Zhasni uprostřed záře

*Ahojte, tohle je výtvor mojí včerejší filozofické jízdy autobusem domů :D. Ano, dělám všechno na poslední chvíli, ale snad je to včas. Takže, fantasy011, tady máš ten soutěžní příběh, ke kterému patří i doslov na konci mezi hvězdičkami :). Nevěděla jsem, kam to napsat. Věnuji všem, co pochopí a ví. P.S.: Obsahuje postavy z Fantastické čtyřky, doporučuji si přečíst stručný obsah na csfd.cz, pokud chcete tu malou část pochopit ;).*

,,Tohle se stalo před dávnými lety, v době začátku věků. Lidi se zbláznili."

,,Já nechci poslouchat ty tvoje sci-fi. Vyprávéj normálně."

,,Nejdřív musím navodit atmosféru, abys pochopil. Je to celkem zajímavý příběh ne o moc starší než první lidé.

Lidé nechápou. Nechápou, proč se někdo honí za dokonalými věcmi a proč přestávají věřit v sebe sama. A přesto je to jako začarovaný kruh. Nechápou to, co dělají, ale přesto nepřestanou. Proč chtějí mít peníze, proč se honí za kariérou? Stačilo by zvolnit tempo a nadechnout se. Pocítit studený vzduch v plicích a pak vydechnout, pěkně z hluboka. Jim stačí jen to, že se prostě nadechnou a pro tuhle chvíli jim kyslík stačí k tomu, aby žili. Nemá to být naopak? Jim jde jen o to, mít co chtějí."

,,A proč to dnes tak nefunguje?"

,,O tom je ten příběh taky. Nevyrušj pořád.

Kdysi dávno na světě bylo jenom Světlo. Mělo pochyby: Jaké jsem? Dobré nebo zlé? A tak se rozhodlo stvořit Temnotu. Díky ní Světlo pochopilo, co je to být dobré a naučilo se chápat, co je to být takové, jaké má být v plné míře."

,,Z čeho vzniklo?"

,,Ze všeho, z ničeho, nikdo neví. Světlo stvořilo člověka. A on se s pokorou choval ke všemu živému. Mohl si vzít, co potřeboval a v jakémkoliv množství. Přesto neměli potřebu brát si víc, než museli. Neměli potřebu cokoli schovávat na horší časy, protože ty pro ně nikdy nenastaly. Jejich chování učinilo na Světlo dojem, a tak jem poskytlo i věci měně nutné či nepotřebné. A člověk si opět mohl brát, co chtěl, protože věděl, kdy přestat a dodržoval to. Proč to porušit a brát si všeho nadbytek, když takhle vše funguje a přebytek nevyužije? Vždyť až se vrátí, najde tam to, co hledá, znova. To byla jistota."

,,A proč to lidé nedělají i teď?"

,,Teď se k tomu dostávám. Světlo bylo spokojeno. Lidé jeho zásluhou žili šťastné životy. Vše fungovalo a lidé měli dost všeho vyjímečného. Temnota to doteď jen z povzdálí sledovala. Lidstvo bude něco vyjímečného, pomyslela si Temnota. A to díky Světlu. A co bude vyjímečné díky mě? Čím já přispěji? Chtěla také být něčím nezapomenutelná. Kouzlo, které seslala na lidské bytosti, v sobě neslo něco mocného a přitom jednoduchého.

Bylo to Pochopení. Velmi jednoduché kouzlo. V tom byla ta chyba. Temnota stvořila něco pro lidi tak nečekaného, že si s tím nevěděli rady. Netušili, co mají dělat, když pochopili, že všeho mají teď okolo sebe dostatek, a tak si můžou brát všeho víc, než potřebovali, protože poznali, že teď není čeho se bát a stejně tam brzy najdou to samé znova. V tom se jejich myšlení naprosto změnilo."

,,Takže Temnota je zlá? Jako van Doom?"

,,Ten z Fantastické čtyřky? Ne, je spíš jako... Silver Surfer. Jedná jen v případě, že jí to přijde... správné. Ano , správné."

,,Taky je stříbrná?"

,,Ne, Temnota nemá žádnou barvu."

,,A proč?"

,,Protože to dokáže a je to její podstata."

,,A co Světlo?"

,,To má všechny barvy."

,,Protože to umí."

,,Dalo by se to tak říct."

,,Protože je dokonalé?"

,,Ano i ne. Stejně jako kouzlo Temnoty není nejperfektnější, Světlo nechávalo lidi v blažené nevědomosti a člověk uctíval všechny jevy, třeba příliv a odliv, západ a východ slunce, živly a vše, co doposud znali, jako něco nadpřirizeného. Někdy se toho i báli a to jim bylo na škodu. Temnota jim umožnila posunout se dál, pochopit různé věci, což se stalo nebezpečným tahem. Lidé postupně přicházejí na to, že mohou dělat cokoliv.

Vidíš? Světlo není dobré a Temnota není zlá. Jako zlo takhle začali lidé vnímat Temnotu, protože zapoměli, proč se tenhle příběh vypráví."

,,A proč?"

,,Neznají pravdu. Ví jen, že takhle se Temnota dostala do lidské podstaty. Je to prastarý příběh, který se vypráví v tolika variantách napříč časem, že už bylo zapomenuto, jak zněl ten původní. Ale pointa zůstala: Temnota je pořád tady, ale není třeba se jí bát a být vždy na straně Světla. Nesmíme zapomenout, proč to Temnota udělala. Nebylo to jen z rozmaru. A tenhle dar má své i kladné stránky, které se často opomíjí. Dovolilo to člověko poznat a pochopit spoustu věcí."

,,Jaké?"

,,Nejprve přírodu a všechny jevy, ketré se volně odehrávají kolem nás. Pak začali rozumět složitějším věcem a listvo vzkvétalo."

,,A vynálezy taky?"

,,Taky. Bohužel si uvědomili, že už nemají všeho tolik, kolik očekávali, a tak začali vše, co něco vydrželo, schovávat na horší časy.

Příběh praví, že jednoho dne člověk pochopí všechno a bude záležet jen na tom, jak se toho břemene otevírajícího brány do nekonečna ujme."

,,Aha. Kde to končí?"

Pousmála jsem se. ,,Tenhle příběh nemá jen tak obyčejný konec."

,,Ale musí ho mít, že jo?"

,,Nebude ale takový, jako je u Červené Karkulky," odpověděla jsem vyhýbavě. Cvrnkla jse ho do nosu, i když jsem věděla, že to nemá rád. ,,Na tu už jsi trošku starý, ne?"

V tu chvíli neměl můj desetiletý bráška argument proti. Byl přece velký kluk. ,,Ale já chtěl normální pohádku." Tak.odrud vítr vane. Chtěl si připomenout dobu, kdy mu bylo šest a já mu vyprávěla příběhy.

,,Jdu jen na vysokou. Pořád tu mám tebe a mamku s taťkou." Zazubil se a já vědela že je to dobré znamení. ,,Pořád tu bydlím. Budu sem jezdit skoro pořád, jen netuším, jak to bude teď na začátku roku. Bude toho moc k zařizování a netuším, jak to bude." Volila jsem opatrně slova, i když jsem věděla, že ho to moc neuklidní. ,,Tenhle příběh jsem ti vyprávěla proto, abys na mě pořád myslel a přemítal o tom, co to celé znamená."

,,Tak jo."

,,Teď už jdi spát. Doboru."

,,Brou." S neurčitým pocitem jsem se odebrala spát.

---------

Proč všichni říkají, že máme konat dobro a že dobro je správné? Je to jednoduché, stačí si uvědomit, že dobro není Světlo. Dobro je to, co má každý člověk uvnitř. A ano, pochopils, že ve své podstatě nemáme jen Světlo.

Občas je dobré uhodit do zdi a vykřiknout, nechat vzteku průchod. Protože Temnota není zlo a vztek. Jen je to opak Světla, a Světlo není synonymem dobra. A takhle by lidé měli chápat svět.

Pamatuj, že není dobré potlačovat to, co máš udělat, pokud víš, že je to to, co se má stát, ať už je to vyhovující a spravné, nebo ne. Stačí, že je to pro nás důležité.

To jsem já. A já nevzdám boj. Ať už je to pro cokoli, co já považuji za důležité.

Proč jsem vyprávěla zrovna tohle? Protože tomuhle věřím. Protože něco takového je malé Petpettum mobile světa.

A jak mě tohle napadlo? Sama nevím. Možná se mi konečně rozsvítilo a já pochopila, že to, že lidé, co se snaží dosáhnout jejich cíle, neví, že výseldek má mnoho podob. Nikdy nebude dokonalý, protože tak tomu bylo už od počátku všeho pochopení a porozumění, kdy Světo stvořilo něco nepředvídatelného a Temnota udělala něco opravdu riskantního.

*Ahojte! Tímto chci poděkovat tomu člověku, který ve mě zažehl jiskru inspirace a ani o tom neví. A to je ta krása. Netuší, že vím. Že chápu jeho názor na svět a jeho postoje. Děkuji, žes dokázal to, co zatím nikdo, kdo dýchá a chodí po této zemi. Nezapomenu na to. Možná, že nevíš, kdo jsem, ale já tenhle problém nemám. Ještě jednou díky, Raven (i když mě znáš pod jiným jménem) :).*

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top