Nízké zábradlí vysokého mostu

*Ahojte, něco málo zase přidávám. Vím, že má aktivita klesá (kecám, je na nule -_- ), ale vážně mám naprosto brutální blok :(. Mám všechno rozepsané, ale nic není dokončeno :/, takže dřív nebo později něco asi dokončím. (Pravděpodobně TOB nebo Stars Aligned, ty jsou nejblíž k finiši :).) Zatím si užijte tuhle báseň :).*

Jsi volný, letíš,
vítr ti sviští do uší
a tlumí tiché okolí.
Kolem sebe tápáš.

Nikdo tě nechytí,
nebyl jsi pochopen.
Soudce byl Osud lidí,
rozhodnul ortelem.

Jen ty a vichr tě objímá,
volnost strachu dává.
Objetí dusí, umírá,
naděje tvá jediná.

Volbu jsi podřídil
rozkazu moci
která bdí nad tebou
v hluboké noci.

Měsíc svítí na město,
pro něj mraveniště.
Jeho světlo dopadlo
na staré kolejiště.

Nad kolejištěm je most.
Každý ho zná a ví,
že kdo má života dost
přeleze nízké zábradlí.
A pak se odrazí.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top