31. Čáry, máry, ajajaj
Byl jednou jeden kouzelník, který až moc spoléhal na svou hůlku. Co na tom, že dokázal změnit strom na krásnou princeznu, jejíž kýchnutí (a nejen to) se měnilo v rajskou hudbu... bez svého nástroje byl úplně ztracený.
Zrovna pil sklenku červeného a rozhodl se, že si přičaruje polévku. Z prázdné misky a lžíce se ještě nikdo nikdy nenajedl. Zrovna šel kolem stolu pro hůlku, když v tom... Ukopl si palec. Páni, to byl teda mazec. Sáhl po hůlce a jak nadával, změnil se nechtěně na hovnivála. A z toho, milé děti, vyplývá, že se na techniku člověk nemá pořád spoléhat.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top