Po roce zase spolu...
Z pohledu Kate
Po uklízení celého tábora jsem ještě několik hodin utíkala před Lukasem, který mi ne a ne dát pokoj.
Nakonec jsem se se svítáním doloudala do chatky.
Padla jsem do postele a hned usnula.
Ani ne dvě hodiny později mě vzbudilo pronikavé pískání píšťalky doprovázené zařváním: "Budíček!"
Malátně jsem vstala z postele.
Boha... Už sem jezdím tolik let, ale jen na dva týdny... Jak to tady mám vydržet čtyři?!
Oblečení, které jsem měla na sobě okamžitě letělo na druhou stranu pokoje.
Místo něj jsem si z kufru vytáhla černé kraťasy, tmavě modré tričko a tenkou černou mikinu.
Za pět minut už jsem stála u umyvadla s kartáčkem v puse.
Vyplivla jsem pastu do umyvadla a vypláchla si pusu. Umyla jsem kartáček a dala si ho do kapsy kalhot.
Poodešla jsem k vysokému, hustému křoví a prošla jím.
Přede mnou byl poměrně hluboký a široký potůček.
Přidřepla jsem si k němu a nabrala si do rukou ledovou vodu.
Nádech, výdech a ponořit obličej do té ledové v-
Někdo mi položil ruce na záda a zatlačil.
Nestihla jsem se o nic zachytit a už jsem byla v potoce.
Dopadla jsem na ruce, ale ty mi podjely, a tak jsem si nakonec do té ledové vody smočila nejen obličej, ale i zbytek těla.
Začala jsem prskat a sedla si.
"Denisi!" zařvala jsem, když jsem si utírala vodu z obličeje.
Kousek ode mě se ozval smích, který se za chvíli změnil v sýpavé lapání po dechu.
Protočila jsem oči. Ty jeho záchvaty smíchu...
Chytila jsem ho za zápěstí a škubla.
Přestal se smát a vyvalil oči.
S výkřikem hodným fifleny, která si právě ulomila umělý nehet, spadl vedle mě do ledové vody, která jemu v sedu sahala ani ne do půli břicha, zatímco já jsem tam seděla s vodou po prsa.
Otočila jsem se na něj a usmála se. Úsměv mi opětoval.
A já v tu chvíli udělala to poslední, co by ode mě čekal...
Zařvala jsem a skočila na něj.
Ponořila jsem ho pod vodu.
A on se začal zase smát!
Pustila jsem ho a nakvašeně jsem si to kráčela pryč, když v tom jsem ucítila jeho ruku okolo levého kotníku.
Ucukla jsem.
Takhle už mě držel Lukas několikrát a z minimálně devadesáti sedmi procent to skončilo tak, že jsem měla ten kotník vyvrácený ve velmi nepřirozeném úhlu. Pak to pěkně bolelo a aspoň dva týdny na to jsem na něj mohla teprve jakž takž stoupnout. To pak dalo práce vymýšlet si historky o tom, jak se to stalo!
Denis naklonil hlavu a upřel na mě travnatě zelené oči, přičemž mu do nich spadly jeho hnědorezavé vlasy.
Samozřejmě... On mě nechápe. Stejně, jako ostatní, kromě těch, co jsou toho tvůrci. Vlastně ani ti ne...
Vstal a přitiskl mě k sobě.
Odhrnul mi světle modré vlasy z obličeje a usmál se.
"Tak moc jsi mi chyběla, víš to, Kat?"
"Ty mě taky Denisi, ale... Nemůžeme to probrat později? Já... Mě už je vážně zima."
"Aha... Tak... Tak jo..."
Usmála jsem se na něj a stoupla si na břeh.
Ještě, že jsme schovaní za křovím.
Odhrnovala jsem větev, abych mohla odejít, když v tom mě chytil okolo pasu a otočil k sobě.
Sklonil se ke mně.
Mé srdce bylo rychleji a dech se mi zadrhával.
Naše rty se setkaly ve vášnivém polibku.
Zajela jsem mu pravou rukou do vlasů a levou ho hladila po zádech.
On mě držel jednou rukou okolo pasu, druhou měl na mých zádech a snažil se mě přitáhnout co nejblíž k sobě, až to dopadlo tak, že jsem mu visela v náručí.
Ale bylo mi to jedno, dokud...
Někdo si odkašlal.
V duchu jsem nad tím mávla rukou a Denis vypadal, že na Lukasovu přítomnost reaguje stejně.
Jednoduše řečeno... Bylo nám to u prdele.
Lukas si znova odkašlal.
Zavrčela jsem na něj, ale on tam pořád stál a zíral na nás.
Až se naskytne možnost, tak ho zabiju!
Pohladila jsem Denise po tváři, usmála se na něj a s nevysloveným rozloučením jsem odešla.
Z pohledu Lukase
Tak proto o ní říkali, že je děvka! Ale to je úplně, úplně špatně! Tak to vůbec nemělo být!
Seděl jsem u snídaně a mazal si rohlík máslem. Pak jsem na něj nasypal hodně soli a pustil se do jídla.
"Hele, Luku, já... Nevím, jestli takhle jíš i normálně, ale... Víš, že je to nezdravý?" ozval se Mike. "Jestli v tom budeš pokračovat, zabiješ se."
"Mlč a nestarej se!" okřikl jsem ho a ukousl si velký kus.
Že se o to zajímá zrovna on! Vždyť já mám z tamtoho ještě teď cukrovku!
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top