Znáte ten pocit, kdy si uvědomíte, že váš život stojí zkrátka za houby? Že plýtváte svým drahocenným časem tím, že se flákáte po barech, hrajete počítačové hry nebo už po desáté čtete Pána Prstenů? Nu, nedávno jsem takové prozření zažila.

Vše začalo jednoho klidného sobotního rána, kdy jsem zapnula svůj notebook. Doufala jsem, že se mi dostane příjemné prokrastinace jen ve společnosti mých přátel, nerozlučné dvojky, YouTubu a Facebooku. Jenže pak to přišlo. Jako blesk z čistého nebe. Co myslíte, že se mi mohlo na místě, co se zve internet, přihodit?

A. Sledovala jsem video s roztomilými koťátky a přepadl mě smutek, že žádné nemám.

B. Přišel mi e-mail od kamarádky, která mě zvala na svou svatbu.

C. Přišla mi reklama na polštář pro osamocené dámy a já si v tu chvíli řekla: „A dost!"

Jednou zkrátka přijde chvíle, kdy se nůžky vašich přátel naplno rozevřou a na jedné straně stojí vyzrálí dospělí, kteří zakládají rodiny, vlastní domy, platí daně... Jsou prostě skvělí a v hlavě mají vše srovnané. No, a na druhé straně zůstávají lidé, kteří bydlí u rodičů, nemají pořádnou práci a jsou svobodní. A mě by nikdy nenapadlo, že skončím na této temné straně. Došlo mi to až to ráno, kdy mi přišel e-mail od mé kamarádky. A já neměla koho zaškrtnout jako doprovod.

Do háje, do háje, do háje! V hlavě jsem nadávala jako špaček. Nemůžu tam dorazit sama. Všichni by si na mě ukazovali, úplně slyším nevěstu, jak říká: „To je ale chuděra, že by její princ na bílém koni uvízl v dopravní zácpě?" Ne. Musela jsem se překonat a přivést s sebou někoho, na kom budou moci oči nechat. A tak jsem se přihlásila na internetovou seznamku.

Prošla jsem několik různých profilů. Pořád to bylo to samé: jméno, věk a emoji lilku... úchyláci. A pak se objevil. Muž, který nekomunikoval pomocí smajlíků, ale slovy! Jmenoval se Vlasta a v popisku jeho profilu stála jen věta: „Mladý muž, který by se rád naučil něco více o ženě". Buď byl romantik, nebo psychopat. Bohužel jsem neměla mnoho času na rozhodování, a tak jsem si s ním domluvila schůzku v blízké kavárně. Chtěla jsem mít kolem co nejvíce lidí, jen pro jistotu, kdyby se ukázalo, že nejsem na rande se vstřícným Obamou ale s „postavíme zeď" Trumpem. Z profilové fotky jsem usoudila, že se jednalo o fešáka, ale raději jsem si nedělala žádné plané naděje. Však víte, jak to chodí se schůzkami naslepo.

Čekala jsem v kavárně pár minut a v tom se otevřely dveře. Z toho, co jsem viděla, mi spadla čelist. A teď je čas na kvíz:

A. Byl to fešák, o jakém jsem vždy snila.

B. Do kavárny přišel chlapík s pivním břichem, který páchl jak roky nemyté nohy.

C. Zjistila jsem, že jsem na rande se svým otcem.

Přiznávám, toto bylo trochu těžší, ale alespoň se ukáže, jak moc mě máte rádi. Možnosti B a C by mě asi na místě zabily, takže jsem byla vážně ráda, že do kavárny přišel muž, který by svým vzhledem donutil zastínil i Davida Hasselhoffa. Přišel ke stolu, pozdravil mě, objednal mi dortík (byla to láska na první objednávku) a pak se všechno prostě... pokazilo. Zazněla věta, kterou opravdu nečekáte na prvním rande a vlastně doufáte, že ji ve svém vztahu NIKDY, a to opravdu za žádných okolností, neuslyšíte. Musím si s tebou promluvit.

O čem asi tak může chtít mluvit, napadlo mě, vždyť jsem ještě nestihla nic provést! Zatím jsem působila jako dáma na úrovni, tak co mohl mít za problém?

A. Byl s někým zasnoubený a chtěl si jen naposledy zaflirtovat.

B. Během našeho rozhovoru si uvědomil, že je gay.

C. Chtěl se předělat na ženu a se mnou se sešel, aby získal nějaké tipy.

Pokud jste dávali pozor, jistě jste si tipli správně. Ten krásný stylový mužský, který byl po všech stránkách naprosto dokonalý, se podle všeho měl brzy stát ženou. A jako správná ženská se chtěl více dozvědět o tom, jaké radosti a strasti ji čekají. Zatraceně, najednou i ten jeho popisek u fotky dává mnohem větší smysl.

Rande sice dopadlo špatně, i když to je možná slabé slovo, ale nakonec se krásně vyřešila moje situace s doprovodem. Přemluvila jsem Vlastu, aby mě na svatbu doprovodil. Bylo to docela pozdvižení, veškerá pozornost se z nevěsty přesunula na mě a rodiče málem skončili pod stolem. Na místo jsem totiž nedorazila s Vlastou, ale, no, s Vlastou. A ty šaty jí moc slušely.