Můžu?
Z pohledu Kate
Nastoupila jsem do autobusu a našla si volné místo vzadu před pěťákem, který byl obsazený nějakými kluky.
Podívala jsem se z okna a musela se usmát, když jsem uviděla Lukase, jak vstává s nechápavým výrazem ze země.
Po chvíli už šel uličkou směrem ke mně.
"Sorry, kotě, ale není tu už volný místo. Můžu?" A sedl si na sedadlo vedle mě. Nevšímal si toho, že ostatní holky hned začaly místa vedle sebe uvolňovat a mávat na něj, aby si přisedl.
Ztuhla jsem. Nejen kvůli tomu, že vedle mě sedí Lukas, ale i proto, že se teď na mě dívaly všechny holky a propalovaly mě nenávistnými pohledy.
Protočila jsem oči. To jako vážně?!
Z pohledu Lukase
Našel jsem ji sedět vzadu před pěťákem.
S úsměvem jsem k ní přišel.
"Sorry, kotě, ale není tu místo. Můžu?" A bez jakýchkoliv dalších keců jsem si vedle ní sedl.
Všiml jsem si, jak se jí odrazilo světlo v očích, jakoby je protočila.
Rozhlédl jsem se okolo a usmál se.
Přisedl jsem si k ní blíž.
Namáčkla se ještě víc k oknu.
Položil jsem jí ruku okolo ramen a přitáhl si ji blíž k sobě. Ztuhla. Položil jsem jí nos do vlasů a začal ji hladit po zádech.
Chtěla mě odstrčit, ale nepodařilo se jí to.
Okolo se začaly ozívat tiché nadávky.
"Čubka."
"Děvka."
"Mrcha."
A mnoho dalších.
Nevěděl jsem, jestli to tak chci, nebo ne, ale nakonec jsem něco vymyslel.
Otočil jsem se k nim a...
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top