Seděla jsem na zídce a poslouchala Hey devil v Nightcore verzi. Pobrukovala jsem si a houpala nohama ve vzduchu.
Vítr rozevlál mé blond vlasy.

Proč být doma? Je tam on.
Pohladila jsem kočku, která seděla vedle mě. Spokojeně zavrněla.
Vždyť se zítra stěhují sem k nám!
Kočka se mi naposledy otřela o bok a pomalu odešla.
Proč?! Proč já?! Ach, Panebože, za co mě tak krutě trestáš?!
Dál jsem seděla. Za zády západ slunce. Sluchátka na uších. Vítr ve vlasech.
Utápějící se ve smutku a obavách.
Proč?!

Tak co? Líbí? Doufám, že jo, jelikož je 3:41 ráno! I když... Já jindy nemám čas, takže...

Chci vám poděkovat za to, že tenhle příběh už má více, než tři sta přečtení. Děkuji. Tenhle příběh je tu skoro měsíc a tohle jsem fakt nečekala. Ještě jednou děkuji!

Tak to je asi vše.
Ještě jenom:

Ať ten zbytek prázdnin přežijete ve zdraví!

Paní noci