŮJ důležitý den tak zvedni svůj zadek a udělej mi palačinky!" Tentokrát jsem s ním pořádně zacloumala.

Po tomto budíčku už pootevřel oči a usmál se. Ví, že mi někdy ujedou nervy, a tak toho rád využívá a provokuje. Jsme to ale vydařený páreček: hysterka a provokatér. Naší svatbě bylo předurčeno skončit katastrofou, a to ještě ani nezačala. Přátelé si z našeho vztahu utahovali a věřím, že i v tuto chvíli uzavírají sázky, na to, kdy naše manželství krachne.

„A co kdybys skočila do kuchyně ty, a já ti tu mezitím nachystal překvapení," odpověděl mi můj nastávající s ledovým klidem a já raději poslechla. Znám ho už pár let, a jakmile začne tvrdit, že má překvapení, je lepší z místnosti urychleně zmizet.

Za pár minut jsem byla zpátky s čerstvými palačinkami, a když jsem vešla do naší ložnice, tác mi vylétl z ruky. A teď je čas na kvíz:

A. Postel byla ustlána a on přede mnou klečel s kyticí růží

B. Seděl u stolu a hrál svlékací poker s kamarády

C. Přivedl do naší ložnice medvěda

Každá žena sní o možnosti A (muž, co zvládne ustlat je terno). Já bych zkousla i ten poker (kdyby byli hráči namakaní tanečníci z mé rozlučky), ale né, on do naší ložnice přitáhl medvěda.

„Co je to za zvíře? Tak co je to za zvíře?!" začala jsem vřískat a vyskočila na stůl. Medvěd se mezitím přiblížil k palačinkám, ze kterých se stal rozpláclý žblemc na koberci. Na velmi drahém koberci, ach jo.

„Zlato," odpověděl mi s úsměvem, „nejsi přetažená? To je přeci jasný medvěd."

To je snad zlý sen, pomyslela jsem si, asi ho zabiju a bude ze mě vdova dřív, než si ho vezmu.

„Odveď toho medvěda dřív, než z něj udělám nový koberec."

„To nemůžu," bránil se, „to je Bimbo a je vycvičený, aby nám přinesl prstýnky."

„Viděl jsi mého strejdu Ernieho? Jedna chlupatá smradlavá bytost mi na svatbě bohatě stačí, víc jich nepotřebuju."

„A nemůžeme se zbavit tvého strejdy? Přeci jen z Bimba alespoň netáhne kořalka."

Měla jsem několik možností:

A. protočit oči a smířit se s tím, že na svatbě bude o chlupáče navíc

B. začít řvát a doufat, že můj křik vyděsí medvěda

C. vzít tác a knokautovat svého snoubence

Až mě překvapuje, že jsem se rozhodla pro první možnost. Na každé svatbě se přeci něco nevyvede a já doufala, že jediným problémem, bude jen ten medvěd. Omyl.

***

Sálem se rozezněla typická svatební hudba. Můj signál. Jde se na procházku uličkou. Můj nástup ála princezna byl perfektní. Vše šlo jako na drátkách, dokud jsem nespatřila náš svatební dort:

A. postavičky na vrcholu se nám ani trochu nepodobaly

B. ten zatracený medvěd se vrhl na polevu

C. jedna polovina byla pokryta šlehačkou, zato na druhé byla slanina

„To si ze mě snad děláš srandu?!" vykřikla jsem v půli uličky. „Tohle nebude nikdo jíst!"

„Já bych si s dovolením vzal," řekl můj otec a já ho zpražila pohledem.

„Já bych si s dovolením také vzala," přidala se maminka a v tu chvíli to byla ta poslední kapka.

„Svatba se ruší! Stejně je ta slanina jen kvůli tvému Bombovi."

„Je to Bimbo a..." ani to nedořekl, protože se všichni naši hosté začali hrnout k východu.

„Je tu bomba!" volali. Tohle nedávám. Sedla jsem si na parkety a uslyšela policejní sirénu. Oni snad zavolali policajty, pomyslela jsem si, tak ať. Do sálu vtrhli dva strážníci s vyděšeným výrazem.

„Žádná bomba tu není," prohlásila jsem s klidem, „jen Bimbo, snoubencův medvěd." Strážníci pořád stáli jak zařezaní. „Fajn," pokračovala jsem, „nevěříte mi? Tak se podívejte, támhle je to stvoření." Otočila jsem se směrem k dortu a div jsem neomdlela.

„Ó můj bože, ó můj bože, ó můj bože!"

Ano, nebyl to citový kolaps nad nádhernou svatbou a už vůbec ne vydařená svatební noc. U slaninové poloviny dortu stál lev. Žádné lvíčátko ale pořádný Mufasa. Celý problém se však vyřešil překvapivě rychle:

A. zavřískala jsem tak silně, až lev utekl

B. Bimbo zavřískal tak silně až lev utekl

C. policisté zavřískali tak silně až lev utekl

Přiznávám, tahle je trochu těžší, ale na odpověď se dá přijít docela snadno. Policisté nevydali ani hlásku a já tam stála v naprostém šoku. Lva zahnal až ten snoubencův pytel blech.

„Musíme dát vědět ostatním," probral se jeden z policistů.

„Počkat, a vysvětlí mi někdo, kde se tady to stvoření vzalo?"

„Utekl ze zoo, naše hlídky ho už několik hodin hledají, ale teď ho dostaneme, nemohl utéct daleko."

Zbledla jsem a cítila jsem, že na mě jdou mdloby. Už je toho moc, asi tady sebou seknu. A já doufala, že pod stolem skončím kvůli tomu, že to přeženu se šampaňským. Jeden z policistů si všiml, že mi není zrovna dvakrát nejlíp a zkusil mi zvednout náladu.

„Hlavu vzhůru," řekl, „vidět lva na svatbě znamená štěstí!"

Kolik let můžu dostat za napadení policisty?