"Dobré ráno, Kate."
"Dobré ráno, mami."
"Tak co? Jak ses vyspala? Dívala jsem se, že jsi usnula i se sluchátky na uších."
"Ano. A co? Prostě mám ráda hudbu, no."
"Ale jo. Jen tak..."
Chvíli bylo ticho.
"Dneska večer tu bude to překvapení." Usmála se.
"Jo. Já vím." Úsměv jsem jí oplatila.

Nasypala jsem si cereálie a zalila je mlékem.
Usedla jsem ke stolu.
S mámou jsme si popřály dobrou chuť a začaly jíst.

Když jsem všechno snědla, máma byla ani ne v polovině misky.
Umyla jsem nádobí a odběhla do pokoje.
. . .

Takže... Krok číslo jedna... Změna vzhledu.
Sedla jsem si a vzala si zrcátko. Zadívala jsem se na svůj odraz.
Dobrá! To můžu vynechat! Tak jo... Krok číslo dva je... Změna šatníku...
Otevřela jsem skříň a začala se v ní prohrabovat.
Za chvíli už na zemi ležela polovina oblečení, co jsem měla.
Sedla jsem si na postel a zamyslela se.
Co byl krok číslo tři?
Podívala jsem se na hromadu prádla.
No jasně! Zbavit se toho oblečení! To půjde časem... A krok číslo čtyři byl... Změna chování.
Stoupla jsem si proti skříni. Přilepila jsem na ni náhodnou fotku nějakého člověka.
Nadechla jsem se a... Dostala jsem záchvat smíchu.
Tohle půjde taky časem.

Sedla jsem si do otevřeného okna a dívala se na mraky.
Takže... To bylo všechno? Nebyl tam náhodou ještě dal- Jé, hele! Tam ten mrak vypadá jako drak! To se rýmu- Ne, Kate! Přestaň! Právě se snažíš změnit! Být jiná, ale pořád ve svém věku! Ne ve věku malinkýho děcka!
Zatřásla jsem hlavou.
Dobrá... To by mohlo být prozatím všechno.
Vzala jsem sluchátka a pustila si The Rasmus a jejich In The Shadows.
Řízla jsem sebou na postel, založila si ruce pod hlavou, nadechla se a začala zpívat:

"No sleep. No sleep until I'm done with finding the answer.
Won't stop. Won't stop before I find the cure for this cancer.
Sometimes I feel like going down, I'm so disconected.
Somehow I know that I'm haunted to be wanted.

I've been watching.
I've been wainting in the shadows for my time.
I've been searching.
I've been living for tomorrows all my life.

In the shadows...

They say that I must learn kill before I can feel save.
But I, I'd rather kill myself then turn into their slave.
Sometimes I feel I should go and play with the thunder.
Somehow I just don't wanna stay and wait for the wonder.

I've been watching.
I've been wainting in the shadows for my time.
I've been searching.
I've been living for tomorrows all my life.

Lately, I've been walking, walking in circles.
Watching, waiting for something.
Feel me, touch me, heal me.
Come take me higher.

I've been watching.
I've been wainting in the shadows for my time.
I've been searching.
I've been living for tomorrows all my life.

I've been watching,
I've been wainting,
I've been searching,
I've been living for tomorrows.

In the shadows...

In the shadows...

I've been waiting..."

Zírala jsem do stropu, zatímco mi v uších začala hrát další písnička od The Rasmus.
Proč nemůžu mít normální život?
Sedla jsem si a zadívala se na hromadu prádla.
Protože nejsi normální, Kate...
Vstala jsem a oblékla na sebe bílé tričko a zelené kraťasy. Obojí z té hromady.
Aspoň něčeho se musím zbavit...
Vyšla jsem na zahradu a sedla si na lavičku.
Co udělám za volovinu tentokrát?

"Mami?"
"Ano, zlato?" Máma se objevila ve dveřích. Utírala velkou plastovou oranžovou mísu otrhanou utěrkou.
"Kolikrát mám opakovat, ať mi tak neříkáš?" povzdechla jsem si.
"Co jsi chtěla?"
"Nezahrajeme si třeba... fotbal?"
Vážně, Kate?! Větší blbost, než fotbal tě napadnout nemohla? Vždyť se ani netrefíš do míče!
"No... Klidně." Odložila mísu i utěrku na stůl a nachystala 'branky'. To byly ve skutečnosti dva klacky zapíchlé v zemi.
Já zatím sehnala a nafoukla míč.

A pak jsme začaly hrát.
Jak jinak... Téměř jsem se do míče nestrefila, ovšem to není překvapení, ale... Několikrát jsem spadla a tím pádem jsem měla oblečení potrhané a tričko celé zasrané od trávy.

"Tak to už spravit ani vyprat nepůjde," zkonstatovala máma, když jsem se převlékla do dalšího oblečení na zničení a to zničené jí přinesla.
"To je škoda."
"No jo no... Ale upřímně? Moc ti to neslušelo."
Zamručela jsem.
"Ale neber to jako urážku, jo?"
"Jasný."
"Tak jo."

Odešla jsem zpět do pokoje, zatímco se máma zase pustila do své práce.
Lehla jsem si na postel, ruce si dala za hlavu a do uší si dál pouštěla The Rasmus.
Po chvíli jsem usnula.

Možná, že jste si toho nevšimli, ale... Tahle kapča byla dlouhá! Ano nevím, jak se mi to povedlo! Prostě... Prostě... Prostě se mi to nechce psát, takže víte, jak to myslím.😂
Stále doufám, že se líbí a budete číst dál.😄

Paní noci